Biografický slovník
BROŽ Miroslav 2.6.1922-21.10.1991: Porovnání verzí
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.6.1922 | | datum narození = 2.6.1922 | ||
| − | | místo narození = Banja Luka | + | | místo narození = Banja Luka (Bosna a Hercegovina) |
| datum úmrtí = 21.10.1991 | | datum úmrtí = 21.10.1991 | ||
| − | | místo úmrtí = Bratislava | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
| − | |||
| − | + | '''BROŽ, Miroslav,''' ''* 2. 6. 1922 Banja Luka (Bosna a Hercegovina), † 21. 10. 1991 Bratislava (Slovensko), dirigent, hudební skladatel'' | |
| − | + | ||
| + | Studoval 1928–36 na střední škole v Jindřichově Hradci, | ||
| + | 1937–39 hru na klavír na hudební škole v Českých Budějovicích, | ||
| + | 1939–42 na konzervatoři v Lipsku, kde do 1944 | ||
| + | současně působil jako hráč na bicí nástroje a klavírista v symfonickém | ||
| + | orchestru, 1946–49 studoval soukromě u profesorů | ||
| + | pražské konzervatoře a AMU (dirigování u R. Kubelíka, | ||
| + | P. Dědečka, K. Šejny a kompozici u J. Řídkého), studia | ||
| + | dokončil na konzervatoři v Moskvě. Působil jako dirigent | ||
| + | v divadlech v Českých Budějovicích, v Olomouci a v Praze | ||
| + | (1946–49, 1951–52 a 1955–61), v letech 1949–51 v Symfonickém | ||
| + | orchestru v Karlových Varech a v Armádním uměleckém | ||
| + | souboru V. Nejedlého v Praze, 1952–54 a 1961–82 | ||
| + | byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu v Bratislavě | ||
| + | a 1961–82 zároveň dirigentem rozhlasového tanečního | ||
| + | orchestru (TOČR). 1982 odešel na odpočinek. Od 50. let | ||
| + | se vedle dirigování věnoval také komponování tanečních, | ||
| + | populárních a instrumentálních skladeb, scénické hudby | ||
| + | k rozhlasovým a divadelním hrám a hudby k filmům. Zdařile | ||
| + | orchestrálně upravoval operety a muzikály, v nichž dokázal | ||
| + | skloubit stylový charakter původní skladby s vlastní představou | ||
| + | hudebního díla. Charakteristickým rysem B. skladeb | ||
| + | byl originální, barevně bohatý zvuk orchestru s netradiční | ||
| + | kombinací nástrojů, schopnost přenést snivou impresionistickou | ||
| + | náladovost do moderní hudby 20. století. Uplatnil | ||
| + | se i v tvorbě scénické hudby (např. k rozhlasovým hrám: | ||
| + | P. Kováčová, ''Bratr Čolo''; F. M. Dostojevskij, ''Idiot''; k divadelním | ||
| + | hrám: T. Williams, ''Tramvaj do stanice touha''; M. J. | ||
| + | Lermontov, ''Maškaráda''; k baletům: A. Mikulkov, ''Tři pomeranče''; | ||
| + | A. K. Ljadov ''Začarované jezero''; k televizním inscenacím: | ||
| + | N. Pobodán, ''Třetí patetická''; L. Stroupežnický, ''Naši'' | ||
| + | ''furianti''). Komponoval také filmovou hudbu (''Na pochode sa'' | ||
| + | ''vždy nespieva'', ''Malá manekýnka'', oba 1960; ''Most na tú stranu'', | ||
| + | ''Tri razy svitá ráno'', oba 1961; ''Smrť prichádza v daždi'', 1965). | ||
| + | V oblasti populární hudby spolupracoval s textaři Z. Borovcem, | ||
| + | B. Droppem, T. Janovicem, J. Štrasserem a interprety | ||
| + | H. Blehárovou, D. Grúněm, K. Duchoněm, Z. Sychrou, | ||
| + | J. Kociánovou. Podílel se na organizaci festivalů populárních | ||
| + | písní doma i v zahraničí. Za píseň ''Krédo'' získal 1972 zlatou | ||
| + | Bratislavskou lyru; oceněn byl i 1976 v Drážďanech. Zasloužilým | ||
| + | pracovníkem kultury se stal 1977. Skládal také koncertní | ||
| + | pochody, komorní a symfonickou hudbu. Pro rozhlas | ||
| + | natočil řadu nahrávek populární a jazzové hudby. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 139; S. Salavský, Dirigent a skladateľ, in: Populár, 1982, č. 8, | ||
| + | s. 18; Malá encyklopedie hudby, 1983, s. 91; V. Čížik, Slovenskí dirigenti | ||
