Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BROJ Richard 23.2.1893-11.4.1954

{{Infobox - osoba
| jméno = Richard BROJ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.2.1893
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 11.4.1954
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
}}

'''BROJ, Richard''' ''(vl. jm. Fragner, Richard), * 23. 2. 1893 Praha, † 11. 4. 1954 Praha, farmaceut, básník''

Vnuk zakladatele českého farmaceutického průmyslu Benjamina
Fragnera, nejstarší ze synů ve své době největšího
pražského lékárníka Karla Fragnera (1861–1926), bratr spisovatele
a lékaře Benjamina Kličky (1897–1943), architekta
Jaroslava Fragnera (1898–1967) a spolutvůrce české farmakologické
chemie Jiřího Fragnera (1900–1977), otec mikrobiologa
a lékařského mykologa Petra Fragnera (* 1923).
B. matka vedla literární salon, který v něm probudil umělecké
ambice. 1911 maturoval na malostranském klasickém
gymnáziu a začal studovat farmacii a biochemii na přírodovědeckém
oddělení filozofické fakulty české univerzity.
Po vypuknutí války byl odveden k zdravotní službě, působil
v posádkové lékárně v Praze a v Salcburku. Vídeňské pobočce
tajného konspiračního výboru (Česká Maffie) dodával
ilegálně zprávy. Na podzim 1915 byl pro podezření z vlastizrady
zatčen, avšak pro nedostatek důkazů propuštěn na svobodu,
superarbitrován na vojína a poslán na italskou frontu,
kde byl raněn. Po rekonvalescenci vykonal 1917 lékárnické
zkoušky (PhMgr.), 1922 obhájil titul PhDr. a 1929 RNDr.
na základě přínosných prací o alkaloidech. Od 1918 zastupoval
otce ve vedení lékárny na (horním) Malostranském náměstí,
1926 se stal jejím majitelem (do 1949). Podlehl vleklé
chorobě, kterou od mládí trpěl. Pohřben byl na Vinohradských
hřbitovech.

Jako básník byl stržen vlnou poválečného vitalismu. Debutoval
básnickými prózami ''Ohnivá mračna'' (1918), kde konfrontoval
drama války s milostnou touhou. Výrazně vitalistická
byla jeho první knížka veršů ''Podivné jitro'' (1921). Prvky
poetismu se ozvaly v sbírkách ''Větrný mlýn'' a ''Neprodyšná noc''
(obě 1926), k nejlepším patřily básně v díle ''Rozbité dopůldne''
(1935). Postupně v nich sílil osten sociálního a civilizačního
kriticismu, tematicky ovšem sbírky zůstaly omezeny na otázku
smyslového okouzlení ženou. B. knihy byly okrajovým
projevem meziválečné nerevoluční avantgardy.

'''D:''' bibliografie LČL 1, s. 304.

'''L:''' OSND 1/2, s. 756; ISN 3, s. 160; KSN 2, s. 138; Kunc 1, s. 58; LČL
1, s. 303n.

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1954]]
[[Kategorie:Praha]]