Biografický slovník
BRETSCHNEIDER Rudolf 8.8.1913-4.1.1985: Porovnání verzí
(BRETSCHNEIDER_Rudolf_8.8.1913-4.1.1985) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf BRETSCHNEIDER | | jméno = Rudolf BRETSCHNEIDER | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Bretschneider Rudolf portret.PNG |
| datum narození = 8.8.1913 | | datum narození = 8.8.1913 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Zavidov u Rakovníka |
| datum úmrtí = 4.1.1985 | | datum úmrtí = 4.1.1985 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista | + | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista<br />31- Potravinář<br />61- Pedagog<br /> |
| − | 31- Potravinář | + | |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 174 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BRETSCHNEIDER, Rudolf,''' ''* 8. 8. 1913 Zavidov u Rakovníka, † 4. 1. 1985 Praha, cukrovarník'' | ||
| + | |||
| + | Po maturitě na rakovnické reálce 1931 pokračoval ve studiu | ||
| + | na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství Českého | ||
| + | vysokého učení technického v Praze, absolvoval 1935 | ||
| + | a nastoupil u firmy Baťa v Otrokovicích. Po ukončení vojenské | ||
| + | prezenční služby pracoval do 1946 jako chemik a provozní | ||
| + | inženýr v cukrovaru v Klobukách v Čechách. 1937–39 | ||
| + | (mimo kampaně) působil také ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém | ||
| + | v Praze u prof. Šandery. Tam připravoval svou | ||
| + | doktorskou práci, kterou kvůli uzavření českých vysokých | ||
| + | škol v období protektorátu mohl obhájit až 1945. | ||
| + | |||
| + | V roce 1946 byl jmenován do funkce hlavního inženýra | ||
| + | rafinerie cukru v Lounech a 1948 podnikovým ředitelem | ||
| + | cukrovaru v Kostelci nad Labem. 1951–59 byl technickým | ||
| + | náměstkem ministra potravinářského průmyslu. Od 1959 | ||
| + | působil jako řádný profesor a vedoucí katedry chemie a technologie | ||
| + | sacharidů na Vysoké škole chemicko-technologické | ||
| + | v Praze. Ve studijním roce 1960/61 se stal děkanem fakulty | ||
| + | potravinářské technologie, pak prorektorem pro výstavbu | ||
| + | a 1970–76 zastával funkci rektora. | ||
| + | |||
| + | Jako pedagog prosazoval rozvíjení analytických a chemickoinženýrských | ||
| + | metod v cukrovarnictví, mj. výpočetní práce | ||
| + | pro konstrukci difuzních stanic, výzkum aplikace ionexových | ||
| + | membrán, aplikace programování v cukrovarských technologiích, | ||
| + | technologie rafinace kubánského třtinového cukru, | ||
| + | způsob ochrany řepné suroviny aplikací allylisothiokyanátu, | ||
| + | chemie polysacharidů v difuzních šťávách a technologické | ||
| + | využití elektrodialýzy ad. | ||
| + | |||
| + | B. byl předsedou České rady Vědecko-technické společnosti, | ||
| + | členem výboru pro udělování státní ceny Klementa Gottwalda, | ||
| + | členem vědeckého kolegia chemie ČSAV a řady dalších | ||
| + | odborných institucí. Obdržel Řád Vítězného února (1948), | ||
| + | Řád práce (1969), vyznamenání Za zásluhy o výstavbu | ||
| + | (1966), Za obětavou práci pro socialismus (1978), Za zásluhy | ||
| + | o rozvoj vědy a lidstva ČSAV (1978), zlatou medaili | ||
| + | J. Heyrovského, zlatou medaili Československé akademie zemědělské, | ||
| + | Řád republiky (1983) aj. 1975 byl zvolen členem | ||
| + | korespondentem ČSAV. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Technologie cukrovarnictví, 1964; Výroba surového a bílého cukru. | ||
| + | 1. Řepa a těžení šťáv, 2. Rafinace, 1964; Základy cukrovarnictví, 1967; Technologie | ||
| + | výroby cukru (Surovárna a rafinace), 1969; Cukrovarnické tabulky, | ||
