BROŽEK Josef 6.2.1875-29.10.1935: Porovnání verzí
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 210-211 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 17:32
Josef BROŽEK | |
Narození | 6.2.1875 |
---|---|
Místo narození | Loučky (Klokočské Loučky u Semil) |
Úmrtí | 29.10.1935 |
Místo úmrtí | Turnov |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 210-211 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42113 |
BROŽEK, Josef, * 6. 2. 1875 Loučky (Klokočské Loučky u Semil), † 29. 10. 1935 Turnov, dramatik, publicista, spisovatel
Pocházel z chudé rodiny usedlé na Železnobrodsku, vzdělání si doplňoval četbou. V mládí se účastnil společenského života – hrál divadlo. 1902 přesídlil na Michovku. Od té doby zakládal v místě svého působiště různé spolky a kroužky, zejména dramatický kroužek odboru Národní jednoty severočeské, Spořitelní a záložní spolek pro Loučky a okolí apod. Za první světové války, kdy byl obecním tajemníkem ve svém rodišti, pomáhal vdovám a sirotkům a pomáhal propuštění mužů (živitelů rodin) z armády. Žádostmi zaplavoval c. k. okres politické správy v Semilech tak, že musel posléze jako rebel sám narukovat. Svůj osud zachytil v povídce Vojna není špás. Vrátil se po roce a půl. 1923 se usídlil v Turnově, kde přijal zaměstnání u dráhy jako železniční úředník.
Od 1898, kdy napsal své literární prvotiny, se brzy etabloval jako lidový povídkář a dramatik, který témata pro svá drobná díla čerpal z Podkrkonoší. Stal se populárním krajovým vypravěčem místních pověstí a historických příběhů. Velké množství drobných povídek (na 300) sepsal nenáročnou formou s tehdejším důrazem na mravnost a náboženské cítění a publikoval je téměř ve všech dobových kalendářích (Moravan, Pečírkův, Wiessnerovy, Steinbrennerovy, Šolcovy, Švíkalovy, Českého venkova aj.). Vydal na dvacet knih a divadelních her, některé i několikrát (např. hry Opuštěná, 1906, Námluvy v lese, 1907, Nejlepší pomsta, 1926, povídky a sbírky povídek Bez požehnání, 1904, Z víru života, 1907, Bojem k vítězství, 1908, Z českých chalup, 1908, Ze starých dob, 1920, Ve chvíli poznání a jiné povídky, 1921, Falešné zlato, 1923, Macecha, 1928, aj.). Zachycoval v nich především příběhy ze současného života drobných venkovských lidí. Pod pseudonymy J. Brožek-Loučenský, Kostelecký, J. B. Turnovský, Vlastimil Jizerský a Vlastimil Kostelecký přispíval také do mnoha časopisů jako Náš domov, Obzor, Zemědělské listy, Vlast, Besedy lidu a významně rovněž do listů pro mládež (Rajská zahrádka, Anděl strážný, Besídka malých). Zábavně výchovné práce uplatňoval v dětských přílohách četných literárních listů a týdeníků i v dětských knižnicích (např. sbírka povídek Prostá kvítka, 1904).
L: -ka., J. B., in: Náš domov 44, 1935, s. 8 (s obr.); -k., J. B., in: tamtéž 45, 1936, s. 86; J. Kunc, Kdy zemřeli? … 1967–1970 a 1935–1936, 1970; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 431; LČL 1, s. 306; BOS 2, s. 515.
P: LA PNP, Praha; M. Mikolášek, J. B., 1997, edice inv. č. 735; Biografický archiv ÚČL, Praha.
Marcella Husová