Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BREM Karl 25.10.1782-26.6.1845

{{Infobox - osoba
| jméno = Karl BREM
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 25.10.1782
| místo narození = Znojmo
| datum úmrtí = 26.6.1845
| místo úmrtí = Mariánské Lázně
| povolání = 16- Farmakolog nebo farmaceut

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 169
}}

'''BREM, Karl,''' ''* 25. 10. 1782 Znojmo, † 26. 6. 1845 Mariánské Lázně, farmaceut, chemik''

Pocházel ze znojemského vinařského rodu. Byl bratrem
chemika Ignaze B. (1788–1858). První lékárnickou praxi
získal 1800–04 u Jana Götze, lékárníka ve Znojmě. Teprve
potom studoval v Praze farmacii, magisterské zkoušky složil
1810. Krátce pracoval nejprve v lékárně v Třebíči, potom
1811–20 v klášterní lékárně v Teplé. Tam provedl analýzu
Slaného (Ferdinandova) pramene a výsledky, které nechal
ověřit v Praze, potvrdily, že byla získána Glauberova sůl. Během
pobytu v klášteře B. sepsal všechny jemu známé kyselky
v regionu. 1813–17 analyzoval místní minerální prameny,
některé z nich spolu s bratrem Ignazem. Výsledky rozborů
uveřejnil lékař tepelského kláštera J. J. Nehr v publikaci
o Mariánských Lázních ''Beschreibung der mineralischen Quellen''
''zu Marienbad'' (1813, 2. vyd. 1817) a ověřil je prof. chemie
J. Steinmann. 1815 začal B. stáčet a rozesílat minerálku
ve džbáncích. Zabýval se též rozborem místní rašeliny. Asi
1816 nalezl rozsáhlejší slatiniště (dnes součást přírodní rezervace
Smraďoch), které bylo od 20. let 19. století využíváno
pro lázeňské potřeby. 1818 převzal od kláštera výrobu mariánskolázeňské
vřídelní soli (Sal Teplense), otevřel filiálku své
tepelské lékárny ve Starých lázních v Mariánských Lázních
a stal se tak prvním lékárníkem ve městě. Tato lékárna byla
vybavena i jako analytická laboratoř a zájem o její činnost
byl tak velký, že vedení tepelské klášterní lékárny musel B.
v dubnu 1820 předat svému nástupci Franzi Buberlovi.
V srpnu téhož roku zahájil B. ve vlastním, pro lázeňské účely
postaveném domě (dnes lázeňský dům Jitřenka) provoz lékárny
nazvané Černý orel. Kromě lékárny v něm bylo 23 pokojů
(1837 přistavěno další křídlo), v nichž byla ubytována
řada prominentních hostů, mj. 1822 tam pobýval význačný
švédský chemik J. J. Berzelius, s nímž B. analyzoval některé
prameny. B. byl i mineralogem a vlastnil větší sbírku. Po jeho
smrti (je pochován na místním hřbitově) vedla dům manželka
Antonie, roz. Klingerová (1794–1868), která pocházela
ze západočeského Mnichova (Einsiedel). Měli spolu 10 dětí.
Rodinný podnik převzal 1868 nejstarší syn '''Karl Alexander'''
(1819–1899), který byl rovněž farmaceutem. Ten jej rozšířil
a zmodernizoval. Oženil se s Betty, roz. Kahlerovou († 1890)
z Halže u Tachova. Z manželství se narodilo 6 dětí, z nichž
'''Karl Josef''' (1860–1929) se stal jeho nástupcem. Pokračoval
v rodinné tradici lékárníků a za úspěšnou činnost byl odměněn
i několika zahraničními poctami. 1900 se stal perským
dvorním lékárníkem a byl vyznamenán řádem Lva a Slunce
IV. třídy perským šahem Muzzefir-eddinem, který se tehdy
v Mariánských Lázních léčil, 1902 dostal od srbského krále
Alexandra I. řád Takovský IV. stupně, od 1905 směl užívat
titul dvorního lékárníka Jeho Veličenstva Edwarda VII.,
krále anglického a 1908 jej jmenoval Filip Orleánský svým
dvorním dodavatelem. Rodinou lékárnu přeložil do domu
Zlatý sokol, který předtím koupil. Původní dům 1914 prodal.
Postavil rozsáhlý dvůr s lékárnou Svatý Hubertus, lékárnu
však pronajal. Po první světové válce musel v důsledku
hospodářské krize obě nemovitosti prodat. Byl také činný
v komunální politice, zastával funkci městského radního.
1888 se oženil s Marií Reinigerovou (1864–1945). Měli spolu
4 dcery – Elizabeth (* 1888), Marii (* 1889), Friederiku
(* 1892) a Gertrudu (* 1903) a syna '''Karla''' (1897–1945), který
vystudoval také farmacii. Ten si bývalou rodinnou lékárnu
Černý orel i s laboratoří pronajal a provozoval ji v domě
Zlatý sokol pod názvem Orel až do 1940. Tehdy byl podnik
přeložen do protějšího domu Lucker, kde byla drogerie stejného
jména. 1925 se oženil s Marií Wendovou ze Žlutic.
Manželství zůstalo pravděpodobně bezdětné. Byl pohřben
v rodinné hrobce na hřbitově v Mariánských Lázních.

'''L:''' J. Hladík – M. Hladíková, Podíl farmaceutů na vývoji západočeských lázní,
in: Československá farmacie 8, 1959, s. 597n.; Deutsche Apotheker-Biographie,
Ergänzungsband 2, Stuttgart 1997, s. 34n.; Osobnosti Znojemska,
1998, s. 260n.; A. Somol – R. Švandrlík, Lékařství v Mariánských Lázních,
2006, s. 207n.

Pavel Drábek, Antonín Somol, Richard Švandrlík

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]
[[Kategorie:1782]]
[[Kategorie:Znojmo]]
[[Kategorie:1845]]
[[Kategorie:Mariánské Lázně]]