BRODECKÝ Vilém 1.8.1874-21.1.1950: Porovnání verzí

Z Personal
(BRODECKÝ_Vilém_1.8.1874-21.1.1950)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1.8.1874
 
| datum narození = 1.8.1874
| místo narození =  
+
| místo narození = Karlín (Praha)
 
| datum úmrtí = 21.1.1950
 
| datum úmrtí = 21.1.1950
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vilém BRODECKÝ
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''BRODECKÝ, Vilém,''' ''* 1. 8. 1874 Karlín (Praha), † 21. 1. 1950 Praha, odborový předák, novinář a politik''
 +
 
 +
Původním povoláním železniční úředník. Od konce 90. let
 +
19. století působil v odborovém hnutí železničářů a jeho tisku
 +
(redaktor časopisu ''Železniční zřízenec'') i v Českoslovanské
 +
sociálně demokratické straně dělnické, kde byl stoupencem
 +
centralistického směru. 1911–18 patřil k představitelům
 +
centralistické České sociálně demokratické strany dělnické
 +
v Rakousku. 1918–33 pracoval jako ústřední tajemník Unie
 +
železničních zaměstnanců, člen generální rady Mezinárodní
 +
federace dopravních zaměstnanců v Amsterodamu. 1919–20
 +
byl členem Československé sociálně demokratické strany
 +
dělnické; v době jejího rozkolu zaujal centristickou pozici,
 +
v prosinci 1920 ze strany vystoupil a stal se spoluzakladatelem
 +
Klubu sociálně demokratických odborových a zájmových
 +
pracovníků v poslanecké sněmovně. V květnu 1921
 +
se podílel na ustavení Neodvislé radikální sociálně demokratické
 +
strany, jež se pak v březnu 1923 spojila s anarchokomunistickou
 +
frakcí Bohuslava Vrbenského, vyloučenou
 +
právě z národně socialistické strany, ve stranu Socialistické
 +
sjednocení. Po rozpadu strany na podzim 1924 se vrátil
 +
do Československé sociálně demokratické strany dělnické
 +
a stal se členem ústředního výkonného výboru; 1938–39
 +
členem Národní strany práce. 1918–20 působil v Revolučním
 +
národním shromáždění, 1920–35 poslancem, 1935–39
 +
senátorem Národního shromáždění. V parlamentu se soustředil
 +
především na obhajobu zájmů státních zaměstnanců.
 +
Za německé okupace spolupracoval s domácí rezistencí
 +
a 1941–45 byl vězněn v nacistických žalářích. Po válce se již
 +
politicky neexponoval.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/2, s. 755; Kolář Elity, s. 27; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé.
 +
Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005,
 +
s. 37n.
 +
 
 +
Josef Tomeš
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1874]]
 
[[Kategorie:1874]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1950]]
 
[[Kategorie:1950]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 23. 12. 2016, 19:04

Vilém BRODECKÝ
Narození 1.8.1874
Místo narození Karlín (Praha)
Úmrtí 21.1.1950
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42042

BRODECKÝ, Vilém, * 1. 8. 1874 Karlín (Praha), † 21. 1. 1950 Praha, odborový předák, novinář a politik

Původním povoláním železniční úředník. Od konce 90. let 19. století působil v odborovém hnutí železničářů a jeho tisku (redaktor časopisu Železniční zřízenec) i v Českoslovanské sociálně demokratické straně dělnické, kde byl stoupencem centralistického směru. 1911–18 patřil k představitelům centralistické České sociálně demokratické strany dělnické v Rakousku. 1918–33 pracoval jako ústřední tajemník Unie železničních zaměstnanců, člen generální rady Mezinárodní federace dopravních zaměstnanců v Amsterodamu. 1919–20 byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické; v době jejího rozkolu zaujal centristickou pozici, v prosinci 1920 ze strany vystoupil a stal se spoluzakladatelem Klubu sociálně demokratických odborových a zájmových pracovníků v poslanecké sněmovně. V květnu 1921 se podílel na ustavení Neodvislé radikální sociálně demokratické strany, jež se pak v březnu 1923 spojila s anarchokomunistickou frakcí Bohuslava Vrbenského, vyloučenou právě z národně socialistické strany, ve stranu Socialistické sjednocení. Po rozpadu strany na podzim 1924 se vrátil do Československé sociálně demokratické strany dělnické a stal se členem ústředního výkonného výboru; 1938–39 členem Národní strany práce. 1918–20 působil v Revolučním národním shromáždění, 1920–35 poslancem, 1935–39 senátorem Národního shromáždění. V parlamentu se soustředil především na obhajobu zájmů státních zaměstnanců. Za německé okupace spolupracoval s domácí rezistencí a 1941–45 byl vězněn v nacistických žalářích. Po válce se již politicky neexponoval.

L: OSND 1/2, s. 755; Kolář Elity, s. 27; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 37n.

Josef Tomeš