BROŽ Miroslav 2.6.1922-21.10.1991: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 2.6.1922
 
| datum narození = 2.6.1922
| místo narození = Banja Luka
+
| místo narození = Banja Luka (Bosna a Hercegovina)
 
| datum úmrtí = 21.10.1991
 
| datum úmrtí = 21.10.1991
| místo úmrtí = Bratislava
+
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
78- Hudební interpret
 
78- Hudební interpret
Řádka 11: Řádka 11:
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 
}}
 
}}
Miroslav BROŽ
 
  
== Literatura ==
+
'''BROŽ, Miroslav,''' ''* 2. 6. 1922 Banja Luka (Bosna a Hercegovina), † 21. 10. 1991 Bratislava (Slovensko), dirigent, hudební skladatel''
Tanec, 31;
+
 
 +
Studoval 1928–36 na střední škole v Jindřichově Hradci,
 +
1937–39 hru na klavír na hudební škole v Českých Budějovicích,
 +
1939–42 na konzervatoři v Lipsku, kde do 1944
 +
současně působil jako hráč na bicí nástroje a klavírista v symfonickém
 +
orchestru, 1946–49 studoval soukromě u profesorů
 +
pražské konzervatoře a AMU (dirigování u R. Kubelíka,
 +
P. Dědečka, K. Šejny a kompozici u J. Řídkého), studia
 +
dokončil na konzervatoři v Moskvě. Působil jako dirigent
 +
v divadlech v Českých Budějovicích, v Olomouci a v Praze
 +
(1946–49, 1951–52 a 1955–61), v letech 1949–51 v Symfonickém
 +
orchestru v Karlových Varech a v Armádním uměleckém
 +
souboru V. Nejedlého v Praze, 1952–54 a 1961–82
 +
byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu v Bratislavě
 +
a 1961–82 zároveň dirigentem rozhlasového tanečního
 +
orchestru (TOČR). 1982 odešel na odpočinek. Od 50. let
 +
se vedle dirigování věnoval také komponování tanečních,
 +
populárních a instrumentálních skladeb, scénické hudby
 +
k rozhlasovým a divadelním hrám a hudby k filmům. Zdařile
 +
orchestrálně upravoval operety a muzikály, v nichž dokázal
 +
skloubit stylový charakter původní skladby s vlastní představou
 +
hudebního díla. Charakteristickým rysem B. skladeb
 +
byl originální, barevně bohatý zvuk orchestru s netradiční
 +
kombinací nástrojů, schopnost přenést snivou impresionistickou
 +
náladovost do moderní hudby 20. století. Uplatnil
 +
se i v tvorbě scénické hudby (např. k rozhlasovým hrám:
 +
P. Kováčová, ''Bratr Čolo''; F. M. Dostojevskij, ''Idiot''; k divadelním
 +
hrám: T. Williams, ''Tramvaj do stanice touha''; M. J.
 +
Lermontov, ''Maškaráda''; k baletům: A. Mikulkov, ''Tři pomeranče'';
 +
A. K. Ljadov ''Začarované jezero''; k televizním inscenacím:
 +
N. Pobodán, ''Třetí patetická''; L. Stroupežnický, ''Naši''
 +
''furianti''). Komponoval také filmovou hudbu (''Na pochode sa''
 +
''vždy nespieva'', ''Malá manekýnka'', oba 1960; ''Most na tú stranu'',
 +
''Tri razy svitá ráno'', oba 1961; ''Smrť prichádza v daždi'', 1965).
 +
V oblasti populární hudby spolupracoval s textaři Z. Borovcem,
 +
B. Droppem, T. Janovicem, J. Štrasserem a interprety
 +
H. Blehárovou, D. Grúněm, K. Duchoněm, Z. Sychrou,
 +
J. Kociánovou. Podílel se na organizaci festivalů populárních
 +
písní doma i v zahraničí. Za píseň ''Krédo'' získal 1972 zlatou
 +
Bratislavskou lyru; oceněn byl i 1976 v Drážďanech. Zasloužilým
 +
pracovníkem kultury se stal 1977. Skládal také koncertní
 +
pochody, komorní a symfonickou hudbu. Pro rozhlas
 +
natočil řadu nahrávek populární a jazzové hudby.
 +
 
