Biografický slovník
BRODY Heinrich 21.5.1868-6.5.1942: Porovnání verzí
(BRODY_Heinrich_21.5.1868-6.5.1942) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Heinrich BRODY | | jméno = Heinrich BRODY | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Brody Heinrich portret.jpg |
| datum narození = 21.5.1868 | | datum narození = 21.5.1868 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Užhorod (Ukrajina) |
| datum úmrtí = 6.5.1942 | | datum úmrtí = 6.5.1942 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jeruzalém (Izrael) |
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />61- Pedagog |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 188 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BRODY, Heinrich''' ''(též Chajim, Jindřich), * 21. 5. 1868 Užhorod (Ukrajina), † 6. 5. 1942 Jeruzalém (Izrael), rabín'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem B. Solomona Zalmana, vnukem B. Solomona | ||
| + | Ganzfrieda a zetěm vrchního zemského rabína. Studoval ješivu | ||
| + | v Prešpurku (Bratislava) a rabínský seminář v Berlíně. | ||
| + | Do 1899 působil v Uhrách v tradičním náboženském prostředí. | ||
| + | 1894 publikoval první část edice básní Jehudy Haleviho. | ||
| + | V edici opatřené komentáři pokračoval až do 1930, | ||
| + | ale nikdy ji nedokončil. Paralelně připravoval edice dalších | ||
| + | středověkých hebrejských básníků (''Anthologia hebraica'', | ||
| + | 1922; ''Šaar ha-šir'', 1905). 1907 předložil Svazu náboženských | ||
| + | obcí v Čechách česky a německy psané ''Memorandum'', | ||
| + | v němž požadoval zřízení Vyučovacího ústavu pro israelitské | ||
| + | kultové úředníky, proseminář pro budoucí kandidáty rabinátu | ||
| + | a internát pro žáky prosemináře. Svou činnost zdůvodňoval | ||
| + | snahou čelit úpadku religiozity v Čechách. 1914 vznikl | ||
| + | z jeho iniciativy Sinai, Verein zur Foerderung der Interessen | ||
| + | des konservativen Judentums (Spolek k podpoře zájmů konzervativního | ||
| + | židovstva); jako vrchní rabín v Praze (od 1913) | ||
| + | a ředitel Talmud-Thora-Schule přednášel na jeho půdě o ''Vystoupení'' | ||
| + | ''a výchově mládeže'' (1920) a o rok později o ''Uskutečnění'' | ||
| + | ''židovské nauky a zachování židovského národa''. 1921 | ||
| + | pomáhal s Maxem Brodem a dalšími organizovat sbírku pro | ||
| + | 80 000 židovských sirotků na Ukrajině, dětí, jejichž rodiče | ||
| + | byli zavražděni během pogromu. V témže roce se snažil urovnat | ||
| + | rozpor mezi sionisty (sionistou se stal během svého působení | ||
| + | v Náchodě) a krajně ortodoxními Židy, kteří zakazovali | ||
| + | členství v dívčích a ženských organizacích náboženského sionistického | ||
| + | hnutí Mizrachi, jehož byl B. předsedou. Z titulu | ||
| + | této funkce zaslal ortodoxním Židům v Československu otevřený | ||
| + | dopis, aby svůj postoj přehodnotili. Jeho vyvinuté sociální | ||
| + | cítění ho přivedlo i k založení spolku ''Židovská ústředna'' | ||
| + | ''pro sociální péči v Československu'' (1921–43), jejímž čestným | ||
| + | předsedou se stal. 1930 rezignoval na funkci vrchního rabína, | ||
| + | aby mohl pracovat jako vedoucí ústavu pro hebrejskou | ||
| + | poezii v Berlíně založeném S. Schockenem. 1933 s tímto institutem | ||
| + | přesídlil do Jeruzaléma, kde editoval ''Studie institutu'' | ||
| + | (1933–48). Publikoval hebrejsky, německy a maďarsky. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BJB, s. 28n.; Winninger 1, s. 446; Encyclopaedia Judaica 4, B, Jerusalem | ||
| + | 1971, s. 1399n. (kde odkazy na další literaturu); The Jews of Czechoslovakia | ||
| + | 1, Philadelphia – New York 1968, s. 93, 293, 338; M. Yegar, Československo, | ||
