BROD Otto 6.7.1888-?28.10.1944: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku BROD Otto 6.7.1888-1944 na BROD Otto 6.7.1888-?28.10.1944 bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Otto | + | | jméno = Otto BROD |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Brod Otto portret.jpg |
| datum narození = 6.7.1888 | | datum narození = 6.7.1888 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
Řádka 71: | Řádka 71: | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Osvětim]] | [[Kategorie:Osvětim]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Brod Otto Kafka.jpg|Otto Brod s Franzem Kafkou na Rivě v roce 1909 | ||
+ | </gallery> |
Verze z 10. 2. 2019, 15:34
Otto BROD | |
Narození | 6.7.1888 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | po 28.10.1944 |
Místo úmrtí | koncentrační tábor Osvětim (Polsko) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42037 |
BROD, Otto, * 6. 7. 1888 Praha, † po 28. 10. 1944 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), spisovatel
Mladší bratr Maxe B. (1884–1968), syn zástupce, později ředitele pražské Union Banky. Od dětství byl ovlivňován bratrem, s nímž měl shodné literární, hudební a divadelní záliby, ale od kterého se lišil praktickým přístupem k životu, mladickými milostnými dramaty a odmítnutím sionismu. Z kvarty německého klasického gymnázia ve Štěpánské ulici přešel na německou obchodní akademii, kde 1907 maturoval. Potom se vyučil obchodním příručím, s bratrem a Franzem Kafkou cestoval (1909 Itálie, 1910 Francie). 1911 se poprvé oženil se sestřenicí spisovatele Paula Kornfelda Terezou a pokoušel se o samostatné obchodní podnikání. 1915–18 prodělal jako dělostřelecký důstojník válku v Itálii, v hodnosti kapitána přivedl baterii, které velel, od Soči do Vídeňského Nového Města a na podzim 1918 se účastnil organizace branné moci Deutsch-Österreich. Období 1919–21 strávil v tragickém milostném trojúhelníku, poznamenaném láskou ke krásné dívce, jež byla morfinistka. Po druhém sňatku s Theou Ledererovou (1895–1944) se od 1923 usadil v Praze jako úspěšný obchodní poradce, stal se ekonomicky nezávislým a pohyboval se v umělecké německé společnosti. Jeho první román Die Berauschten (1934) vyšel v Amsterdamu a přinesl mu mezinárodní ohlas. Věcným sugestivním způsobem v něm zpracoval psychologicky náročné téma společné lásky dvou přátel k okouzlující narkomance. Napínavý děj druhého románu Abenteuer in Japan (1938), publikovaného u stejného nakladatele, vsadil do exotického prostředí a alegoricky vyjádřil protest vůči nacistickému násilí. Pod dílem byl podepsán i B. bratr, který se na něm podílel však jen minimálně. V pozůstalosti se podle svědectví Maxe B. zachovaly lyrické básně, rukopis románu Hold und Unhold, zabývající se otázkou relativity spravedlnosti, a nedokončený román o Voltairovi Es siegte das Recht, který měl být B. vrcholným dílem. Podrobně v něm vylíčil Voltairův boj za odsouzení justiční vraždy na kalvinistovi Calasovi, obviněném z nábožensky motivovaného násilí. V pozůstalosti Maxe B. (v soukromém držení) se rukopisy jeho bratra zatím nenašly. Po německé okupaci B. mohl s ženou a dcerou Mariannou (1926–1944), talentovanou hudebnicí, vycestovat do Palestiny, zůstal však v Praze s rodiči své ženy. Společně byli 10. 12. 1941 deportováni transportem L do Terezína, odtud 28. 10. 1944 odvlečeni do Osvětimi, kde zakrátko zahynuli.
L: M. Brod, Pražský kruh, 1993, s. 145n.; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren, Bd. 4, München – London – Paris 1996, s. 142n.; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 416n.; BL 1, s. 148; Deutsches Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert, Bd. 4, Zürich – München 2002, s. 306.
P: řada údajů (zejm. o prvním sňatku) z osobních sdělení Anny Ludmily Langerové autorovi hesla.
Martin Kučera