BRNĚNSKÝ Jiří Mikuláš *?1500: Porovnání verzí

Z Personal
(BRNĚNSKÝ_Jiří_Mikuláš_1500)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ
 
| jméno = Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1500
+
| datum narození = 1. polovina 16. století
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = ?
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 61- Pedagog
 
| povolání = 61- Pedagog
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ
+
}}
 +
 
 +
'''BRNĚNSKÝ, Jiří Mikuláš''' ''(též BRUNENSIS, Georgius Nicolaus), * 1. polovina 16. století, † ?, matematik, pedagog''
 +
 
 +
Promoval 1556 v saském Wittenbergu, pak učil na Moravě,
 +
šest let v Brně a dva roky v Úsově, poté odešel do Prahy.
 +
Svým žákům, třem synům Jindřicha Mikuláše z Hasištejna
 +
a Lobkovic, věnoval spis ''Knížka, v níž obsahují se začátkové''
 +
''umění aritmetického, tj. počtův na cifry a liny pro pacholata''
 +
''a lidi kupecké…'' (1567 vydal Jan Had na Starém Městě pražském).
 +
Byla to další tištěná česká početnice po knihách Ondřeje
 +
Klatovského z Dalmanhorstu (1530, resp. 1558) a Beneše
 +
Optáta z Telče (1535 a 1548), která navazovala na rozvoj
 +
evropských praktických početnic v Itálii a v německých oblastech
 +
blízko českých hranic. V Praze byly tehdy publikovány
 +
i latinské početnice (např. autoři Gemma Frisius, 1558
 +
a Luca Losi, 1564). Obsahem se B. početnice příliš nelišila
 +
od předchozích knih. Byla rozdělena do dvou částí, z nichž
 +
prvá je abacistická – věnovaná počtu na linách, druhá algoritmická
 +
se zabývá počítáním s arabsko-indickými číslicemi
 +
a jejich algoritmy. B. v knize poprvé v české tištěné početnici
 +
použil znaménka plus (+) a minus (–). Předtím se tato znaménka
 +
objevila už 1486 v německy tištěné početnici Jana
 +
Widmanna, původem z Chebu.
 +
 
 +
Další informace o B. životě jsou velmi sporé. Významný
 +
humanista Matouš Collinus z Chotěřiny po svém nuceném
 +
odchodu z pražské univerzity založil svoji soukromou školu,
 +
na kterou B. nastoupil jako učitel. Po Collinově smrti
 +
(1566) vyučoval B. v Praze na vlastní počtářské škole, kde
 +
svoji učebnici užíval.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 1, s. 903; OSN 4, s. 724; J. Smolík, Matematikové v Čechách od založení
 +
university pražské, 1864, s. 52n.; J. Štraus, O nejstarších českých tištěných
 +
početnicích, in: Matematika ve škole 4, 1954, s. 253n.; Q. Vetter, Dějiny
 +
matematických věd v českých zemích od založení university v roce 1348
 +
až do roku 1620, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958,
 +
s. 92n.; J. Folta, First elementary reckoning textbooks in Czech language, in:
 +
Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the
 +
history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n.
 +
 
 +
Jaroslav Folta
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
 
[[Kategorie:1500]]
 
[[Kategorie:1500]]

Verze z 23. 12. 2016, 16:50

Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ
Narození 1. polovina 16. století
Úmrtí ?
Povolání

61- Pedagog

2- Fyzik

BRNĚNSKÝ, Jiří Mikuláš (též BRUNENSIS, Georgius Nicolaus), * 1. polovina 16. století, † ?, matematik, pedagog

Promoval 1556 v saském Wittenbergu, pak učil na Moravě, šest let v Brně a dva roky v Úsově, poté odešel do Prahy. Svým žákům, třem synům Jindřicha Mikuláše z Hasištejna a Lobkovic, věnoval spis Knížka, v níž obsahují se začátkové umění aritmetického, tj. počtův na cifry a liny pro pacholata a lidi kupecké… (1567 vydal Jan Had na Starém Městě pražském). Byla to další tištěná česká početnice po knihách Ondřeje Klatovského z Dalmanhorstu (1530, resp. 1558) a Beneše Optáta z Telče (1535 a 1548), která navazovala na rozvoj evropských praktických početnic v Itálii a v německých oblastech blízko českých hranic. V Praze byly tehdy publikovány i latinské početnice (např. autoři Gemma Frisius, 1558 a Luca Losi, 1564). Obsahem se B. početnice příliš nelišila od předchozích knih. Byla rozdělena do dvou částí, z nichž prvá je abacistická – věnovaná počtu na linách, druhá algoritmická se zabývá počítáním s arabsko-indickými číslicemi a jejich algoritmy. B. v knize poprvé v české tištěné početnici použil znaménka plus (+) a minus (–). Předtím se tato znaménka objevila už 1486 v německy tištěné početnici Jana Widmanna, původem z Chebu.

Další informace o B. životě jsou velmi sporé. Významný humanista Matouš Collinus z Chotěřiny po svém nuceném odchodu z pražské univerzity založil svoji soukromou školu, na kterou B. nastoupil jako učitel. Po Collinově smrti (1566) vyučoval B. v Praze na vlastní počtářské škole, kde svoji učebnici užíval.

L: RSN 1, s. 903; OSN 4, s. 724; J. Smolík, Matematikové v Čechách od založení university pražské, 1864, s. 52n.; J. Štraus, O nejstarších českých tištěných početnicích, in: Matematika ve škole 4, 1954, s. 253n.; Q. Vetter, Dějiny matematických věd v českých zemích od založení university v roce 1348 až do roku 1620, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958, s. 92n.; J. Folta, First elementary reckoning textbooks in Czech language, in: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n.

Jaroslav Folta