| + | sionismus, Izrael, 1996, s. 31; Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, | ||
| + | afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 90; T. Pěkný, Historie Židů v Čechách | ||
| + | a na Moravě, 2001, s. 357, 476. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv hl. m. Prahy, 48 (I/48), Sinai; Archiv hl. m. Prahy, 786 (XXII/761), | ||
| + | Židovský národní fond. | ||
| + | |||
| + | Blanka Soukupová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1868]] | [[Kategorie:1868]] | ||
| + | [[Kategorie:Užhorod]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
| + | [[Kategorie:Jeruzalém]] | ||
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 16:59
| Heinrich BRODY | |
 | |
| Narození | 21.5.1868 |
|---|---|
| Místo narození | Užhorod (Ukrajina) |
| Úmrtí | 6.5.1942 |
| Místo úmrtí | Jeruzalém (Izrael) |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 188 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82371 |
BRODY, Heinrich (též Chajim, Jindřich), * 21. 5. 1868 Užhorod (Ukrajina), † 6. 5. 1942 Jeruzalém (Izrael), rabín
Byl synem B. Solomona Zalmana, vnukem B. Solomona Ganzfrieda a zetěm vrchního zemského rabína. Studoval ješivu v Prešpurku (Bratislava) a rabínský seminář v Berlíně. Do 1899 působil v Uhrách v tradičním náboženském prostředí. 1894 publikoval první část edice básní Jehudy Haleviho. V edici opatřené komentáři pokračoval až do 1930, ale nikdy ji nedokončil. Paralelně připravoval edice dalších středověkých hebrejských básníků (Anthologia hebraica, 1922; Šaar ha-šir, 1905). 1907 předložil Svazu náboženských obcí v Čechách česky a německy psané Memorandum, v němž požadoval zřízení Vyučovacího ústavu pro israelitské kultové úředníky, proseminář pro budoucí kandidáty rabinátu a internát pro žáky prosemináře. Svou činnost zdůvodňoval snahou čelit úpadku religiozity v Čechách. 1914 vznikl z jeho iniciativy Sinai, Verein zur Foerderung der Interessen des konservativen Judentums (Spolek k podpoře zájmů konzervativního židovstva); jako vrchní rabín v Praze (od 1913) a ředitel Talmud-Thora-Schule přednášel na jeho půdě o Vystoupení a výchově mládeže (1920) a o rok později o Uskutečnění židovské nauky a zachování židovského národa. 1921 pomáhal s Maxem Brodem a dalšími organizovat sbírku pro 80 000 židovských sirotků na Ukrajině, dětí, jejichž rodiče byli zavražděni během pogromu. V témže roce se snažil urovnat rozpor mezi sionisty (sionistou se stal během svého působení v Náchodě) a krajně ortodoxními Židy, kteří zakazovali členství v dívčích a ženských organizacích náboženského sionistického hnutí Mizrachi, jehož byl B. předsedou. Z titulu této funkce zaslal ortodoxním Židům v Československu otevřený dopis, aby svůj postoj přehodnotili. Jeho vyvinuté sociální cítění ho přivedlo i k založení spolku Židovská ústředna pro sociální péči v Československu (1921–43), jejímž čestným předsedou se stal. 1930 rezignoval na funkci vrchního rabína, aby mohl pracovat jako vedoucí ústavu pro hebrejskou poezii v Berlíně založeném S. Schockenem. 1933 s tímto institutem přesídlil do Jeruzaléma, kde editoval Studie institutu (1933–48). Publikoval hebrejsky, německy a maďarsky.
L: BJB, s. 28n.; Winninger 1, s. 446; Encyclopaedia Judaica 4, B, Jerusalem 1971, s. 1399n. (kde odkazy na další literaturu); The Jews of Czechoslovakia 1, Philadelphia – New York 1968, s. 93, 293, 338; M. Yegar, Československo, sionismus, Izrael, 1996, s. 31; Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 90; T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 2001, s. 357, 476.
P: Archiv hl. m. Prahy, 48 (I/48), Sinai; Archiv hl. m. Prahy, 786 (XXII/761), Židovský národní fond.
Blanka Soukupová
