Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BRTNICKÝ Ladislav 7.1.1858-2.9.1936

{{Infobox - osoba
| jméno = Ladislav BRTNICKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.1.1858
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 2.9.1936
| místo úmrtí = Hradec Králové
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 214
}}

'''BRTNICKÝ, Ladislav,''' ''* 7. 1. 1858 Praha, † 2. 9. 1936 Hradec Králové, pedagog, filolog, archeolog''

Narodil se v početné rodině pražského finančního úředníka.
Školní docházku zahájil nejprve na farní škole na nynějším
Jungmannově náměstí, od 1867 pokračoval na pražském
Aka demickém gymnáziu. Studia byl nucen pro chatrné zdraví
načas přerušit. Po maturitě 1876 se zapsal na tehdy ještě
nerozdělenou univerzitu na obor klasické filologie. Jeho
mladším vrstevníkem se tam stal Josef Král. Na univerzitě
prošel B. nejen filologickou školou Kvíčalovou, ale zapojil
se aktivně do kulturního života Akademického čtenářského
spolku a do českého literárního dění. Od 1879 přispíval nejprve
do zábavného tisku (''Koleda'', ''Česká rodina''), záhy však
i do ''Ruchu'', od 1880 do ''České včely'' a ''Světozoru''. Po ukončení
univerzitních studií nastoupil 1880 jako suplent na reálné
gymnázium v Plzni a stal se přispěvatelem ''Květů'', od 1884
pod pseudonymem J. Bartoch ''Zlaté Prahy''. Současně se profiloval jako klasický filolog. Významným se stal jeho zdařilý
překlad části Sofoklova ''Filoktéta'' a několika zlomků z Alkaia
uveřejněný v ''Programu gymnázia plzeňského na rok 1881''.
V Plzni byl osvětově činný, přednášel mimo jiné ve Spolku
přátel vědy a literatury, zejména 1883 o J. Vrchlickém. 1882
složil státní zkoušku. Od 1886 (kdy vznikla) vyučoval současně
dva roky na obchodní akademii v Plzni. Centrem jeho zájmu
se stala antika. Podnikl proto několik větších cest na jih,
zejména 1887 do Benátek a Terstu, 1888 pobyl měsíc v Římě.
Po jmenování profesorem 1889 přesídlil do Hradce Králové,
kde na tamním klasickém gymnáziu působil až do svého penzionování
1918 jako profesor klasické filologie a filozofické
propedeutiky. 1904 se zúčastnil archeologické cesty po řeckých
ostrovech. 1908 vydal dvě práce, cestopis ''Dvanáct dní''
''na moři Egejském'' a výbor z Cicerona s názvem ''M. T. Ciceronis''
''Disputationum Tusculanorum partes selectae''. Do řady časopisů
přispíval vedle překladů z ruštiny (A. S. Puškin) a srbochorvatštiny
(S. Matavulj) i překlady z latiny a řečtiny (Sofokles,
Alkaios, Cicero) a populárními statěmi z řecké a římské historie.
Knižně vydal jen S. Matavuljeho ''Bělehradské povídky''
(1910). Jako klasický filolog, básník, prozaik a překladatel
z klasických i moderních jazyků a znalec řecké a římské kultury
byl B. všestrannou kulturní osobností. Byl vynikajícím
filologem, náležel k zastáncům a představitelům novohumanistického
směru. Antickou, a zvláště hellénskou, vzdělanost
považoval za nejbezpečnější průpravu novodobé kultury ducha
i srdce a za spolehlivého ukazatele všestranné vzdělanosti.
Pěstování antické kultury a studium klasické filologie prosazoval
důrazně už na středních školách. Hlavnímu směru svého
zájmu, problematice starého Říma, věnoval obsáhlou monografickou práci ''Topografie starověkého Říma'' (1925). S antikou
souvisela i značná část jeho původní básnické tvorby, psané
od 80. let zprvu pro různé časopisy, později shrnuté do sbírky
''Kniha staromódních veršů'' (1931). Verši psanými ve znamení
J. Vrchlického a usilujícími o epickou objektivnost a mravní
sílu se pokoušel o dějinné mytické evokace, užíval řečnické
akcenty a antické motivy (zejména báseň o galském vlastenci
Dumnirigovi s námětem z Caesarových ''Zápisků o válce galské'',
protirakousky vyhrocená jako podobenství českého politického
osudu). Zařadil i básně realistického a intimního, vesměs
teskného, ladění. Ke konci života se zabýval psaním vlastních
vzpomínek, které však již sám vydat nestačil.

'''D:''' Dvanáct dní na moři Egejském, 1908; M. T. Ciceronis Disputationum
Tusculanorum partes selectae, 1908; S. Matavulj, Bělehradské povídky, 1910;
Sborník prací filologických … profesoru J. Královi k 60. narozeninám, 1913
(spoluautor); Topografie starověkého Říma, 1925; Kniha staromódních veršů,
1931; Vzpomínky L. B., 1938.

'''L:''' Urbánkův Věstník, 1883, s. 15n.; A. N. (A. Novák), Kniha staromódních
veršů, in: Lidové noviny 9. 4. 1932 (recenze na B. dílo); Kulturní adresář
1936 (heslo); OSN 4, s. 781n.; nekrology: B. R. (Ryba), in: Listy filologické,
1936, s. 467n.; Národní listy 9. 8. 1936; Národní politika 6. 9. 1936, s. 5;
Padesát let obchodní akademie v Plzni, 1936, s. 116; ne (A. Novák), Profesor
L. B. mrtev, in: Lidové noviny 6. 9. 1936; Naše věda 17, 1936, s. 250n.;
ČČH, 1936, s. 646; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–1970 a 1935–1936, 1970;
J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 432;
LČL 1, s. 307n.; L. Řezníková, Filolog mezi centrem a periferií. L. B. (1858
až 1936), in: Kuděj 5, 2003, č. 1, s. 46n.

'''P:''' LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL, Praha; Archiv AV ČR, Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/507 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marcella Husová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1858]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1936]]
[[Kategorie:Hradec Králové]]