BRIKCÍ z Licka ?1488-1543: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 1543
 
| datum úmrtí = 1543
 
| místo úmrtí = Praha nebo Čáslav
 
| místo úmrtí = Praha nebo Čáslav
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />63- Spisovatel<br />53- Historik<br />
63- Spisovatel
+
53- Historik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 179
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 6. 10. 2019, 15:10

BRIKCÍ z Licka
Narození asi 1488
Místo narození Kouřim
Úmrtí 1543
Místo úmrtí Praha nebo Čáslav
Povolání 44- Právník
63- Spisovatel
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 179
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42013

BRIKCÍ z Licka (též z Licska), * asi 1488 Kouřim, † 1543 Praha nebo Čáslav, právník, politik, spisovatel

Studoval na pražské utrakvistické univerzitě, kde 1508 dosáhl bakalaureátu a 1513 se stal mistrem svobodných umění. Nedlouho pak vyučoval na její artistické fakultě. 1516 byl radním písařem Nového Města pražského. Po sňatku ve stejném roce se tohoto místa vzdal, od 1518 byl členem městské rady spojených pražských měst. Jako zástupce Nového Města pražského na zemských sněmech se aktivně účastnil i zemské politiky. Po pražském převratu Jana Paška z Vratu 1524 byl jako příznivec strany Jana Hlavsy z Liboslavě (jehož dceru Kateřinu si 1525 vzal za druhou manželku) zbaven svých funkcí, na několik měsíců uvězněn a 1525 donucen vystěhovat se z Prahy. Našel azyl v Kutné Hoře, kde se stal 1529 jedním z radních písařů. Díky přízni Ferdinanda I. byl v témže roce nobilitován (získal přídomek z Licska) a o dva roky později se mohl vrátit do Prahy, kde působil nejprve jako písař při hejtmanském soudu, později (asi od 1535) jako písař komorního soudu. 1536 byl přijat za staroměstského měšťana. Byl jedním z nejvýznamnějších českých právníků první poloviny 16. století. Zemřel buď ve svém staroměstském domě, nebo podle jiných zpráv v Čáslavi.

Už v Kutné Hoře a následně i v Praze usiloval B. o kodifikaci městského práva. Výsledkem jeho práce, vycházející zejména z brněnsko-jihlavského městského práva, bylo publikování knihy s názvem Práva městská 1536 v Litomyšli. Protože usilovala o omezení městské samosprávy a posílení královské kontroly nad městy, nebyla jeho kompilace městským stavem příznivě přijata. Zůstala jen soukromou právní knihou užívanou některými městy jako podpůrný zdroj práva, ale nestala se platnou zákonnou normou. Ovšem později byla využita při dalších snahách o kodifikaci městských práv. B. byl autorem či spoluautorem řady dalších spisů, jak hojně užívaného tituláře (1534), tak i několika teoretických děl s široce vymezenou právní tematikou. Napsal též předmluvu k Hájkově kronice (1541), pro kterou pomáhal sbírat pramenný materiál.

D: Titulář stavu duchovního a světského …, 1534; Práva městská …, 1536; Sententiae philosophicae de regimine et judiciis hominum. Naučení mudrcuov o spravování a soudech lidských, 1540; Regule, to jest řeholy obecné z latinských učiteluov práv vybrané, na česko přeložené, k zpravení rozumu, 1541.

L: RSN 1, 896n.; A. Rezek, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých, in: ČČM 52, 1878, s. 158n.; J. Čelakovský, Příspěvky k životopisu mistra B. z Licska, in: tamtéž 54, 1880, s. 489n.; OSN 4, s. 680n.; MSN 1, s. 629; J. Janáček, Nově nalezený právní sborník M. B. z Licka, in: ČČH 5, 1957, s. 136n.; RHB 3, s. 161n.; B. Ryba, K pramenům Práv městských mistra B. z Licska, in: Strahovská knihovna 8, 1973, s. 5n.; BL 1, s. 146; LČL 1, s. 308; M. Kopecký, Český humanismus, 1988, s. 179n.; K. Malý a kol., Dějiny českého a československého práva do roku 1945, 1997, s. 91, 96; SČF, s. 53.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Holý