Biografický slovník
BREUNER Jan Josef 20.7.1641-20.3.1710: Porovnání verzí
(BREUNER_von_Jan_Josef_20.7.1641-20.3.1710) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Jan Josef BREUNER | + | | jméno = Jan Josef BREUNER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.7.1641 | | datum narození = 20.7.1641 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 20.3.1710 | | datum úmrtí = 20.3.1710 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BREUNER, Jan Josef,''' ''* 20. 7. 1641 Vídeň (Rakousko), † 20. 3. 1710 Praha, pražský arcibiskup'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem Arnošta Ferdinanda hraběte Breunera a Polyxeny, | ||
| + | roz. hraběnky ze Stahrenbergu. Po studiu teologie v Olomouci | ||
| + | přijal 1650 od vídeňského biskupa tonsuru a čtyři | ||
| + | nižší svěcení. 1658 se stal rektorem kostela sv. Anny v Olomouci | ||
| + | a příštího roku i čestným olomouckým kanovníkem. | ||
| + | 1659–65 studoval v koleji Germanicum v Římě, kde dosáhl | ||
| + | doktorátu filozofie. Zároveň obdržel 1662 a 1663 podjáhenské | ||
| + | a jáhenské svěcení. 1666 se stal sídelním kanovníkem | ||
| + | olomouckým, později s hodností scholastika. 1671 mu | ||
| + | papež Klement X. jako titulárnímu biskupu nikopolskému | ||
| + | svěřil úřad olomouckého světícího biskupa, který zastával | ||
| + | do 1694. Generálním vikářem olomoucké diecéze se stal | ||
| + | 1672 a 1689 byl zvolen prvním prelátem, tedy děkanem, | ||
| + | olomoucké kapituly. 17. 12. 1694 císař Leopold I. jmenoval | ||
| + | B. v pořadí 17. pražským arcibiskupem, což papež Inocenc | ||
| + | XII. potvrdil 4. 7. 1695. Do Prahy B. přijel 5. 11. a druhého | ||
| + | dne byl intronizován v katedrále sv. Víta. Tam také 13. 11. | ||
| + | přijal pallium z rukou litoměřického biskupa, jehož k tomu | ||
| + | pověřil Svatý stolec. Za B. episkopátu se postupně zvyšoval | ||
| + | početní stav duchovenstva, vzrostl počet obsazených far, | ||
| + | vzniklo 24 nových farností a ustálila se organizace vikariátů. | ||
| + | Zlepšila se i komunikace mezi pražskou konsistoří a farním | ||
| + | klérem, stejně jako evidence majetku farností, což dokládá | ||
| + | i podrobný popis pražské arcidiecéze z roku 1700. Pro přestárlé | ||
| + | kněze vznikl na Novém Městě pražském domov Karla | ||
| + | Boromejského. B. uvedl do Čech 1705 dva nové řády, trinitáře | ||
| + | a bartolomity, a podporoval rozšiřování školského řádu | ||
| + | piaristů. Úspěšně pečoval též o arcibiskupské statky; získal | ||
| + | zpět panství Kojetín, vybudoval zámky ve Světci a Týně nad | ||
| + | Vltavou, založil železné hutě v Rožmitále. Na sklonku života | ||
| + | vedl B. s břevnovským opatem spor o účast svých komisařů | ||
| + | při volbě benediktinských opatů, v němž se proti rozhodnutí | ||
| + | vídeňského dvora dokonce odvolal do Říma; ukončení sporu | ||
| + | se nedožil. Byl pohřben v chrámu sv. Víta, kam již dříve | ||
| + | daroval stříbrné busty zemských patronů sv. Václava, Víta, | ||
| + | Vojtěcha a Cyrila. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' MČE 1, s. 565; BOS 2, s. 480n.; BL 1, s. 145; A. Procházka, Kojetín. | ||
| + | Stručné dějiny a popis jeho. 1908, s. 11n.; A. Podlaha, Dějiny arcidiecéze | ||
| + | pražské od konce století XVII. do počátku století XIX. 1/1. Doba arcibiskupa | ||
| + | J. J. hraběte B. (1694–1710), 1917; M. M. Buben, Encyklopedie českých | ||
| + | a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 37n. | ||
| + | |||
| + | Milada Svobodová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1641]] | [[Kategorie:1641]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1710]] | [[Kategorie:1710]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 19. 12. 2016, 15:13
| Jan Josef BREUNER | |
 | |
| Narození | 20.7.1641 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 20.3.1710 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41997 |
BREUNER, Jan Josef, * 20. 7. 1641 Vídeň (Rakousko), † 20. 3. 1710 Praha, pražský arcibiskup
Byl synem Arnošta Ferdinanda hraběte Breunera a Polyxeny, roz. hraběnky ze Stahrenbergu. Po studiu teologie v Olomouci přijal 1650 od vídeňského biskupa tonsuru a čtyři nižší svěcení. 1658 se stal rektorem kostela sv. Anny v Olomouci a příštího roku i čestným olomouckým kanovníkem. 1659–65 studoval v koleji Germanicum v Římě, kde dosáhl doktorátu filozofie. Zároveň obdržel 1662 a 1663 podjáhenské a jáhenské svěcení. 1666 se stal sídelním kanovníkem olomouckým, později s hodností scholastika. 1671 mu papež Klement X. jako titulárnímu biskupu nikopolskému svěřil úřad olomouckého světícího biskupa, který zastával do 1694. Generálním vikářem olomoucké diecéze se stal 1672 a 1689 byl zvolen prvním prelátem, tedy děkanem, olomoucké kapituly. 17. 12. 1694 císař Leopold I. jmenoval B. v pořadí 17. pražským arcibiskupem, což papež Inocenc XII. potvrdil 4. 7. 1695. Do Prahy B. přijel 5. 11. a druhého dne byl intronizován v katedrále sv. Víta. Tam také 13. 11. přijal pallium z rukou litoměřického biskupa, jehož k tomu pověřil Svatý stolec. Za B. episkopátu se postupně zvyšoval početní stav duchovenstva, vzrostl počet obsazených far, vzniklo 24 nových farností a ustálila se organizace vikariátů. Zlepšila se i komunikace mezi pražskou konsistoří a farním klérem, stejně jako evidence majetku farností, což dokládá i podrobný popis pražské arcidiecéze z roku 1700. Pro přestárlé kněze vznikl na Novém Městě pražském domov Karla Boromejského. B. uvedl do Čech 1705 dva nové řády, trinitáře a bartolomity, a podporoval rozšiřování školského řádu piaristů. Úspěšně pečoval též o arcibiskupské statky; získal zpět panství Kojetín, vybudoval zámky ve Světci a Týně nad Vltavou, založil železné hutě v Rožmitále. Na sklonku života vedl B. s břevnovským opatem spor o účast svých komisařů při volbě benediktinských opatů, v němž se proti rozhodnutí vídeňského dvora dokonce odvolal do Říma; ukončení sporu se nedožil. Byl pohřben v chrámu sv. Víta, kam již dříve daroval stříbrné busty zemských patronů sv. Václava, Víta, Vojtěcha a Cyrila.
L: MČE 1, s. 565; BOS 2, s. 480n.; BL 1, s. 145; A. Procházka, Kojetín. Stručné dějiny a popis jeho. 1908, s. 11n.; A. Podlaha, Dějiny arcidiecéze pražské od konce století XVII. do počátku století XIX. 1/1. Doba arcibiskupa J. J. hraběte B. (1694–1710), 1917; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 37n.
Milada Svobodová
