Verze z 19. 12. 2016, 14:13, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku BREUNER von Jan Josef 20.7.1641-20.3.1710 na BREUNER Jan Josef 20.7.1641-20.3.1710 bez založení přesměrování)

BREUNER Jan Josef 20.7.1641-20.3.1710

Z Personal
Jan Josef BREUNER
Narození 20.7.1641
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 20.3.1710
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41997

BREUNER, Jan Josef, * 20. 7. 1641 Vídeň (Rakousko), † 20. 3. 1710 Praha, pražský arcibiskup

Byl synem Arnošta Ferdinanda hraběte Breunera a Polyxeny, roz. hraběnky ze Stahrenbergu. Po studiu teologie v Olomouci přijal 1650 od vídeňského biskupa tonsuru a čtyři nižší svěcení. 1658 se stal rektorem kostela sv. Anny v Olomouci a příštího roku i čestným olomouckým kanovníkem. 1659–65 studoval v koleji Germanicum v Římě, kde dosáhl doktorátu filozofie. Zároveň obdržel 1662 a 1663 podjáhenské a jáhenské svěcení. 1666 se stal sídelním kanovníkem olomouckým, později s hodností scholastika. 1671 mu papež Klement X. jako titulárnímu biskupu nikopolskému svěřil úřad olomouckého světícího biskupa, který zastával do 1694. Generálním vikářem olomoucké diecéze se stal 1672 a 1689 byl zvolen prvním prelátem, tedy děkanem, olomoucké kapituly. 17. 12. 1694 císař Leopold I. jmenoval B. v pořadí 17. pražským arcibiskupem, což papež Inocenc XII. potvrdil 4. 7. 1695. Do Prahy B. přijel 5. 11. a druhého dne byl intronizován v katedrále sv. Víta. Tam také 13. 11. přijal pallium z rukou litoměřického biskupa, jehož k tomu pověřil Svatý stolec. Za B. episkopátu se postupně zvyšoval početní stav duchovenstva, vzrostl počet obsazených far, vzniklo 24 nových farností a ustálila se organizace vikariátů. Zlepšila se i komunikace mezi pražskou konsistoří a farním klérem, stejně jako evidence majetku farností, což dokládá i podrobný popis pražské arcidiecéze z roku 1700. Pro přestárlé kněze vznikl na Novém Městě pražském domov Karla Boromejského. B. uvedl do Čech 1705 dva nové řády, trinitáře a bartolomity, a podporoval rozšiřování školského řádu piaristů. Úspěšně pečoval též o arcibiskupské statky; získal zpět panství Kojetín, vybudoval zámky ve Světci a Týně nad Vltavou, založil železné hutě v Rožmitále. Na sklonku života vedl B. s břevnovským opatem spor o účast svých komisařů při volbě benediktinských opatů, v němž se proti rozhodnutí vídeňského dvora dokonce odvolal do Říma; ukončení sporu se nedožil. Byl pohřben v chrámu sv. Víta, kam již dříve daroval stříbrné busty zemských patronů sv. Václava, Víta, Vojtěcha a Cyrila.

L: MČE 1, s. 565; BOS 2, s. 480n.; BL 1, s. 145; A. Procházka, Kojetín. Stručné dějiny a popis jeho. 1908, s. 11n.; A. Podlaha, Dějiny arcidiecéze pražské od konce století XVII. do počátku století XIX. 1/1. Doba arcibiskupa J. J. hraběte B. (1694–1710), 1917; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 37n.

Milada Svobodová