Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BRESKA Alfons 13.7.1873-26.9.1946

{{Infobox - osoba
| jméno = Alfons BRESKA
| obrázek = Breska Alfons portret.jpg
| datum narození = 13.7.1873
| místo narození = Kladno
| datum úmrtí = 26.9.1946
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel<br />64- Překladatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 171
}}

'''BRESKA, Alfons,''' ''* 13. 7. 1873 Kladno, † 26. 9. 1946 Praha, básník, překladatel''

Syn účetního továrny na dynamit. Ze sexty reálného gymnázia
nastoupil 1889 jako úředník nižší hodnostní třídy
u pražské poštovní služby. Dlouho pracoval na žižkovské
poště, od 1918 na ředitelství pošt v Jindřišské ulici na Novém
Městě pražském, 1920–25 jako pokladník, od 1925 byl
ve výslužbě. 1911 se jeho ženou stala žačka R. Jesenské, dekadentní
básnířka a překladatelka z francouzštiny Beatrice
Dřevikovská (1883–1960), nemanželská dcera učitelky, kterou
1908 adoptovali manželé Mařákovi.

B. od zlomu 19. a 20. století uveřejňoval básně a překlady
poezie i prózy v ''Moderní revue''. Novoromantismu zůstal
jako jeho důsledný stoupenec věrný i ve změněných meziválečných
podmínkách. Ačkoli byl politicky konzervativní
a netajil se obdivem k aristokracii, stranickou příslušností
se nevázal a svou ženu podporoval v jejím obdivu k expresionistickému
herci a organizovanému komunistovi R. Tumovi.
Osobně blízcí mu byli A. Procházka a J. Karásek ze Lvovic.
Pro B. básně, formálně budující na prostředcích školy
J. Vrchlického, byla příznačná melancholie výrazu, pečlivá
práce s jazykem a monotónní melodika verše i obsahově mytické
a pohádkové motivy. B. dílem jako hledač nepolapitelné
krásy prochází bludný princ, jehož genotyp začíná u německých
konzervativních romantiků a vrcholí ve francouzském
symbolismu a v díle Zeyerově. Těmito vlivy jsou neseny sbírky
''V zajetí trpaslíků'', ''Zlaté stíny'', ''Rytíř chiméry'' a ''Zrcadlení'',
zatímco veršované drama ''Hlasy v bouři'' stylově napodobovalo
J. Kvapila, orfický román ''Eurydiké'' pak Karáskovy prózy.
Myšlenkově krajně konzervativní byla dvojice legend psaných
blankversem ''Dvojí království'', novoparnasistní básnická
skladba ''Divoká labuť'' a zejména hrdinská poéma ''Napoleon''.
Jazyková preciznost B. se uplatnila v objevných překladech
z němčiny a francouzštiny, ojediněle italštiny, španělštiny
a polštiny (např. H. de Balzac, W. Hauff, M. Dauthendey,
H. von Hoffmannsthal, W. Seidel, E. Keyserling, dále v překladech
dramat C. Gozziho, P. Heyseho aj.). Vrcholem B.
překladatelské činnosti se staly výbor z Novalisovy tvorby
(1934) a antologie německého romantismu ''Modrá květina''
(1935) a japonských haiku 17.–18. století ''Mléčná dráha''
(1937). B. byl členem pařížské Balzacovy společnosti, členem
výboru Spolku českých spisovatelů Máj a vedoucím
knihovny Umělecké besedy.

'''D:''' LČL 1, s. 300n. (kde bibliografie).

'''L:''' A. Dolenský, Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 48; J. Vopravil, Slovník pseudonymů
v české a slovenské literatuře, 1973, s. 428; OSN 1/1, s. 733; KSN
2, s. 102; SČL, s. 57n.; LČL 1, s. 300n.

'''P:''' LA PNP, Praha; E. Bílková, A. B., 1998, edice inv. č. 894.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272880 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:1873]]
[[Kategorie:Kladno]]
[[Kategorie:1946]]
[[Kategorie:Praha]]