Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BROŽEK Artur 30.3.1882-8.11.1934

{{Infobox - osoba
| jméno = Artur BROŽEK
| obrázek = Brozek Artur portret.PNG
| datum narození = 30.3.1882
| místo narození = Třeboň
| datum úmrtí = 8.11.1934
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 6- Botanik<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 210
}}

'''BROŽEK, Artur,''' ''* 30. 3. 1882 Třeboň, † 8. 11. 1934 Praha, biolog, genetik, pedagog''

Narodil se jako jediný syn v rodině třeboňského berního
adjunkta Hypolita B. Po smrti otce ho nejprve vychovávala
matka, později dědeček, učitel Kašpar Loula, který v něm
vzbudil zájem o hudbu a o přírodu, zejména o rostliny.
Gymnázium začal navštěvovat v Třeboni, ale po roce se spolu
s dědečkem přestěhoval k matce do Prahy a 1900 tam
maturoval na gymnáziu v Žitné ulici. Již jako student se zajímal
o mineralogii, zoologii a botaniku. Na pražské univerzitě
vystudoval přírodní vědy, matematiku a fyziku, 1907 dosáhl
hodnosti PhDr. Stal se středoškolským profesorem v Praze,
poté v Roudnici a Čáslavi. Do Prahy se vrátil 1911 a začal
se intenzivněji věnovat vědecké práci. Jako biolog a matematik
se od 1904 zabýval variační statistikou, výsledky publikoval
ve ''Věstníku KČSN''. Záhy se stal průkopníkem užití
matematiky v biologii. Už v době čáslavského pobytu dospěl
k přesvědčení, že otázky variability nemůže řešit pouze sama
biometrika, ale že musí být zkoumány spolu s dědičností
současně také na rostlinných kulturách. Po poradě s prof. B.
Němcem se rozhodl experimentovat na rostlinném materiálu,
a to na rostlině z čeledi krtičníkovitých – kejklířce (Mimulus
L.). Pokusy prováděl třiadvacet let na rozsáhlé kultuře
kejklířky v zahradě Ústavu pro fysiologii rostlin. Zjištěné
údaje pečlivě protokoloval a výsledky publikoval doma i v cizině.
1920 se B. v Němcově Ústavu pro anatomii a fyziologii
rostlin na univerzitě habilitoval pro obor genetiky, 1927
se stal mimořádným a 1934 řádným profesorem. 1924–25
byl na studijním pobytu v USA u známého genetika Th. H.
Morgana a navázal úzkou spolupráci s řadou amerických
biologů. Jako pokračovatel J. G. Mendela se B. věnoval genetice
a vyzdvihoval její ušlechtilé cíle. Teoreticky zkoumal
biologický pojem plemene. K nauce o zlepšování dědičného
základu a vývoje (eugenice) se přihlásil v knize ''Zušlechtění''
''lidstva'' (1922). Jednoznačně však odmítl rasistické teorie
hlásané německými nacistickými kruhy. Začal se též zabývat
cytologií ve vztahu k dědičnosti u rostlin, živočichů i u člověka.
1930 vyšla v nakladatelství Aventinum jeho významná
učebnice ''Nauka o dědičnosti''. Začátkem roku 1934 získal
pokusný pozemek na Malé Straně při Lobkovické zahradě,
jehož uspořádání věnoval až do konce života mnoho úsilí.

B. se angažoval také v řadě odborných institucí. 1900 vstoupil
do Klubu přírodovědeckého v Praze, na období 1914–17
byl zvolen jeho starostou a 1915 jmenován jeho čestným členem.
Od 1905 působil v České společnosti entomologické,
na jejíchž schůzích 1905–19 přednášel, např. 1917 měl významnou
přednášku o dědičnosti a variabilitě u hmyzu. 1934
se stal mimořádným členem České akademie věd a umění,
členem Masarykovy akademie práce a Československé společnosti
eugenické. V zahraničí přijal členství v American
Genetic Association ve Washingtonu. Zanechal 78 odborných
a populárních pojednání, z nichž nejvýznamnější popisovaly
pokusy s kejklířkami; dosažené výsledky dosud neztratily
důležitost pro vývoj genetiky i praktické pěstitelství.

'''D:''' soupis in: B. Němec, A. B., 1935, s. 32n.

'''L:''' B. Němec, c. d., passim; nekrolog in: Věda přírodní 15, 1934, s. 313n.;
Vesmír 13, 1934/35, s. 111; A. B., in: tamtéž 55, 1976, s. 122; Živa 27,
1979, s. 140n.; ČBS, s. 69; Koleška 1, s. 17; Tomeš 1, s. 144.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/23091 Bibliografie dějin Českých zemí]

Zdeněk Koleška

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:Třeboň]]
[[Kategorie:1934]]
[[Kategorie:Praha]]