| + | 1975. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' M. Schätz, Historie výuky chemie, 2002, s. 162; J. Davídek, Prof. Ing. | ||
| + | Dr. R. B., DrSc., člen korespondent ČSAV – zemřel, in: Sborník VŠCHT | ||
| + | Praha, 1985, s. 7; MČE 1, s. 564; MSB 1, s. 64; Osobnosti středočeského | ||
| + | kraje, 1987, s. 17. | ||
| + | |||
| + | Miloslava Žďárská | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1913]] | [[Kategorie:1913]] | ||
| + | [[Kategorie:Zavidov]] | ||
[[Kategorie:1985]] | [[Kategorie:1985]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Bretschneider Rudolf promoce.PNG|Prof. Rudolf Bretschneider při promocích v roce 1961 | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 19:35
| Rudolf BRETSCHNEIDER | |
 | |
| Narození | 8.8.1913 |
|---|---|
| Místo narození | Zavidov u Rakovníka |
| Úmrtí | 4.1.1985 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 31- Potravinář 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 174 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41980 |
BRETSCHNEIDER, Rudolf, * 8. 8. 1913 Zavidov u Rakovníka, † 4. 1. 1985 Praha, cukrovarník
Po maturitě na rakovnické reálce 1931 pokračoval ve studiu na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, absolvoval 1935 a nastoupil u firmy Baťa v Otrokovicích. Po ukončení vojenské prezenční služby pracoval do 1946 jako chemik a provozní inženýr v cukrovaru v Klobukách v Čechách. 1937–39 (mimo kampaně) působil také ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém v Praze u prof. Šandery. Tam připravoval svou doktorskou práci, kterou kvůli uzavření českých vysokých škol v období protektorátu mohl obhájit až 1945.
V roce 1946 byl jmenován do funkce hlavního inženýra rafinerie cukru v Lounech a 1948 podnikovým ředitelem cukrovaru v Kostelci nad Labem. 1951–59 byl technickým náměstkem ministra potravinářského průmyslu. Od 1959 působil jako řádný profesor a vedoucí katedry chemie a technologie sacharidů na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Ve studijním roce 1960/61 se stal děkanem fakulty potravinářské technologie, pak prorektorem pro výstavbu a 1970–76 zastával funkci rektora.
Jako pedagog prosazoval rozvíjení analytických a chemickoinženýrských metod v cukrovarnictví, mj. výpočetní práce pro konstrukci difuzních stanic, výzkum aplikace ionexových membrán, aplikace programování v cukrovarských technologiích, technologie rafinace kubánského třtinového cukru, způsob ochrany řepné suroviny aplikací allylisothiokyanátu, chemie polysacharidů v difuzních šťávách a technologické využití elektrodialýzy ad.
B. byl předsedou České rady Vědecko-technické společnosti, členem výboru pro udělování státní ceny Klementa Gottwalda, členem vědeckého kolegia chemie ČSAV a řady dalších odborných institucí. Obdržel Řád Vítězného února (1948), Řád práce (1969), vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1966), Za obětavou práci pro socialismus (1978), Za zásluhy o rozvoj vědy a lidstva ČSAV (1978), zlatou medaili J. Heyrovského, zlatou medaili Československé akademie zemědělské, Řád republiky (1983) aj. 1975 byl zvolen členem korespondentem ČSAV.
D: výběr: Technologie cukrovarnictví, 1964; Výroba surového a bílého cukru. 1. Řepa a těžení šťáv, 2. Rafinace, 1964; Základy cukrovarnictví, 1967; Technologie výroby cukru (Surovárna a rafinace), 1969; Cukrovarnické tabulky, 1975.
L: M. Schätz, Historie výuky chemie, 2002, s. 162; J. Davídek, Prof. Ing. Dr. R. B., DrSc., člen korespondent ČSAV – zemřel, in: Sborník VŠCHT Praha, 1985, s. 7; MČE 1, s. 564; MSB 1, s. 64; Osobnosti středočeského kraje, 1987, s. 17.
Miloslava Žďárská
Prof. Rudolf Bretschneider při promocích v roce 1961
