Biografický slovník
BROGGIO Giulio †15.8.1703: Porovnání verzí
(BROGGIO_Giulio_2.1.1650-15.8.1703) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Giulio BROGGIO | | jméno = Giulio BROGGIO | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = ? |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Roveredo (Švýcarsko) |
| datum úmrtí = 15.8.1703 | | datum úmrtí = 15.8.1703 | ||
| místo úmrtí = Litoměřice | | místo úmrtí = Litoměřice | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 188-189 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BROGGIO, Giulio''' ''(též BROCCIO, BROSCHE, BROZI), * ? Roveredo (Švýcarsko), † 15. 8. 1703 Litoměřice, stavitel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z italské štukatérské rodiny, která se do švýcarského | ||
| + | kantonu Graubünden přistěhovala z oblasti Coma. Do litoměřického | ||
| + | cechu zedníků byl B. přijat 1658, v Litoměřicích | ||
| + | se zakoupil 1671, později tam vlastnil více domů, 1674–80 | ||
| + | byl zvolen cechmistrem. Třikrát se oženil a měl celkem 10 | ||
| + | dětí. | ||
| + | |||
| + | Od 1658 pracoval nejdříve na zámku v Čížkovicích, 1663– | ||
| + | 70 na výstavbě dómu v Litoměřicích, zároveň stavěl v Mimoni | ||
| + | zámek (1664), kapli Božího hrobu (1665) a dokončil tam | ||
| + | areál kostela spolu s farou a úřednickou budovou (1677). Pro | ||
| + | Putze z Adleru realizoval 1672–73 kostel sv. Václava v Dražkovicích, | ||
| + | připisována je mu i radikální obnova tamního zámku. | ||
| + | Potom přestavěl, pravděpodobně do 1703, kostel Všech | ||
| + | svatých, 1675–77 postavil kostel v Čížkovicích a 1677 ještě | ||
| + | kapli sv. Jana Křtitele na Dubině v Litoměřicích. Je mu připisována | ||
| + | centrální hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského pro | ||
| + | jezuity v Liběšicích (po 1680). Do 1682 upravoval klášterní | ||
| + | chrám premonstrátek v Doksanech a od 1681 začal stavět | ||
| + | (snad pod dohledem J. B. Matheyho) budovu tamního konventu. | ||
| + | 1686–93 budoval kamenné pilíře pro most přes Labe | ||
| + | v Litoměřicích, 1688 se účastnil prací na zámku v Ostrově | ||
| + | nad Ohří, 1688–92 stavěl poutní kostel v Horní Polici u České | ||
| + | Lípy a 1689–94 biskupskou rezidenci v Litoměřicích, | ||
| + | inspirovanou patrně dílem J. B. Matheyho. Pro Litoměřice | ||
| + | navrhl 1689 kostel sv. Vojtěcha, který pak realizoval 1703–08 | ||
| + | jeho syn Oktavián (1670–1742). Dokončil stavební úpravy | ||
| + | zámku v Zákupech (1689–1700), resp. jeho hospodářské budovy, | ||
| + | a spojovací most. Od 1688 pracoval na výstavbě jezuitského | ||
| + | poutního místa v Bohosudově, kterou po jeho smrti dokončil syn Oktavián. Od 1695 stavěl presbytář a ambity | ||
| + | s kaplemi v Mariánské Radčici. Nejistá je B. účast při stavbě | ||
| + | kostela v Soběnicích (1693–98), přestavbě zámku v Lovosicích, | ||
| + | kostela v Milešově (do 1680), v první etapě u zámku | ||
| + | v Horní Polici (po 1684), zámku ve Skalce a v Milešově, snad | ||
| + | i při úpravě zámku v Žitenicích (do 1699). | ||
| + | |||
| + | Až do konce sedmdesátých let se B. jevil jako stavitel průměrných | ||
| + | schopností. S postupnou náročností úkolů a v kontaktu | ||
| + | s tehdejšími nejlepšími architekty D. Orsim, A. Portou | ||
| + | a zejména J. B. Matheym vyrostl B. v architekta tradičního, | ||
| + | ale významného. Svědčí o tom kaple v Liběšicích (1680) | ||
| + | a především rozsáhlý konvent v Doksanech, monumentální | ||
| + | biskupská rezidence v Litoměřicích a komplexy poutních | ||
| + | míst v Bohosudově, Horní Polici a v Mariánských Radčicích. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Toman 1, s. 98; NEČVU 1, s. 89; Architekti, s. 83; BL 1, s. 148; Oktavián | ||
| + | Broggio, katalog výstavy Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 1992; | ||
| + | Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 394n. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/191172 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Ivo Kořán | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
| − | + | [[Kategorie:Roveredo]] | |
| − | [[Kategorie: | + | |
[[Kategorie:1703]] | [[Kategorie:1703]] | ||
[[Kategorie:Litoměřice]] | [[Kategorie:Litoměřice]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Broggio Giulio zamek.jpg|Zámek Dlažkovice vystavěn pravděpodobně 1673 | ||
| + | Broggio Giulio rezidence.jpg|Biskupská rezidence v Litoměřicích byla vystavěna v letech 1689-1694 | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 17:00
| Giulio BROGGIO | |
 | |
| Narození | ? |
|---|---|
| Místo narození | Roveredo (Švýcarsko) |
| Úmrtí | 15.8.1703 |
| Místo úmrtí | Litoměřice |
| Povolání | 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 188-189 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42903 |
BROGGIO, Giulio (též BROCCIO, BROSCHE, BROZI), * ? Roveredo (Švýcarsko), † 15. 8. 1703 Litoměřice, stavitel
Pocházel z italské štukatérské rodiny, která se do švýcarského kantonu Graubünden přistěhovala z oblasti Coma. Do litoměřického cechu zedníků byl B. přijat 1658, v Litoměřicích se zakoupil 1671, později tam vlastnil více domů, 1674–80 byl zvolen cechmistrem. Třikrát se oženil a měl celkem 10 dětí.
Od 1658 pracoval nejdříve na zámku v Čížkovicích, 1663– 70 na výstavbě dómu v Litoměřicích, zároveň stavěl v Mimoni zámek (1664), kapli Božího hrobu (1665) a dokončil tam areál kostela spolu s farou a úřednickou budovou (1677). Pro Putze z Adleru realizoval 1672–73 kostel sv. Václava v Dražkovicích, připisována je mu i radikální obnova tamního zámku. Potom přestavěl, pravděpodobně do 1703, kostel Všech svatých, 1675–77 postavil kostel v Čížkovicích a 1677 ještě kapli sv. Jana Křtitele na Dubině v Litoměřicích. Je mu připisována centrální hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského pro jezuity v Liběšicích (po 1680). Do 1682 upravoval klášterní chrám premonstrátek v Doksanech a od 1681 začal stavět (snad pod dohledem J. B. Matheyho) budovu tamního konventu. 1686–93 budoval kamenné pilíře pro most přes Labe v Litoměřicích, 1688 se účastnil prací na zámku v Ostrově nad Ohří, 1688–92 stavěl poutní kostel v Horní Polici u České Lípy a 1689–94 biskupskou rezidenci v Litoměřicích, inspirovanou patrně dílem J. B. Matheyho. Pro Litoměřice navrhl 1689 kostel sv. Vojtěcha, který pak realizoval 1703–08 jeho syn Oktavián (1670–1742). Dokončil stavební úpravy zámku v Zákupech (1689–1700), resp. jeho hospodářské budovy, a spojovací most. Od 1688 pracoval na výstavbě jezuitského poutního místa v Bohosudově, kterou po jeho smrti dokončil syn Oktavián. Od 1695 stavěl presbytář a ambity s kaplemi v Mariánské Radčici. Nejistá je B. účast při stavbě kostela v Soběnicích (1693–98), přestavbě zámku v Lovosicích, kostela v Milešově (do 1680), v první etapě u zámku v Horní Polici (po 1684), zámku ve Skalce a v Milešově, snad i při úpravě zámku v Žitenicích (do 1699).
Až do konce sedmdesátých let se B. jevil jako stavitel průměrných schopností. S postupnou náročností úkolů a v kontaktu s tehdejšími nejlepšími architekty D. Orsim, A. Portou a zejména J. B. Matheym vyrostl B. v architekta tradičního, ale významného. Svědčí o tom kaple v Liběšicích (1680) a především rozsáhlý konvent v Doksanech, monumentální biskupská rezidence v Litoměřicích a komplexy poutních míst v Bohosudově, Horní Polici a v Mariánských Radčicích.
L: Toman 1, s. 98; NEČVU 1, s. 89; Architekti, s. 83; BL 1, s. 148; Oktavián Broggio, katalog výstavy Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 1992; Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 394n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ivo Kořán
Zámek Dlažkovice vystavěn pravděpodobně 1673
Biskupská rezidence v Litoměřicích byla vystavěna v letech 1689-1694
