BROJ Richard 23.2.1893-11.4.1954: Porovnání verzí

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 17:02

Richard BROJ
Narození	23.2.1893
Místo narození	Praha
Úmrtí	11.4.1954
Místo úmrtí	Praha
Povolání	63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 190
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42906

BROJ, Richard (vl. jm. Fragner, Richard), * 23. 2. 1893 Praha, † 11. 4. 1954 Praha, farmaceut, básník

Vnuk zakladatele českého farmaceutického průmyslu Benjamina Fragnera, nejstarší ze synů ve své době největšího pražského lékárníka Karla Fragnera (1861–1926), bratr spisovatele a lékaře Benjamina Kličky (1897–1943), architekta Jaroslava Fragnera (1898–1967) a spolutvůrce české farmakologické chemie Jiřího Fragnera (1900–1977), otec mikrobiologa a lékařského mykologa Petra Fragnera (* 1923). B. matka vedla literární salon, který v něm probudil umělecké ambice. 1911 maturoval na malostranském klasickém gymnáziu a začal studovat farmacii a biochemii na přírodovědeckém oddělení filozofické fakulty české univerzity. Po vypuknutí války byl odveden k zdravotní službě, působil v posádkové lékárně v Praze a v Salcburku. Vídeňské pobočce tajného konspiračního výboru (Česká Maffie) dodával ilegálně zprávy. Na podzim 1915 byl pro podezření z vlastizrady zatčen, avšak pro nedostatek důkazů propuštěn na svobodu, superarbitrován na vojína a poslán na italskou frontu, kde byl raněn. Po rekonvalescenci vykonal 1917 lékárnické zkoušky (PhMgr.), 1922 obhájil titul PhDr. a 1929 RNDr. na základě přínosných prací o alkaloidech. Od 1918 zastupoval otce ve vedení lékárny na (horním) Malostranském náměstí, 1926 se stal jejím majitelem (do 1949). Podlehl vleklé chorobě, kterou od mládí trpěl. Pohřben byl na Vinohradských hřbitovech.

Jako básník byl stržen vlnou poválečného vitalismu. Debutoval básnickými prózami Ohnivá mračna (1918), kde konfrontoval drama války s milostnou touhou. Výrazně vitalistická byla jeho první knížka veršů Podivné jitro (1921). Prvky poetismu se ozvaly v sbírkách Větrný mlýn a Neprodyšná noc (obě 1926), k nejlepším patřily básně v díle Rozbité dopůldne (1935). Postupně v nich sílil osten sociálního a civilizačního kriticismu, tematicky ovšem sbírky zůstaly omezeny na otázku smyslového okouzlení ženou. B. knihy byly okrajovým projevem meziválečné nerevoluční avantgardy.

D: bibliografie LČL 1, s. 304.

L: OSND 1/2, s. 756; ISN 3, s. 160; KSN 2, s. 138; Kunc 1, s. 58; LČL 1, s. 303n.

Martin Kučera