StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BROMOVSKÝ Josef 12.11.1841-7.5.1911

Josef BROMOVSKÝ
Narození	12.11.1841
Místo narození	Nový Bydžov
Úmrtí	7.5.1911
Místo úmrtí	Praha
Povolání	28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42922

BROMOVSKÝ, Josef, * 12. 11. 1841 Nový Bydžov, † 7. 5. 1911 Praha, technik, podnikatel v cukrovarnickém strojírenství, politik

Studoval na reálném gymnáziu v Hradci Králové a poté na vyšší škole průmyslové v Liberci. 1858–62 navštěvoval pražskou polytechniku a poté nastoupil do Daňkovy strojírny v Karlíně (Praha), kde se 1863 stal technickým úředníkem. Zachytil rozsáhlou vlnu výstavby cukrovarů v našich zemích a uplatnil tak své doposud nabyté zkušenosti v tomto oboru. Vypracoval plány pro královéhradecký cukrovar a pod jeho vedením byl vystavěn i cukrovar v Pečkách. V následujících letech se podílel na výstavbě celé řady cukrovarů, nejen v Čechách a na Moravě, ale i v Haliči. Řadě nerentabilních projektů naopak zabránil. 1874 spoluzaložil firmu Märky, Bromovský & Schulz, když se společníky zakoupil strojírnu v Kuklenách u Hradce Králové. Továrna vyráběla strojní zařízení pro cukrovary v rakousko-uherské monarchii a spolupracovala také se zahraničím (např. postavila první cukrovar ve Švédsku). B. se vedle řízení podniku zasloužil o různá technická zlepšení, zdokonalil mj. původní Wannieckův difuzér (z roku 1866), který je znám pod názvem Bromovského difusor. 1885 získala firma do pronájmu na dvacet pět let Adamovské strojírny, které se orientovaly především na výrobu zařízení pro pivovary, lihovary, mlýny a cukrovary. B. rozšířil produkci o výrobu vodních turbín, parních kotlů, jeřábů, plynových a benzinových motorů či kompresorů. Ke konci devatenáctého století byla zavedena i výroba parních válců. 1889 získal podnik významnou zakázku na výrobu tzv. Marcusova automobilu, prvního automobilu v Rakousku-Uhersku a jednoho z prvních na světě. 1905 došlo k reorganizaci firmy, která následně pokračovala pod názvem Bromovský, Schulz & Sohr, 1910 se sloučila s Pražskou akciovou společností a 1911, krátce po B. smrti, podnik fúzoval s Ringhofferovými závody v Praze. 1914 pak vznikla dalším slučováním firma Spojené strojírny, a. s., dříve Ruston, Bromovský a Ringhoffer.

B. vstoupil i do politiky, 1885 byl zvolen poslancem českého zemského sněmu za volební kraj Jičín a Nový Bydžov, kde do 1889 zastupoval národní stranu. 1887–1907 zasedal i v říšské radě.

L: OSN 4, s. 751; OSND 1⁄2, s. 758; GIÖ 2, s. 213; Knauer, s. 73; BL 1, s. 149n.; Lišková, s. 36; Myška, s. 63.

P: NA Praha (kde uložena písemná pozůstalost).

Miloš Hořejš