Verze z 7. 10. 2019, 17:00, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BROGGIO Giulio †15.8.1703

Z Personal
Giulio BROGGIO
Narození ?
Místo narození Roveredo (Švýcarsko)
Úmrtí 15.8.1703
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 188-189
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42903

BROGGIO, Giulio (též BROCCIO, BROSCHE, BROZI), * ? Roveredo (Švýcarsko), † 15. 8. 1703 Litoměřice, stavitel

Pocházel z italské štukatérské rodiny, která se do švýcarského kantonu Graubünden přistěhovala z oblasti Coma. Do litoměřického cechu zedníků byl B. přijat 1658, v Litoměřicích se zakoupil 1671, později tam vlastnil více domů, 1674–80 byl zvolen cechmistrem. Třikrát se oženil a měl celkem 10 dětí.

Od 1658 pracoval nejdříve na zámku v Čížkovicích, 1663– 70 na výstavbě dómu v Litoměřicích, zároveň stavěl v Mimoni zámek (1664), kapli Božího hrobu (1665) a dokončil tam areál kostela spolu s farou a úřednickou budovou (1677). Pro Putze z Adleru realizoval 1672–73 kostel sv. Václava v Dražkovicích, připisována je mu i radikální obnova tamního zámku. Potom přestavěl, pravděpodobně do 1703, kostel Všech svatých, 1675–77 postavil kostel v Čížkovicích a 1677 ještě kapli sv. Jana Křtitele na Dubině v Litoměřicích. Je mu připisována centrální hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského pro jezuity v Liběšicích (po 1680). Do 1682 upravoval klášterní chrám premonstrátek v Doksanech a od 1681 začal stavět (snad pod dohledem J. B. Matheyho) budovu tamního konventu. 1686–93 budoval kamenné pilíře pro most přes Labe v Litoměřicích, 1688 se účastnil prací na zámku v Ostrově nad Ohří, 1688–92 stavěl poutní kostel v Horní Polici u České Lípy a 1689–94 biskupskou rezidenci v Litoměřicích, inspirovanou patrně dílem J. B. Matheyho. Pro Litoměřice navrhl 1689 kostel sv. Vojtěcha, který pak realizoval 1703–08 jeho syn Oktavián (1670–1742). Dokončil stavební úpravy zámku v Zákupech (1689–1700), resp. jeho hospodářské budovy, a spojovací most. Od 1688 pracoval na výstavbě jezuitského poutního místa v Bohosudově, kterou po jeho smrti dokončil syn Oktavián. Od 1695 stavěl presbytář a ambity s kaplemi v Mariánské Radčici. Nejistá je B. účast při stavbě kostela v Soběnicích (1693–98), přestavbě zámku v Lovosicích, kostela v Milešově (do 1680), v první etapě u zámku v Horní Polici (po 1684), zámku ve Skalce a v Milešově, snad i při úpravě zámku v Žitenicích (do 1699).

Až do konce sedmdesátých let se B. jevil jako stavitel průměrných schopností. S postupnou náročností úkolů a v kontaktu s tehdejšími nejlepšími architekty D. Orsim, A. Portou a zejména J. B. Matheym vyrostl B. v architekta tradičního, ale významného. Svědčí o tom kaple v Liběšicích (1680) a především rozsáhlý konvent v Doksanech, monumentální biskupská rezidence v Litoměřicích a komplexy poutních míst v Bohosudově, Horní Polici a v Mariánských Radčicích.

L: Toman 1, s. 98; NEČVU 1, s. 89; Architekti, s. 83; BL 1, s. 148; Oktavián Broggio, katalog výstavy Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 1992; Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 394n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivo Kořán