StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BRIKCÍ z Cimperka 1525-10.9.1599

BRIKCÍ z Cimperka
Narození	1525
Úmrtí	10.9.1599
Místo úmrtí	Praha
Povolání	24- Představitel řemesel nebo cechů 88- Umělecký řemeslník
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42012

BRIKCÍ z Cimperka (též z Cynperka), * 1525 ?, † 10. 9. 1599 Praha, zvonař, kovolijec

Nejznámější člen rodiny pražských kovolijců (jejím zakladatelem byl Bartoloměj Berounský), jehož hlavní tvůrčí období spadá do druhé poloviny 16. století (1553–90). Za dobu své činnosti zhotovil na osm desítek zvonů do řady kostelů nejen v Praze, ale i v dalších místech v Čechách a na Moravě. Jeho dílna v domě U Zvonaře se nacházela v dnešní Jungmannově ulici na Novém Městě pražském. Hlavní B. zásluha ve zvonařské tvorbě spočívá v pokroku, jejž vnesl do tvarování a výzdoby zvonů. Oproti svým předchůdcům zavedl jejich individuální výzdobu. Dosud užívané tvarosloví v duchu pozdně gotických tradic a jednoduchou výzdobu (vlysy s nápisy na horním obvodu zvonů a pouze občasné užití figur světců) vystřídala reliéfní výzdoba pokrývající celý povrch zvonů, při níž užíval biblických a mytologických námětů. Jako předlohy mu sloužily grafické listy Hanse Behama, Albrechta Dürera a zejména Petra Flötnera. Kromě toho užíval pro výzdobu odlitky jáchymovských medailí, dále medailony s portréty panovníků, na některých zvonech se objevuje rovněž vlastní portrétní medailon a šlechtický znak (predikát „z Cynperka“ získal 1571).

Vedle zvonařství se věnoval i tvorbě dalších předmětů – rakví, epitafů jak nápisových, tak i znakových (např. bronzový epitaf Jana Hrušky z Března z 1568 v kostele sv. Mikuláše v Lounech, epitaf Petra Chotka v kostele sv. Jana Křtitele ve Vraném z 1571 zhotovený v manýristickém stylu), dále svícnů, hodinových cimbálů (např. větší cimbál v lucerně českokrumlovské zámecké věže z 1590) a stolních zvonků. Zatímco jeho figurální epitafy se vyznačují vysokou uměleckou hodnotou a z tohoto hlediska zaujímají významnou část jeho činnosti, její méně podstatnou část tvoří cínové křtitelnice opatřené erby a nápisy (např. křtitelnice zhotovená 1581 do kostela sv. Jakuba ve Vojkově u Sedlčan nebo 1583 pro kostel Nanebevzetí P. Marie v Novém Rychnově u Pelhřimova).

L: OSN 4, s. 679; DČVU 2/1, s. 143n. (kde další lit.); MČE 1, s. 567; EČVU, s. 71; NEČVU 1, s. 88 (kde další literatura); BL 1, s. 145.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivana Ebelová