Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BROKOF Jan 23.6.1652-28.12.1718

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan BROKOF
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.6.1652
| místo narození = Spišská Sobota (Slovensko)
| datum úmrtí = 28.12.1718
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 75- Sochař nebo medailér

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 193-194
}}

'''BROKOF, Jan,''' ''* 23. 6. 1652 Spišská Sobota (Slovensko), † 28. 12. 1718 Praha, sochař''

Narodil se v rodině německého kolonisty. O jeho vzdělávání
prameny uvádějí pouze, že 1675 odešel z domova,
aby se vyučil „počestnému řemeslu“. Prahu, kde se usadil,
opustil 1680 kvůli morové epidemii. Do Řezna, kde chtěl
působit, nedošel. Zůstal dva roky v Poběžovicích a pracoval
tam pro M. J. Wunschwitze. Ten mu svěřil provedení
velké dřevěné sochy ''sv. Jana Nepomuckého''. Model z terakoty
pro ni zhotovil vídeňský Mathias Rauchmiller, který
se pravděpodobně inspiroval sochou z Karlova mostu, kde
stála nejpozději od 1648. Řezba B. byla odlita v Norimberku
v bronzu a na Karlův most osazena 1683. Během práce
na soše B., původně luterán, konvertoval ke katolické víře.
Socha se stala vzorem pro zobrazení světce po celé následující
století. Sám B. byl autorem (později pracoval se svými syny)
dalších soch tohoto světce pro Poběžovice (kámen 1682),
Nymburk (1696), ve dřevě pro oltář kostela františkánů
v Tachově (1700) a Boru u Tachova (kolem 1700), Netolice
pod Hradištěm (po 1700), pro Planou u Mariánských Lázní
(1712), Radíč (1713), Skramlíky (1715). Z Poběžovic odešel
do Manětína na panství K. M. Lažanského, kde 1683–85
řezal sochy pro hřbitovní kostel. Pak 1685–87 provedl pro
zámecký park M. O. Thuna v Klášterci nad Ohří alegorie
ročních dob, světadílů, ''Samsona'', ''Tritona'' a tři poprsí, na vstupu do pivovaru ''Turky''. 1687–88 jej zaměstnal F. M. Hrzán
z Harasova na Červeném Hrádku u Jirkova. Pro něj vytvořil
sochy ''Odyssea'' a ''Polyféma'', 1689–91 působil v Jirkově jako
svobodný sochař (''Pieta'') a pro zámek v Libochovicích realizoval
krb v Saturnově sále. Do 1692 vyřezal sochy českých
patronů pro kostel v Tachově. 1692 se s rodinou přestěhoval
do Prahy a stal se staroměstským měšťanem. O rok později
vytesal sérii antických bohů na atiku Toskánského paláce
na Hradčanech a 1696 ''Pietu'' pro Karlův most. Do 1700 provedl
výzdobu parků u zámku v Lysé nad Labem (''sv. Antonín''
''Poustevník''), v Častolovicích (mouřeníni), v Nových Zámcích
u Hostinného (alegorie) a v Loučeni (''Únosy''). Do 1705 tesal
dekoraci Pražské brány na Svaté Hoře, 1705–06 řezal hlavní
oltář klášterního kostela v Broumově a pro město vytesal
mariánský sloup. Stejný námět ztvárnil pak 1707 i pro Polici
nad Metují. Dále vytvořil boční oltář kostela v Sedlčanech
(1706), vypracoval návrh pro hlavní oltář kostela v Chýnově
(1706) a později (1718) pro něj navrhl kazatelnu. V tomto
období provedl svá poslední díla pro pražský Karlův most –
''Křest Kristův'' (1706) a ''Sv. Josef'' (1706–07) – na obou sochách
byla už patrná práce jeho synů. Ve Voticích vytvořil sochy
na hlavním oltáři (do 1716) a mariánský sloup (do 1715),
na kterém je výrazně vidět podíl syna Michala.

B. je hodnocen jako sochař spíše průměrný. Jeho sochy mají
statický výraz, v pojetí jsou suché a neživotné. Byl patrně
ovlivněn pozdní sochařskou tvorbou luteránského Saska.
Z jeho synů vynikli starší Michal Jan Josef (1686–1721)
a zejména Ferdinand Maxmilián (1688–1731).

'''L:''' V. Nejedlá, Příspěvek k dílu J. B., in: Umění 12, 1964, s. 1n.; O. J. Blažíček,
Ferdinand Brokof, 1986, s. 31n.; OSN 4, s. 745; MSN 1, s. 641; Toman
1, s. 99; MČE 1, s. 576; EČVU, s. 71; BL 1, s. 149; SBS 1, s. 327.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/4534 Bibliografie dějin Českých zemí]

Ivo Kořán

[[Kategorie:A]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:1652]]
[[Kategorie:Spišská Sobota]]
[[Kategorie:1718]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Brokof Jan socha.jpg|Socha Jana Nepomuckého na Karlově mostě
Brokof Jan pieta.jpg|Pieta se původně nacházela taktéž na Karlově mostě, od roku 1859 je umístěna v areálu Nemocnice pod Petřínem
</gallery>