Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BROGGIO Oktavián 2.1.1670-24.7.1742

{{Infobox - osoba
| jméno = Oktavián BROGGIO
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.1.1670 (datum křtu)
| místo narození = Čížkovice
| datum úmrtí = 24.7.1742
| místo úmrtí = Litoměřice
| povolání = 74- Architekt

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 189-190
}}

'''BROGGIO, Oktavián''' ''(též Ottavio), * 2. 1. 1670 (datum křtu) Čížkovice, † 24. 7. 1742 Litoměřice, architekt''

Byl synem stavitele Giulia B. († 1703) a jeho ženy Ludmily,
roz. Morelové. Pravděpodobně vystudoval jezuitské
gymnázium v Litoměřicích (v tamní matrice zapsán 1685).
Od 1687, kdy zaplatil poplatek do litoměřického zednického
cechu, se věnoval stavitelské praxi. 1689 si koupil ve městě
domek a také se poprvé oženil. Ženatý byl třikrát a měl
celkem 12 dětí. 1703 se stal členem šestipanského úřadu,
postupně kupoval další domy, vinohrad a pozemky.

Jeho první samostatnou prací asi byla 1699 fara a kaple
sv. Maří Magdaleny (později přestavěna) v Mařenicích
u Cvikova. 1700 vypracoval rozpočet na stavbu litoměřického
městského špitálu, 1701 postavil v Litoměřicích kapli
sv. Rocha. Do 1703 dostavěl s otcem poutní kostel v Mariánských
Radčicích, jehož stavbu začal J. B. Mathey. Dílem
B. byl zejména vysunutý portikus. 1719 vybudoval i faru
s dynamicky tvarovaným portálem. 1702–08 stavěl s otcem
poutní jezuitský chrám v Bohosudově. V tomto období mu
byla připisována také stavba kostela sv. Kateřiny v Libotenicích
(1703) a Kalvárie s dvojicí kaplí na vrchu nad vsí
Ostré u Úštěka (1703–07) pro liběšické jezuity. Od 1703
pracoval i pro cisterciáky v Oseku, kde stavěl hospodářské
budovy a 1704–08 upravoval konvent. Od 1704 budoval
pro litoměřické jezuity kolej a kostel Zvěstování P. Marie.
Pro něj užil prvků radikálního baroka (zvlnění poprsnic
empor, plackové klenby) a patrně navrhl (do 1731) jeho
vnitřní vybavení oltáři, do 1738 dokončil kolej a seminář.
Díky J. I. Putzovi z Adleru mohl pro pražské Nové Město
navrhnout 1708 kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici –
centralizující stavbu na devíti čtvercových polích, samostatně
zaklenutých, kterou realizovali K. Dientzenhofer a J. J.
Aichbauer. V průběhu stavby došlo 1710 a 1711 oproti B.
návrhu k mírným změnám. 1708–12 stavěl B. asi poutní
kostel P. Marie v Křešicích a 1729–31 jej ještě upravoval.
1710 údajně navrhl a stavěl kostel sv. Mikuláše v Třebušíně,
1711–12 vybudoval faru a následně i kostel ve Vtelně.
1712–17 provedl v radikálně dramatickém duchu své nejznamenitější
dílo – klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie
v Oseku. Středověký prostor lodi doplnil valenými a plackovými
klenbami a vystavěl dynamicky prolamované průčelí
s obdobně lámaným předsunutým portikem. V Oseku
postavil ještě kostel sv. Kateřiny (1713–14), kapli pod hradem
(1719–20), nemocnici (kolem 1720), dokončil konvent
(1720–23), edikulu s Madonou (ve 20. letech) a navrhl
opatskou zahradu (1726–28). V Litoměřicích vystavěl kostel
sv. Václava (1714–16), mimořádně skvělou centralizující dispozici,
jejíž základ tvořil okosený čtverec. Podle vzoru kostela
pražských voršilek na Novém Městě postavil 1714–19
dominikánům v Ústí nad Labem kostel sv. Vojtěcha. 1716
mu je připisován návrh kostela sv. Prokopa v Bohušovicích
nad Ohří, 1716–17 budoval poplužní dvůr v Prosmykách,
1717–19 opravoval kapucínský areál v Sokolově. 1718 mu
byla svěřena stavba kostela sv. Mikuláše (zbořeného 1897)
v Dolním Jiřetíně. 1719–24 barokizoval (zhruba obdobně
jako v Oseku) děkanský kostel Všech svatých v Litoměřicích.
1720 zpracoval rozpočet na poplužní dvůr ve Všechlapech,
stavěný asi F. M. Kaňkou. 1722–26 přestavěl a dokončil
za svého otce komplex staveb v Horní Polici – poutní kostel
Navštívení P. Marie spolu s děkanstvím a zámkem. 1723–28
stavěl kostel sv. Šimona a sv. Judy v Zabrušanech, který však
byl 1910 nahrazen kopií. Vedle činnosti v Oseku byla pro B.
ve 20. letech nejzávažnější zakázkou úprava klášterního kostela
Narození P. Marie v Roudnici. Kromě B. se přípravných
prací zúčastnili F. M. Kaňka a některý roudnický stavitel,
pravděpodobně P. P. Columbani. 1725–34 byla uskutečněna
přestavba chrámu ve stylu trochu těžkopádné barokní gotiky.
Smlouva s B. na provedení díla byla podepsána 30. 5.
1725 a starší literatura uvádí, že je také nepochybně provedl.
Současné bádání se však kloní k názoru, že stavitelem byl
Kaňka. Kolem 1725 B. přestavěl i svůj dům v Litoměřicích,
zvaný (snad podle počtu jeho dcer) U Pěti panen. O rok
později vznikly pod B. vedením kaple sv. Viléma v Roudnici,
centrála s konkávním průčelím a kostel sv. Petra a Pavla
v Doksanech, kde do 1730 budoval snad i provisoriát.
1727–38 budoval kostel sv. Václava a faru ve Vysočanech
u Chomutova. Pro osecké cisterciáky stavěl ještě 1726 kostel
sv. Petra a Pavla v Lipticích. Asi se podílel na realizaci
kostela sv. Jakuba ve Světci, protože za něj 1733 požadoval
plat. Po 1735 vytvořil na Dómském vrchu v Litoměřicích
budovu kapitulní konzistoře, původně biskupského semináře,
1730 až 1740 snad ve městě postavil i dominikánský
kostel sv. Jakuba. 1737 upravoval průčelí kostela sv. Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou, 1740–41 pracoval na kostele
sv. Bartoloměje v Jenišově Újezdě.

Některá autorství připisovaná B. jsou nejistá, např. špitál
v Duchcově je pravděpodobně dílem Kaňkovým, neoprávněně
mu byla s určitostí připsána výstavba zámku v Ploskovicích.
V období vrcholného baroka patřil B. k nejvýznamnějším
architektům v Čechách, zejména v severozápadním
regionu.

'''L:''' Toman 1, s. 98; EČVU, s. 71; NEČVU 1, s. 89n.; BL 1, s. 149; MSA 108,
1992, s. 15n.; Architekti, s. 84n.; O. B., katalog výstavy Galerie výtvarného
umění v Litoměřicích, 1992; Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 395.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/79596 Bibliografie dějin Českých zemí]

Ivo Kořán

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:1670]]
[[Kategorie:Čížkovice]]
[[Kategorie:1742]]
[[Kategorie:Litoměřice]]

<gallery>
Broggio Octavio poutni areal.jpg|Poutní areál v Ostrém - Kalvárie se dvěma kaplemi
Broggio Octavio kostel.JPG|Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici v Praze
</gallery>