| + | a zbormajstri, 1986, s. 79n.; Encyklopédia dramatických umení Slovenska | ||
| + | 1, 1989, s. 136; EJ, s. 67; I. Wasserberger, M. B. by mal sedemdesiat, in: | ||
| + | Hudobný život 24, 1992, č. 152, s. 7; BLS 1, s. 573n.; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Bratislava 1999, s. 46; Český taneční slovník, | ||
| + | 2001, s. 31. | ||
| + | |||
| + | Anna Šourková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Banja Luka]] |
[[Kategorie:1991]] | [[Kategorie:1991]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
Verze z 29. 12. 2016, 19:21
| Miroslav BROŽ | |
 | |
| Narození | 2.6.1922 |
|---|---|
| Místo narození | Banja Luka (Bosna a Hercegovina) |
| Úmrtí | 21.10.1991 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42104 |
BROŽ, Miroslav, * 2. 6. 1922 Banja Luka (Bosna a Hercegovina), † 21. 10. 1991 Bratislava (Slovensko), dirigent, hudební skladatel
Studoval 1928–36 na střední škole v Jindřichově Hradci, 1937–39 hru na klavír na hudební škole v Českých Budějovicích, 1939–42 na konzervatoři v Lipsku, kde do 1944 současně působil jako hráč na bicí nástroje a klavírista v symfonickém orchestru, 1946–49 studoval soukromě u profesorů pražské konzervatoře a AMU (dirigování u R. Kubelíka, P. Dědečka, K. Šejny a kompozici u J. Řídkého), studia dokončil na konzervatoři v Moskvě. Působil jako dirigent v divadlech v Českých Budějovicích, v Olomouci a v Praze (1946–49, 1951–52 a 1955–61), v letech 1949–51 v Symfonickém orchestru v Karlových Varech a v Armádním uměleckém souboru V. Nejedlého v Praze, 1952–54 a 1961–82 byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu v Bratislavě a 1961–82 zároveň dirigentem rozhlasového tanečního orchestru (TOČR). 1982 odešel na odpočinek. Od 50. let se vedle dirigování věnoval také komponování tanečních, populárních a instrumentálních skladeb, scénické hudby k rozhlasovým a divadelním hrám a hudby k filmům. Zdařile orchestrálně upravoval operety a muzikály, v nichž dokázal skloubit stylový charakter původní skladby s vlastní představou hudebního díla. Charakteristickým rysem B. skladeb byl originální, barevně bohatý zvuk orchestru s netradiční kombinací nástrojů, schopnost přenést snivou impresionistickou náladovost do moderní hudby 20. století. Uplatnil se i v tvorbě scénické hudby (např. k rozhlasovým hrám: P. Kováčová, Bratr Čolo; F. M. Dostojevskij, Idiot; k divadelním hrám: T. Williams, Tramvaj do stanice touha; M. J. Lermontov, Maškaráda; k baletům: A. Mikulkov, Tři pomeranče; A. K. Ljadov Začarované jezero; k televizním inscenacím: N. Pobodán, Třetí patetická; L. Stroupežnický, Naši furianti). Komponoval také filmovou hudbu (Na pochode sa vždy nespieva, Malá manekýnka, oba 1960; Most na tú stranu, Tri razy svitá ráno, oba 1961; Smrť prichádza v daždi, 1965). V oblasti populární hudby spolupracoval s textaři Z. Borovcem, B. Droppem, T. Janovicem, J. Štrasserem a interprety H. Blehárovou, D. Grúněm, K. Duchoněm, Z. Sychrou, J. Kociánovou. Podílel se na organizaci festivalů populárních písní doma i v zahraničí. Za píseň Krédo získal 1972 zlatou Bratislavskou lyru; oceněn byl i 1976 v Drážďanech. Zasloužilým pracovníkem kultury se stal 1977. Skládal také koncertní pochody, komorní a symfonickou hudbu. Pro rozhlas natočil řadu nahrávek populární a jazzové hudby.
L: HS 1, s. 139; S. Salavský, Dirigent a skladateľ, in: Populár, 1982, č. 8, s. 18; Malá encyklopedie hudby, 1983, s. 91; V. Čížik, Slovenskí dirigenti a zbormajstri, 1986, s. 79n.; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, 1989, s. 136; EJ, s. 67; I. Wasserberger, M. B. by mal sedemdesiat, in: Hudobný život 24, 1992, č. 152, s. 7; BLS 1, s. 573n.; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Bratislava 1999, s. 46; Český taneční slovník, 2001, s. 31.
Anna Šourková
