Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BREIT Ludwig 19.8.1845-23.1.1914

{{Infobox - osoba
| jméno = Ludwig BREIT
| obrázek = Breit Ludwig portret.jpg
| datum narození = 19.8.1845
| místo narození = Temný Důl (č. o. Horní Maršov) u Trutnova
| datum úmrtí = 23.1.1914
| místo úmrtí = Lučany nad Nisou
| povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 165-166
}}

'''BREIT, Ludwig,''' ''* 19. 8. 1845 Temný Důl (č. o. Horní Maršov) u Trutnova, † 23. 1. 1914 Lučany nad Nisou, podnikatel ve sklářském průmyslu''

Syn sklářského podnikatele Augustina B. (1807–1863) a jeho
ženy Heleny, nevlastní bratr Franze B. (1843–1919) a vlastní
bratr Fortunata Hartwiga B. (1848–1914), kteří rovněž
podnikali ve sklářství. B. se vyučil zámečníkem. 1868 založili
s bratrem Fortunatem Hartwigem v Lučanech nad Nisou dílnu
na výrobu jednoduchých skleněných knoflíků a 1888 další,
kde produkovali zušlechtěné duté, později i surové perly.
Jejich podnikání bylo úzce provázáno se žacléřskou sklárnou
bratra Franze, jehož skleněné polotovary odebíraly vedle rodinných
zušlechťovacích závodů také další rafinerie na Jablonecku.
V poslední třetině 19. století v souvislosti s rozvojem
oboru v celém regionu přistoupili oba bratři k modernizaci
technického vybavení a zaváděli nové technologie. Firma si
nechala patentovat řadu výrobních postupů. Modernizace,
především zavádění nových a výkonnějších strojů, přinesla
rozvoj výroby v oboru, ale také snížila poptávku po pracovní
síle, a tak ve druhé polovině 80. let přišla o práci velká část
zaměstnanců firmy. V lednu 1890 došlo k demonstraci, která
byla ukončena zničením nově pořízeného strojního vybavení v lučanské továrně (tzv. lučanská pozdvižka). Zúčastnili se jí
bývalí zaměstnanci i propuštění z dalších sklářských firem.
1896 zřídil Ludwig B. v Lučanech nad Nisou vlastní sklářskou
huť pod názvem Ludwig Breit. 1912 založil (pod stejnou
firmou) ještě sklárnu a tažírnu na rokajl s nejmodernějším
dostupným technickým vybavením. Na rozvoji firmy
měl velký podíl B. synovec Alfred (1875–1968), manžel jeho
adoptivní dcery Hedwigy, který do podniku vstoupil 1898
jako vedoucí provozu, 1913 se stal strýcovým společníkem
a po jeho smrti továrnu zdědil.

'''L:''' A. Lilie, Der politische Bezirk Gablonz, 1894, s. 417; S. Urban, Jablonecká
bižuterie, 1965; BL 1, s. 141n.; K. Zenkner, Die alten Glashütten
des Isergebirges, 1968, s. 152n.; K. A. Breit, Die Wiesenthaler Glashütte,
Schwäbisch Gmünd 1999, s. 110n., 133n.

'''P:''' E. Müller, Geschichte der Unternehmung der Firma Josef Riedel, s. 64n.;
fond Sklárny Riedel, SOA Litoměřice,

Jitka Lněničková, Petr Nový

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
[[Kategorie:1845]]
[[Kategorie:Temný Důl]]
[[Kategorie:1914]]
[[Kategorie:Lučany nad Nisou]]