Biografický slovník
BRNĚNSKÝ Jiří Mikuláš *?1500: Porovnání verzí
(BRNĚNSKÝ_Jiří_Mikuláš_1500) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ | | jméno = Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 1. polovina 16. století |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = ? |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BRNĚNSKÝ, Jiří Mikuláš''' ''(též BRUNENSIS, Georgius Nicolaus), * 1. polovina 16. století, † ?, matematik, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Promoval 1556 v saském Wittenbergu, pak učil na Moravě, | ||
| + | šest let v Brně a dva roky v Úsově, poté odešel do Prahy. | ||
| + | Svým žákům, třem synům Jindřicha Mikuláše z Hasištejna | ||
| + | a Lobkovic, věnoval spis ''Knížka, v níž obsahují se začátkové'' | ||
| + | ''umění aritmetického, tj. počtův na cifry a liny pro pacholata'' | ||
| + | ''a lidi kupecké…'' (1567 vydal Jan Had na Starém Městě pražském). | ||
| + | Byla to další tištěná česká početnice po knihách Ondřeje | ||
| + | Klatovského z Dalmanhorstu (1530, resp. 1558) a Beneše | ||
| + | Optáta z Telče (1535 a 1548), která navazovala na rozvoj | ||
| + | evropských praktických početnic v Itálii a v německých oblastech | ||
| + | blízko českých hranic. V Praze byly tehdy publikovány | ||
| + | i latinské početnice (např. autoři Gemma Frisius, 1558 | ||
| + | a Luca Losi, 1564). Obsahem se B. početnice příliš nelišila | ||
| + | od předchozích knih. Byla rozdělena do dvou částí, z nichž | ||
| + | prvá je abacistická – věnovaná počtu na linách, druhá algoritmická | ||
| + | se zabývá počítáním s arabsko-indickými číslicemi | ||
| + | a jejich algoritmy. B. v knize poprvé v české tištěné početnici | ||
| + | použil znaménka plus (+) a minus (–). Předtím se tato znaménka | ||
| + | objevila už 1486 v německy tištěné početnici Jana | ||
| + | Widmanna, původem z Chebu. | ||
| + | |||
| + | Další informace o B. životě jsou velmi sporé. Významný | ||
| + | humanista Matouš Collinus z Chotěřiny po svém nuceném | ||
| + | odchodu z pražské univerzity založil svoji soukromou školu, | ||
| + | na kterou B. nastoupil jako učitel. Po Collinově smrti | ||
| + | (1566) vyučoval B. v Praze na vlastní počtářské škole, kde | ||
| + | svoji učebnici užíval. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 1, s. 903; OSN 4, s. 724; J. Smolík, Matematikové v Čechách od založení | ||
| + | university pražské, 1864, s. 52n.; J. Štraus, O nejstarších českých tištěných | ||
| + | početnicích, in: Matematika ve škole 4, 1954, s. 253n.; Q. Vetter, Dějiny | ||
| + | matematických věd v českých zemích od založení university v roce 1348 | ||
| + | až do roku 1620, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958, | ||
| + | s. 92n.; J. Folta, First elementary reckoning textbooks in Czech language, in: | ||
| + | Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the | ||
| + | history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n. | ||
| + | |||
| + | Jaroslav Folta | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1500]] | [[Kategorie:1500]] | ||
Verze z 23. 12. 2016, 17:50
| Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ | |
 | |
| Narození | 1. polovina 16. století |
|---|---|
| Úmrtí | ? |
| Povolání |
61- Pedagog 2- Fyzik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42028 |
BRNĚNSKÝ, Jiří Mikuláš (též BRUNENSIS, Georgius Nicolaus), * 1. polovina 16. století, † ?, matematik, pedagog
Promoval 1556 v saském Wittenbergu, pak učil na Moravě, šest let v Brně a dva roky v Úsově, poté odešel do Prahy. Svým žákům, třem synům Jindřicha Mikuláše z Hasištejna a Lobkovic, věnoval spis Knížka, v níž obsahují se začátkové umění aritmetického, tj. počtův na cifry a liny pro pacholata a lidi kupecké… (1567 vydal Jan Had na Starém Městě pražském). Byla to další tištěná česká početnice po knihách Ondřeje Klatovského z Dalmanhorstu (1530, resp. 1558) a Beneše Optáta z Telče (1535 a 1548), která navazovala na rozvoj evropských praktických početnic v Itálii a v německých oblastech blízko českých hranic. V Praze byly tehdy publikovány i latinské početnice (např. autoři Gemma Frisius, 1558 a Luca Losi, 1564). Obsahem se B. početnice příliš nelišila od předchozích knih. Byla rozdělena do dvou částí, z nichž prvá je abacistická – věnovaná počtu na linách, druhá algoritmická se zabývá počítáním s arabsko-indickými číslicemi a jejich algoritmy. B. v knize poprvé v české tištěné početnici použil znaménka plus (+) a minus (–). Předtím se tato znaménka objevila už 1486 v německy tištěné početnici Jana Widmanna, původem z Chebu.
Další informace o B. životě jsou velmi sporé. Významný humanista Matouš Collinus z Chotěřiny po svém nuceném odchodu z pražské univerzity založil svoji soukromou školu, na kterou B. nastoupil jako učitel. Po Collinově smrti (1566) vyučoval B. v Praze na vlastní počtářské škole, kde svoji učebnici užíval.
L: RSN 1, s. 903; OSN 4, s. 724; J. Smolík, Matematikové v Čechách od založení university pražské, 1864, s. 52n.; J. Štraus, O nejstarších českých tištěných početnicích, in: Matematika ve škole 4, 1954, s. 253n.; Q. Vetter, Dějiny matematických věd v českých zemích od založení university v roce 1348 až do roku 1620, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958, s. 92n.; J. Folta, First elementary reckoning textbooks in Czech language, in: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n.
Jaroslav Folta
