BREUNER Jan Josef 20.7.1641-20.3.1710: Porovnání verzí

Z Personal
(BREUNER_von_Jan_Josef_20.7.1641-20.3.1710)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Josef BREUNER von
+
| jméno = Jan Josef BREUNER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 20.7.1641
 
| datum narození = 20.7.1641
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 20.3.1710
 
| datum úmrtí = 20.3.1710
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Josef BREUNER von
+
}}
 +
 
 +
'''BREUNER, Jan Josef,''' ''* 20. 7. 1641 Vídeň (Rakousko), † 20. 3. 1710 Praha, pražský arcibiskup''
 +
 
 +
Byl synem Arnošta Ferdinanda hraběte Breunera a Polyxeny,
 +
roz. hraběnky ze Stahrenbergu. Po studiu teologie v Olomouci
 +
přijal 1650 od vídeňského biskupa tonsuru a čtyři
 +
nižší svěcení. 1658 se stal rektorem kostela sv. Anny v Olomouci
 +
a příštího roku i čestným olomouckým kanovníkem.
 +
1659–65 studoval v koleji Germanicum v Římě, kde dosáhl
 +
doktorátu filozofie. Zároveň obdržel 1662 a 1663 podjáhenské
 +
a jáhenské svěcení. 1666 se stal sídelním kanovníkem
 +
olomouckým, později s hodností scholastika. 1671 mu
 +
papež Klement X. jako titulárnímu biskupu nikopolskému
 +
svěřil úřad olomouckého světícího biskupa, který zastával
 +
do 1694. Generálním vikářem olomoucké diecéze se stal
 +
1672 a 1689 byl zvolen prvním prelátem, tedy děkanem,
 +
olomoucké kapituly. 17. 12. 1694 císař Leopold I. jmenoval
 +
B. v pořadí 17. pražským arcibiskupem, což papež Inocenc
 +
XII. potvrdil 4. 7. 1695. Do Prahy B. přijel 5. 11. a druhého
 +
dne byl intronizován v katedrále sv. Víta. Tam také 13. 11.
 +
přijal pallium z rukou litoměřického biskupa, jehož k tomu
 +
pověřil Svatý stolec. Za B. episkopátu se postupně zvyšoval
 +
početní stav duchovenstva, vzrostl počet obsazených far,
 +
vzniklo 24 nových farností a ustálila se organizace vikariátů.
 +
Zlepšila se i komunikace mezi pražskou konsistoří a farním
 +
klérem, stejně jako evidence majetku farností, což dokládá
 +
i podrobný popis pražské arcidiecéze z roku 1700. Pro přestárlé
 +
kněze vznikl na Novém Městě pražském domov Karla
 +
Boromejského. B. uvedl do Čech 1705 dva nové řády, trinitáře
 +
a bartolomity, a podporoval rozšiřování školského řádu
 +
piaristů. Úspěšně pečoval též o arcibiskupské statky; získal
 +
zpět panství Kojetín, vybudoval zámky ve Světci a Týně nad
 +
Vltavou, založil železné hutě v Rožmitále. Na sklonku života
 +
vedl B. s břevnovským opatem spor o účast svých komisařů
 +
při volbě benediktinských opatů, v němž se proti rozhodnutí
 +
vídeňského dvora dokonce odvolal do Říma; ukončení sporu
 +
se nedožil. Byl pohřben v chrámu sv. Víta, kam již dříve
 +
daroval stříbrné busty zemských patronů sv. Václava, Víta,
 +
Vojtěcha a Cyrila.
 +
 
 +
'''L:''' MČE 1, s. 565; BOS 2, s. 480n.; BL 1, s. 145; A. Procházka, Kojetín.
 +
Stručné dějiny a popis jeho. 1908, s. 11n.; A. Podlaha, Dějiny arcidiecéze
 +
pražské od konce století XVII. do počátku století XIX. 1/1. Doba arcibiskupa
 +
J. J. hraběte B. (1694–1710), 1917; M. M. Buben, Encyklopedie českých
 +
a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 37n.
 +
 
 +
Milada Svobodová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
 
[[Kategorie:1641]]
 
[[Kategorie:1641]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1710]]
 
[[Kategorie:1710]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 19. 12. 2016, 15:13

Jan Josef BREUNER
Narození 20.7.1641
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 20.3.1710
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel

BREUNER, Jan Josef, * 20. 7. 1641 Vídeň (Rakousko), † 20. 3. 1710 Praha, pražský arcibiskup

Byl synem Arnošta Ferdinanda hraběte Breunera a Polyxeny, roz. hraběnky ze Stahrenbergu. Po studiu teologie v Olomouci přijal 1650 od vídeňského biskupa tonsuru a čtyři nižší svěcení. 1658 se stal rektorem kostela sv. Anny v Olomouci a příštího roku i čestným olomouckým kanovníkem. 1659–65 studoval v koleji Germanicum v Římě, kde dosáhl doktorátu filozofie. Zároveň obdržel 1662 a 1663 podjáhenské a jáhenské svěcení. 1666 se stal sídelním kanovníkem olomouckým, později s hodností scholastika. 1671 mu papež Klement X. jako titulárnímu biskupu nikopolskému svěřil úřad olomouckého světícího biskupa, který zastával do 1694. Generálním vikářem olomoucké diecéze se stal 1672 a 1689 byl zvolen prvním prelátem, tedy děkanem, olomoucké kapituly. 17. 12. 1694 císař Leopold I. jmenoval B. v pořadí 17. pražským arcibiskupem, což papež Inocenc XII. potvrdil 4. 7. 1695. Do Prahy B. přijel 5. 11. a druhého dne byl intronizován v katedrále sv. Víta. Tam také 13. 11. přijal pallium z rukou litoměřického biskupa, jehož k tomu pověřil Svatý stolec. Za B. episkopátu se postupně zvyšoval početní stav duchovenstva, vzrostl počet obsazených far, vzniklo 24 nových farností a ustálila se organizace vikariátů. Zlepšila se i komunikace mezi pražskou konsistoří a farním klérem, stejně jako evidence majetku farností, což dokládá i podrobný popis pražské arcidiecéze z roku 1700. Pro přestárlé kněze vznikl na Novém Městě pražském domov Karla Boromejského. B. uvedl do Čech 1705 dva nové řády, trinitáře a bartolomity, a podporoval rozšiřování školského řádu piaristů. Úspěšně pečoval též o arcibiskupské statky; získal zpět panství Kojetín, vybudoval zámky ve Světci a Týně nad Vltavou, založil železné hutě v Rožmitále. Na sklonku života vedl B. s břevnovským opatem spor o účast svých komisařů při volbě benediktinských opatů, v němž se proti rozhodnutí vídeňského dvora dokonce odvolal do Říma; ukončení sporu se nedožil. Byl pohřben v chrámu sv. Víta, kam již dříve daroval stříbrné busty zemských patronů sv. Václava, Víta, Vojtěcha a Cyrila.

L: MČE 1, s. 565; BOS 2, s. 480n.; BL 1, s. 145; A. Procházka, Kojetín. Stručné dějiny a popis jeho. 1908, s. 11n.; A. Podlaha, Dějiny arcidiecéze pražské od konce století XVII. do počátku století XIX. 1/1. Doba arcibiskupa J. J. hraběte B. (1694–1710), 1917; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 37n.

Milada Svobodová