 +
'''L:''' HS 1, s. 139; S. Salavský, Dirigent a skladateľ, in: Populár, 1982, č. 8,
 +
s. 18; Malá encyklopedie hudby, 1983, s. 91; V. Čížik, Slovenskí dirigenti
 +
a zbormajstri, 1986, s. 79n.; Encyklopédia dramatických umení Slovenska
 +
1, 1989, s. 136; EJ, s. 67; I. Wasserberger, M. B. by mal sedemdesiat, in:
 +
Hudobný život 24, 1992, č. 152, s. 7; BLS 1, s. 573n.; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Bratislava 1999, s. 46; Český taneční slovník,
 +
2001, s. 31.
 +
 
 +
Anna Šourková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Banja_Luka]]
+
[[Kategorie:Banja Luka]]
 
[[Kategorie:1991]]
 
[[Kategorie:1991]]
 
[[Kategorie:Bratislava]]
 
[[Kategorie:Bratislava]]

Verze z 29. 12. 2016, 19:21

Miroslav BROŽ
Narození 2.6.1922
Místo narození Banja Luka (Bosna a Hercegovina)
Úmrtí 21.10.1991
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret

BROŽ, Miroslav, * 2. 6. 1922 Banja Luka (Bosna a Hercegovina), † 21. 10. 1991 Bratislava (Slovensko), dirigent, hudební skladatel

Studoval 1928–36 na střední škole v Jindřichově Hradci, 1937–39 hru na klavír na hudební škole v Českých Budějovicích, 1939–42 na konzervatoři v Lipsku, kde do 1944 současně působil jako hráč na bicí nástroje a klavírista v symfonickém orchestru, 1946–49 studoval soukromě u profesorů pražské konzervatoře a AMU (dirigování u R. Kubelíka, P. Dědečka, K. Šejny a kompozici u J. Řídkého), studia dokončil na konzervatoři v Moskvě. Působil jako dirigent v divadlech v Českých Budějovicích, v Olomouci a v Praze (1946–49, 1951–52 a 1955–61), v letech 1949–51 v Symfonickém orchestru v Karlových Varech a v Armádním uměleckém souboru V. Nejedlého v Praze, 1952–54 a 1961–82 byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu v Bratislavě a 1961–82 zároveň dirigentem rozhlasového tanečního orchestru (TOČR). 1982 odešel na odpočinek. Od 50. let se vedle dirigování věnoval také komponování tanečních, populárních a instrumentálních skladeb, scénické hudby k rozhlasovým a divadelním hrám a hudby k filmům. Zdařile orchestrálně upravoval operety a muzikály, v nichž dokázal skloubit stylový charakter původní skladby s vlastní představou hudebního díla. Charakteristickým rysem B. skladeb byl originální, barevně bohatý zvuk orchestru s netradiční kombinací nástrojů, schopnost přenést snivou impresionistickou náladovost do moderní hudby 20. století. Uplatnil se i v tvorbě scénické hudby (např. k rozhlasovým hrám: P. Kováčová, Bratr Čolo; F. M. Dostojevskij, Idiot; k divadelním hrám: T. Williams, Tramvaj do stanice touha; M. J. Lermontov, Maškaráda; k baletům: A. Mikulkov, Tři pomeranče; A. K. Ljadov Začarované jezero; k televizním inscenacím: N. Pobodán, Třetí patetická; L. Stroupežnický, Naši furianti). Komponoval také filmovou hudbu (Na pochode sa vždy nespieva, Malá manekýnka, oba 1960; Most na tú stranu, Tri razy svitá ráno, oba 1961; Smrť prichádza v daždi, 1965). V oblasti populární hudby spolupracoval s textaři Z. Borovcem, B. Droppem, T. Janovicem, J. Štrasserem a interprety H. Blehárovou, D. Grúněm, K. Duchoněm, Z. Sychrou, J. Kociánovou. Podílel se na organizaci festivalů populárních písní doma i v zahraničí. Za píseň Krédo získal 1972 zlatou Bratislavskou lyru; oceněn byl i 1976 v Drážďanech. Zasloužilým pracovníkem kultury se stal 1977. Skládal také koncertní pochody, komorní a symfonickou hudbu. Pro rozhlas natočil řadu nahrávek populární a jazzové hudby.

L: HS 1, s. 139; S. Salavský, Dirigent a skladateľ, in: Populár, 1982, č. 8, s. 18; Malá encyklopedie hudby, 1983, s. 91; V. Čížik, Slovenskí dirigenti a zbormajstri, 1986, s. 79n.; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, 1989, s. 136; EJ, s. 67; I. Wasserberger, M. B. by mal sedemdesiat, in: Hudobný život 24, 1992, č. 152, s. 7; BLS 1, s. 573n.; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Bratislava 1999, s. 46; Český taneční slovník, 2001, s. 31.

Anna Šourková