BROŽEK Josef 6.2.1875-29.10.1935: Porovnání verzí
(BROŽEK_Josef_6.2.1875-29.10.1935) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.2.1875 | | datum narození = 6.2.1875 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Loučky (Klokočské Loučky u Semil) |
| datum úmrtí = 29.10.1935 | | datum úmrtí = 29.10.1935 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Turnov |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 210-211 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BROŽEK, Josef,''' ''* 6. 2. 1875 Loučky (Klokočské Loučky u Semil), † 29. 10. 1935 Turnov, dramatik, publicista, spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z chudé rodiny usedlé na Železnobrodsku, vzdělání | ||
+ | si doplňoval četbou. V mládí se účastnil společenského | ||
+ | života – hrál divadlo. 1902 přesídlil na Michovku. Od té | ||
+ | doby zakládal v místě svého působiště různé spolky a kroužky, | ||
+ | zejména dramatický kroužek odboru Národní jednoty | ||
+ | severočeské, Spořitelní a záložní spolek pro Loučky a okolí | ||
+ | apod. Za první světové války, kdy byl obecním tajemníkem | ||
+ | ve svém rodišti, pomáhal vdovám a sirotkům a pomáhal propuštění | ||
+ | mužů (živitelů rodin) z armády. Žádostmi zaplavoval | ||
+ | c. k. okres politické správy v Semilech tak, že musel posléze | ||
+ | jako rebel sám narukovat. Svůj osud zachytil v povídce ''Vojna'' | ||
+ | ''není špás''. Vrátil se po roce a půl. 1923 se usídlil v Turnově, | ||
+ | kde přijal zaměstnání u dráhy jako železniční úředník. | ||
+ | |||
+ | Od 1898, kdy napsal své literární prvotiny, se brzy etabloval | ||
+ | jako lidový povídkář a dramatik, který témata pro svá drobná | ||
+ | díla čerpal z Podkrkonoší. Stal se populárním krajovým | ||
+ | vypravěčem místních pověstí a historických příběhů. Velké | ||
+ | množství drobných povídek (na 300) sepsal nenáročnou formou | ||
+ | s tehdejším důrazem na mravnost a náboženské cítění | ||
+ | a publikoval je téměř ve všech dobových kalendářích (''Moravan'', | ||
+ | ''Pečírkův'', ''Wiessnerovy'', ''Steinbrennerovy'', ''Šolcovy'', ''Švíkalovy'', | ||
+ | ''Českého venkova'' aj.). Vydal na dvacet knih a divadelních | ||
+ | her, některé i několikrát (např. hry ''Opuštěná'', 1906, ''Námluvy'' | ||
+ | ''v lese'', 1907, ''Nejlepší pomsta'', 1926, povídky a sbírky povídek | ||
+ | ''Bez požehnání'', 1904, ''Z víru života'', 1907, ''Bojem k vítězství'', 1908, ''Z českých chalup'', 1908, ''Ze starých dob'', 1920, ''Ve chvíli'' | ||
+ | ''poznání a jiné povídky'', 1921, ''Falešné zlato'', 1923, ''Macecha'', | ||
+ | 1928, aj.). Zachycoval v nich především příběhy ze současného | ||
+ | života drobných venkovských lidí. Pod pseudonymy | ||
+ | J. Brožek-Loučenský, Kostelecký, J. B. Turnovský, Vlastimil | ||
+ | Jizerský a Vlastimil Kostelecký přispíval také do mnoha | ||
+ | časopisů jako ''Náš domov'', ''Obzor'', ''Zemědělské listy'', ''Vlast'', | ||
+ | ''Besedy lidu'' a významně rovněž do listů pro mládež (''Rajská'' | ||
+ | ''zahrádka'', ''Anděl strážný'', ''Besídka malých''). Zábavně výchovné | ||
+ | práce uplatňoval v dětských přílohách četných literárních listů | ||
+ | a týdeníků i v dětských knižnicích (např. sbírka povídek | ||
+ | ''Prostá kvítka'', 1904). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' -ka., J. B., in: Náš domov 44, 1935, s. 8 (s obr.); -k., J. B., in: tamtéž | ||
