BRNĚNSKÝ Jiří Mikuláš *?1500: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BRNĚNSKÝ Jiří Mikuláš 1500 na BRNĚNSKÝ Jiří Mikuláš *?1500 bez založení přesměrování)
Řádka 50: Řádka 50:
 
Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the
 
Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the
 
history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n.
 
history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/401132 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Jaroslav Folta
 
Jaroslav Folta

Verze z 6. 10. 2018, 21:19

Jiří Mikuláš BRNĚNSKÝ
Narození 1. polovina 16. století
Úmrtí ?
Povolání

61- Pedagog

2- Fyzik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42028

BRNĚNSKÝ, Jiří Mikuláš (též BRUNENSIS, Georgius Nicolaus), * 1. polovina 16. století, † ?, matematik, pedagog

Promoval 1556 v saském Wittenbergu, pak učil na Moravě, šest let v Brně a dva roky v Úsově, poté odešel do Prahy. Svým žákům, třem synům Jindřicha Mikuláše z Hasištejna a Lobkovic, věnoval spis Knížka, v níž obsahují se začátkové umění aritmetického, tj. počtův na cifry a liny pro pacholata a lidi kupecké… (1567 vydal Jan Had na Starém Městě pražském). Byla to další tištěná česká početnice po knihách Ondřeje Klatovského z Dalmanhorstu (1530, resp. 1558) a Beneše Optáta z Telče (1535 a 1548), která navazovala na rozvoj evropských praktických početnic v Itálii a v německých oblastech blízko českých hranic. V Praze byly tehdy publikovány i latinské početnice (např. autoři Gemma Frisius, 1558 a Luca Losi, 1564). Obsahem se B. početnice příliš nelišila od předchozích knih. Byla rozdělena do dvou částí, z nichž prvá je abacistická – věnovaná počtu na linách, druhá algoritmická se zabývá počítáním s arabsko-indickými číslicemi a jejich algoritmy. B. v knize poprvé v české tištěné početnici použil znaménka plus (+) a minus (–). Předtím se tato znaménka objevila už 1486 v německy tištěné početnici Jana Widmanna, původem z Chebu.

Další informace o B. životě jsou velmi sporé. Významný humanista Matouš Collinus z Chotěřiny po svém nuceném odchodu z pražské univerzity založil svoji soukromou školu, na kterou B. nastoupil jako učitel. Po Collinově smrti (1566) vyučoval B. v Praze na vlastní počtářské škole, kde svoji učebnici užíval.

L: RSN 1, s. 903; OSN 4, s. 724; J. Smolík, Matematikové v Čechách od založení university pražské, 1864, s. 52n.; J. Štraus, O nejstarších českých tištěných početnicích, in: Matematika ve škole 4, 1954, s. 253n.; Q. Vetter, Dějiny matematických věd v českých zemích od založení university v roce 1348 až do roku 1620, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 4, 1958, s. 92n.; J. Folta, First elementary reckoning textbooks in Czech language, in: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Prague studies in the history of science and technology, New Series 1, 1997, s. 168n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslav Folta