Biografický slovník
BREIT Fortunat Hartwig 1.6.1848-5.4.1914: Porovnání verzí
(BREIT_Fortunat_Hartwig_1.6.1848-5.4.1914) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.6.1848 | | datum narození = 1.6.1848 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Temný Důl (č. o. Horní Maršov) u Trutnova |
| datum úmrtí = 5.4.1914 | | datum úmrtí = 5.4.1914 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Lučany nad Nisou |
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky | | povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 165 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BREIT, Fortunat Hartwig,''' ''* 1. 6. 1848 Temný Důl (č. o. Horní Maršov) u Trutnova, † 5. 4. 1914 Lučany nad Nisou, podnikatel ve sklářském průmyslu'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem sklářského podnikatele Augustina B. (1807–1863) | ||
| + | a jeho ženy Heleny. Nevlastní bratr Franz (1843–1919) | ||
| + | a vlastní bratr Ludwig (1845–1914) podnikali také ve sklářském | ||
| + | oboru, stejně jako syn Alfred (1875–1968). S bratrem | ||
| + | Ludwigem založil 1868 v Lučanech nad Nisou firmu na výrobu | ||
| + | skleněných knoflíků, kterou poté, když z ní tento bratr | ||
| + | vystoupil (1896), vedl sám až do 1910. Podnikání obou B. | ||
| + | bylo úzce spjato se žacléřskou sklárnou bratra Franze. V poslední | ||
| + | třetině 19. století zmodernizovali technické vybavení | ||
| + | a zavedli nové technologie a získali řadu patentů na výrobní | ||
| + | postupy. Rozvoj výroby v oboru přinesl ve 2. polovině | ||
| + | 80. let sníženou poptávku po pracovní síle a velká část zaměstnanců | ||
| + | podniku přišla o práci. V lednu 1890 proto došlo | ||
| + | k demonstraci, jíž se zúčastnili bývalí zaměstnanci i propuštění | ||
| + | z dalších sklářských továren (tzv. lučanská pozdvižka), | ||
| + | která skončila zničením nového strojního vybavení. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' K. Zenkner, Die alten Glashütten des Isergebirges, 1968, s. 152n.; BL | ||
| + | 1, s. 142; K. A. Breit, Die Wiesenthaler Glashütte, Schwäbisch Gmünd, | ||
| + | 1999, s. 111. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' E. Müller, Geschichte der Unternehmung der Firma Josef Riedel, s. 64n.; | ||
| + | fond Sklárny Riedel, SOA Litoměřice. | ||
| + | |||
| + | Jitka Lněničková, Petr Nový | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]] | [[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1848]] | [[Kategorie:1848]] | ||
| + | [[Kategorie:Temný Důl]] | ||
[[Kategorie:1914]] | [[Kategorie:1914]] | ||
| + | [[Kategorie:Lučany nad Nisou]] | ||
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 19:17
| Fortunat Hartwig BREIT | |
 | |
| Narození | 1.6.1848 |
|---|---|
| Místo narození | Temný Důl (č. o. Horní Maršov) u Trutnova |
| Úmrtí | 5.4.1914 |
| Místo úmrtí | Lučany nad Nisou |
| Povolání | 35- Odborník sklářství nebo keramiky |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 165 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42875 |
BREIT, Fortunat Hartwig, * 1. 6. 1848 Temný Důl (č. o. Horní Maršov) u Trutnova, † 5. 4. 1914 Lučany nad Nisou, podnikatel ve sklářském průmyslu
Byl synem sklářského podnikatele Augustina B. (1807–1863) a jeho ženy Heleny. Nevlastní bratr Franz (1843–1919) a vlastní bratr Ludwig (1845–1914) podnikali také ve sklářském oboru, stejně jako syn Alfred (1875–1968). S bratrem Ludwigem založil 1868 v Lučanech nad Nisou firmu na výrobu skleněných knoflíků, kterou poté, když z ní tento bratr vystoupil (1896), vedl sám až do 1910. Podnikání obou B. bylo úzce spjato se žacléřskou sklárnou bratra Franze. V poslední třetině 19. století zmodernizovali technické vybavení a zavedli nové technologie a získali řadu patentů na výrobní postupy. Rozvoj výroby v oboru přinesl ve 2. polovině 80. let sníženou poptávku po pracovní síle a velká část zaměstnanců podniku přišla o práci. V lednu 1890 proto došlo k demonstraci, jíž se zúčastnili bývalí zaměstnanci i propuštění z dalších sklářských továren (tzv. lučanská pozdvižka), která skončila zničením nového strojního vybavení.
L: K. Zenkner, Die alten Glashütten des Isergebirges, 1968, s. 152n.; BL 1, s. 142; K. A. Breit, Die Wiesenthaler Glashütte, Schwäbisch Gmünd, 1999, s. 111.
P: E. Müller, Geschichte der Unternehmung der Firma Josef Riedel, s. 64n.; fond Sklárny Riedel, SOA Litoměřice.
Jitka Lněničková, Petr Nový