+ | 45, 1936, s. 86; J. Kunc, Kdy zemřeli? … 1967–1970 a 1935–1936, 1970; | ||
+ | J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 431; | ||
+ | LČL 1, s. 306; BOS 2, s. 515. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP, Praha; M. Mikolášek, J. B., 1997, edice inv. č. 735; Biografický | ||
+ | archiv ÚČL, Praha. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
+ | [[Kategorie:Loučky]] | ||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
+ | [[Kategorie:Turnov]] |
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 17:32
Josef BROŽEK | |
Narození | 6.2.1875 |
---|---|
Místo narození | Loučky (Klokočské Loučky u Semil) |
Úmrtí | 29.10.1935 |
Místo úmrtí | Turnov |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 210-211 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42113 |
BROŽEK, Josef, * 6. 2. 1875 Loučky (Klokočské Loučky u Semil), † 29. 10. 1935 Turnov, dramatik, publicista, spisovatel
Pocházel z chudé rodiny usedlé na Železnobrodsku, vzdělání si doplňoval četbou. V mládí se účastnil společenského života – hrál divadlo. 1902 přesídlil na Michovku. Od té doby zakládal v místě svého působiště různé spolky a kroužky, zejména dramatický kroužek odboru Národní jednoty severočeské, Spořitelní a záložní spolek pro Loučky a okolí apod. Za první světové války, kdy byl obecním tajemníkem ve svém rodišti, pomáhal vdovám a sirotkům a pomáhal propuštění mužů (živitelů rodin) z armády. Žádostmi zaplavoval c. k. okres politické správy v Semilech tak, že musel posléze jako rebel sám narukovat. Svůj osud zachytil v povídce Vojna není špás. Vrátil se po roce a půl. 1923 se usídlil v Turnově, kde přijal zaměstnání u dráhy jako železniční úředník.
Od 1898, kdy napsal své literární prvotiny, se brzy etabloval jako lidový povídkář a dramatik, který témata pro svá drobná díla čerpal z Podkrkonoší. Stal se populárním krajovým vypravěčem místních pověstí a historických příběhů. Velké množství drobných povídek (na 300) sepsal nenáročnou formou s tehdejším důrazem na mravnost a náboženské cítění a publikoval je téměř ve všech dobových kalendářích (Moravan, Pečírkův, Wiessnerovy, Steinbrennerovy, Šolcovy, Švíkalovy, Českého venkova aj.). Vydal na dvacet knih a divadelních her, některé i několikrát (např. hry Opuštěná, 1906, Námluvy v lese, 1907, Nejlepší pomsta, 1926, povídky a sbírky povídek Bez požehnání, 1904, Z víru života, 1907, Bojem k vítězství, 1908, Z českých chalup, 1908, Ze starých dob, 1920, Ve chvíli poznání a jiné povídky, 1921, Falešné zlato, 1923, Macecha, 1928, aj.). Zachycoval v nich především příběhy ze současného života drobných venkovských lidí. Pod pseudonymy J. Brožek-Loučenský, Kostelecký, J. B. Turnovský, Vlastimil Jizerský a Vlastimil Kostelecký přispíval také do mnoha časopisů jako Náš domov, Obzor, Zemědělské listy, Vlast, Besedy lidu a významně rovněž do listů pro mládež (Rajská zahrádka, Anděl strážný, Besídka malých). Zábavně výchovné práce uplatňoval v dětských přílohách četných literárních listů a týdeníků i v dětských knižnicích (např. sbírka povídek Prostá kvítka, 1904).
L: -ka., J. B., in: Náš domov 44, 1935, s. 8 (s obr.); -k., J. B., in: tamtéž 45, 1936, s. 86; J. Kunc, Kdy zemřeli? … 1967–1970 a 1935–1936, 1970; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 431; LČL 1, s. 306; BOS 2, s. 515.
P: LA PNP, Praha; M. Mikolášek, J. B., 1997, edice inv. č. 735; Biografický archiv ÚČL, Praha.
Marcella Husová