Verze z 7. 10. 2019, 16:30, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BROŽ Miroslav 2.6.1922-21.10.1991

Z Personal
Miroslav BROŽ
Narození 2.6.1922
Místo narození Banja Luka (Bosna a Hercegovina)
Úmrtí 21.10.1991
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 209
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42104

BROŽ, Miroslav, * 2. 6. 1922 Banja Luka (Bosna a Hercegovina), † 21. 10. 1991 Bratislava (Slovensko), dirigent, hudební skladatel

Studoval 1928–36 na střední škole v Jindřichově Hradci, 1937–39 hru na klavír na hudební škole v Českých Budějovicích, 1939–42 na konzervatoři v Lipsku, kde do 1944 současně působil jako hráč na bicí nástroje a klavírista v symfonickém orchestru, 1946–49 studoval soukromě u profesorů pražské konzervatoře a AMU (dirigování u R. Kubelíka, P. Dědečka, K. Šejny a kompozici u J. Řídkého), studia dokončil na konzervatoři v Moskvě. Působil jako dirigent v divadlech v Českých Budějovicích, v Olomouci a v Praze (1946–49, 1951–52 a 1955–61), v letech 1949–51 v Symfonickém orchestru v Karlových Varech a v Armádním uměleckém souboru V. Nejedlého v Praze, 1952–54 a 1961–82 byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu v Bratislavě a 1961–82 zároveň dirigentem rozhlasového tanečního orchestru (TOČR). 1982 odešel na odpočinek. Od 50. let se vedle dirigování věnoval také komponování tanečních, populárních a instrumentálních skladeb, scénické hudby k rozhlasovým a divadelním hrám a hudby k filmům. Zdařile orchestrálně upravoval operety a muzikály, v nichž dokázal skloubit stylový charakter původní skladby s vlastní představou hudebního díla. Charakteristickým rysem B. skladeb byl originální, barevně bohatý zvuk orchestru s netradiční kombinací nástrojů, schopnost přenést snivou impresionistickou náladovost do moderní hudby 20. století. Uplatnil se i v tvorbě scénické hudby (např. k rozhlasovým hrám: P. Kováčová, Bratr Čolo; F. M. Dostojevskij, Idiot; k divadelním hrám: T. Williams, Tramvaj do stanice touha; M. J. Lermontov, Maškaráda; k baletům: A. Mikulkov, Tři pomeranče; A. K. Ljadov Začarované jezero; k televizním inscenacím: N. Pobodán, Třetí patetická; L. Stroupežnický, Naši furianti). Komponoval také filmovou hudbu (Na pochode sa vždy nespieva, Malá manekýnka, oba 1960; Most na tú stranu, Tri razy svitá ráno, oba 1961; Smrť prichádza v daždi, 1965). V oblasti populární hudby spolupracoval s textaři Z. Borovcem, B. Droppem, T. Janovicem, J. Štrasserem a interprety H. Blehárovou, D. Grúněm, K. Duchoněm, Z. Sychrou, J. Kociánovou. Podílel se na organizaci festivalů populárních písní doma i v zahraničí. Za píseň Krédo získal 1972 zlatou Bratislavskou lyru; oceněn byl i 1976 v Drážďanech. Zasloužilým pracovníkem kultury se stal 1977. Skládal také koncertní pochody, komorní a symfonickou hudbu. Pro rozhlas natočil řadu nahrávek populární a jazzové hudby.

L: HS 1, s. 139; S. Salavský, Dirigent a skladateľ, in: Populár, 1982, č. 8, s. 18; Malá encyklopedie hudby, 1983, s. 91; V. Čížik, Slovenskí dirigenti a zbormajstri, 1986, s. 79n.; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, 1989, s. 136; EJ, s. 67; I. Wasserberger, M. B. by mal sedemdesiat, in: Hudobný život 24, 1992, č. 152, s. 7; BLS 1, s. 573n.; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Bratislava 1999, s. 46; Český taneční slovník, 2001, s. 31.

Anna Šourková