BROTAN Antonín 12.9.1873-5.4.1949: Porovnání verzí

Z Personal
(BROTAN_Antonín_12.9.1873-5.4.1949)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.9.1873
 
| datum narození = 12.9.1873
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Ždánice u Kyjova
 
| datum úmrtí = 5.4.1949
 
| datum úmrtí = 5.4.1949
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
 
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
 
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Antonín BROTAN
+
}}
 +
 
 +
'''BROTAN, Antonín,''' ''* 12. 9. 1873 Ždánice u Kyjova, † 5. 4. 1949 Brno, sběratel a upravovatel lidových písní''
 +
 
 +
Maturoval 1893 na českém gymnáziu v Brně, následující studium
 +
teologie nedokončil. 1894 nastoupil jako výpomocný
 +
podučitel v Hukvaldech, 1894/95 v Mikulčicích. 1895 vykonal
 +
doplňovací zkoušku učitelské dospělosti na učitelském
 +
ústavu v Příboře, pak učil v Lužicích, Hodoníně a v Příboře
 +
(1904–33), kde zastával rovněž funkci ředitele měšťanské
 +
školy. Složil státní zkoušku z houslí a zpěvu a stal se soukromým
 +
učitelem hudby a vedoucím pěveckého kroužku.
 +
Od 1937 žil v Brně.
 +
 
 +
Lidové písně začal zapisovat v rámci sběratelské akce nazvané
 +
Das Vokslied in Österreich. Reagoval na podnět L. Janáčka,
 +
předsedy Pracovního výboru pro českou národní píseň
 +
na Moravě a ve Slezsku, který vyzýval zejména učitele a hudebníky
 +
ke sběru lidových písní. Zaslal Janáčkovi vzorky zapsaných
 +
lidových písní s nabídkou spolupráce. Jako sběratel
 +
se věnoval nejvíce Slezsku. Zapisoval v tehdy pruském Hlučínsku,
 +
Těšínsku, Lašsku, Valašsku a na slezsko-slovenském
 +
pomezí (Kysuce). Ve sbírkách brněnského pracoviště Etnologického
 +
ústavu AV ČR je uloženo 371 B. zápisů textů a nápěvů
 +
lidových písní, které zaznamenal v rozmezí 1907–26,
 +
tj. více než polovina jeho sběrů. Podle vlastních údajů sebral
 +
kolem 600 písní, většina z nich však zůstala v rukopise. Pro
 +
publikování čerpali z jeho zápisů autoři ''Moravských písní milostných''
 +
L. Janáček a P. Váša (1930–36) a J. Nečas s J. Vysloužilem
 +
pro sbírku ''Hlučínský zpěvníček'' (1950). Podobně jako
 +
Janáček, B. lidové písně také upravoval. Tiskem vyšly ''Moravské''
 +
''koledy pro smíšený sbor s průvodem varhan neb harmonia''
 +
(1904), ''Valašská poesie'' (1920) a ''V slovácké jizbě'' (1925). Je
 +
autorem nápěvu sokolské pochodové písně ''Hoj, vzhůru, pestrý''
 +
''sokole'' na slova J. V. Sládka.
 +
 
 +
'''L:''' HS 1, s. 137; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami
 +
Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 1–2, 1983;
 +
L. Janáček – P. Váša, Moravské písně milostné, 1930–1936; V nový život:
 +
sokolské pochody, 1994 (Panton MC); J. Nečas – J. Vysloužil, Hlučínský
 +
zpěvníček. Padesát hlučínských lidových písní, 1950; B. Václavek – R. Smetana,
 +
Český národní zpěvník. Písně české společnosti 19. století, 1940.
 +
 
 +
Marta Toncrová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]]
 
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]]
−
 
 
[[Kategorie:1873]]
 
[[Kategorie:1873]]
 +
[[Kategorie:Žďánice]]
 
[[Kategorie:1949]]
 
[[Kategorie:1949]]
 +
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 28. 12. 2016, 20:31

Antonín BROTAN
Narození 12.9.1873
Místo narození Ždánice u Kyjova
Úmrtí 5.4.1949
Místo úmrtí Brno
Povolání 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42069

BROTAN, Antonín, * 12. 9. 1873 Ždánice u Kyjova, † 5. 4. 1949 Brno, sběratel a upravovatel lidových písní

Maturoval 1893 na českém gymnáziu v Brně, následující studium teologie nedokončil. 1894 nastoupil jako výpomocný podučitel v Hukvaldech, 1894/95 v Mikulčicích. 1895 vykonal doplňovací zkoušku učitelské dospělosti na učitelském ústavu v Příboře, pak učil v Lužicích, Hodoníně a v Příboře (1904–33), kde zastával rovněž funkci ředitele měšťanské školy. Složil státní zkoušku z houslí a zpěvu a stal se soukromým učitelem hudby a vedoucím pěveckého kroužku. Od 1937 žil v Brně.

Lidové písně začal zapisovat v rámci sběratelské akce nazvané Das Vokslied in Österreich. Reagoval na podnět L. Janáčka, předsedy Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, který vyzýval zejména učitele a hudebníky ke sběru lidových písní. Zaslal Janáčkovi vzorky zapsaných lidových písní s nabídkou spolupráce. Jako sběratel se věnoval nejvíce Slezsku. Zapisoval v tehdy pruském Hlučínsku, Těšínsku, Lašsku, Valašsku a na slezsko-slovenském pomezí (Kysuce). Ve sbírkách brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR je uloženo 371 B. zápisů textů a nápěvů lidových písní, které zaznamenal v rozmezí 1907–26, tj. více než polovina jeho sběrů. Podle vlastních údajů sebral kolem 600 písní, většina z nich však zůstala v rukopise. Pro publikování čerpali z jeho zápisů autoři Moravských písní milostných L. Janáček a P. Váša (1930–36) a J. Nečas s J. Vysloužilem pro sbírku Hlučínský zpěvníček (1950). Podobně jako Janáček, B. lidové písně také upravoval. Tiskem vyšly Moravské koledy pro smíšený sbor s průvodem varhan neb harmonia (1904), Valašská poesie (1920) a V slovácké jizbě (1925). Je autorem nápěvu sokolské pochodové písně Hoj, vzhůru, pestrý sokole na slova J. V. Sládka.

L: HS 1, s. 137; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 1–2, 1983; L. Janáček – P. Váša, Moravské písně milostné, 1930–1936; V nový život: sokolské pochody, 1994 (Panton MC); J. Nečas – J. Vysloužil, Hlučínský zpěvníček. Padesát hlučínských lidových písní, 1950; B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník. Písně české společnosti 19. století, 1940.

Marta Toncrová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BROTAN_Antonín_12.9.1873-5.4.1949&oldid=96902“