StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BROD Jan 19.5.1912-10.2.1985

Jan BROD
Narození	19.5.1912
Místo narození	Nový Jičín
Úmrtí	10.2.1985
Místo úmrtí	Hannover
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 184
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42034

BROD, Jan, * 19. 5. 1912 Nový Jičín, † 10. 2. 1985 Hannover (Německo), lékař-internista, vysokoškolský pedagog

Studium medicíny ukončil 1937, pak nastoupil jako externista u prof. K. Hynka na I. interní klinice Lékařské fakulty UK v Praze. Rok strávil ve Vídni na klinice prof. Eppingera a publikoval tam s H. Popperem práci o glomerulární filtraci v průběhu 24 hodin. 1939 emigroval, 1939–40 pracoval na interním oddělení nemocnice Pitié v Paříži. 1940–41 působil jako vojenský lékař u československých jednotek ve Francii a ve Velké Británii, 1942–45 pracoval pro britskou armádu v severní Africe. V závěru války léčil ve vojenských nemocnicích v Alžírsku a v Itálii (jeho představeným byl P. Wood). Po osvobození 1945 se vrátil do Prahy na I. interní kliniku. 1946–47 studoval jako stipendista Rockefellerovy nadace v New Yorku u H. Smithe a publikoval o glomerulonefritidě. Po návratu do Prahy spolu se Z. Fejfarem jako první prokázali v dynamických pokusech význam ledvin pro vznik otoku při chronické srdeční nedostatečnosti. 1949 se B. habilitoval pro obor patologie a terapie nemocí vnitřních. V 50. a 60. letech se jeho působištěm stal nově zřízený Ústav pro choroby oběhu krevního v Praze-Krči, na němž vedl výzkumnou skupinu arteriální hypertenze, 1951–61 byl náměstkem ředitele, 1961–68 ředitelem. Vybudoval tam školicí základnu, kde se zformovala koncepce československé klinické kardiologie. Klinická práce byla propojena s výzkumem a výukou s celostátní působností; B. skupina získala respekt v zahraničí především studiemi o psychickém stresu v patogenezi hypertenze. B. byl v 50. letech průkopníkem znalosti patogeneze, diagnostiky a léčby pyelonefritidy a intersticiální nefritidy. 1959 dosáhl doktorátu věd (DrSc.). 1963 byl jmenován profesorem UK. Stal se též prvním předsedou Československé nefrologické společnosti.

Na jaře 1968 se aktivně zapojil do obrodného procesu v komunistické straně a společnosti. Zasazoval se o demokratizační reformy a patřil k iniciátorům a prvním signatářům manifestu Dva tisíce slov. Po srpnové invazi 1968 se rozhodl odejít do exilu. 1968–70 byl hostujícím profesorem na lékařské fakultě univerzity v Mohuči, 1970–82 přednášel jako řádný profesor lékařské fakulty a přednosta nefrologické kliniky univerzity v Hannoveru, kterou povznesl na mezinárodní úroveň. Byl pohřben v Leamington Spa u Birminighamu (Anglie), na čestném pohřebišti československých vojáků z druhé světové války.

B. se stal členem řady významných světových lékařských institucí, např. Renal Association v Londýně, Th e Royal Society of Medicine tamtéž, Francouzské kardiologické společnosti, Italské kardiologické společnosti, Italské společnosti pro aterosklerózu, Katalánské královské akademie věd v Barceloně aj. V Mezinárodní nefrologické společnosti, kterou spoluzakládal, zastával funkci člena představenstva, patřil rovněž mezi zakládající členy Mezinárodní společnosti pro hypertenzi. Byl nositelem Medaile Jana Evangelisty Purkyně (18. 12. 1961).

Stal se také zakladatelem moderní československé nefrologie a patřil i k předním specialistům v oblasti kardiovaskulárních chorob. Napsal na 150 vědeckých prací (česky, anglicky, německy), zejména z oblasti klinické fyziologie ledvin, výzkumu glomerulonefritidy, intersticiální nefritidy a pyelonefritidy, hypertenze a srdeční nedostatečnosti. Více než 100 odborných publikací a statí sepsal pro pedagogické a popularizační účely.

Nadační fond dr. Paula Janssena uděluje od 1995 Cenu Jana Broda za vynikající práce v oboru nefrologie.

D: Funkční diagnostika počasných onemocnění ledvin, 1949; Fysiologie ledvin (skripta), 1952; Chronická pyelonefritis, 1955; Ledvinové záněty, 1957; Ledviny: Fysiologie, klinická fysiologie a klinika, 1962 (anglicky jako The Kidney, London 1973); Vysoký krevní tlak, 1967; Diagnose in der inneren Medizin (s A. J. Knellem), 2. vyd., Basel 1985.

L: PSN 1, s. 271; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 103; Pejskar 3, s. 16n.; J. Jirka, Památce prof. MUDr. J. B., DrSc., in: ČLČ 129, 1990, č. 1, s. 352; ČBS, s. 67; M. Mydlík, Niekol’ko vspomienok na prof. MUDr. J. B., DrSc., in: Vnitřní lékařství 37, 1991, č. 9–10, s. 815n.; Z. Fejfar, J. B. a československá kardiologie, in: ČLČ 131, 1992, č. 12, s. 375n.; P. Jerie, In memoriam profesora J. B., in: Cor et Vasa 1995, sv. 37, č. 2, příl. Kardio, s. 38n.; Tomeš 1, s. 139n.; internetové stránky Nadačního fondu dr. Paula Janssena, http://www.nfpj.cz/.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hana Mášová, Roman Vondra