BRTNICKÝ Ladislav 7.1.1858-2.9.1936: Porovnání verzí

Z Personal
(BRTNICKÝ_Ladislav_7.1.1858-2.9.1936)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 7.1.1858
 
| datum narození = 7.1.1858
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 2.9.1936
 
| datum úmrtí = 2.9.1936
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Hradec Králové
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Ladislav BRTNICKÝ
+
}}
 +
 
 +
'''BRTNICKÝ, Ladislav,''' ''* 7. 1. 1858 Praha, † 2. 9. 1936 Hradec Králové, pedagog, filolog, archeolog''
 +
 
 +
Narodil se v početné rodině pražského finančního úředníka.
 +
Školní docházku zahájil nejprve na farní škole na nynějším
 +
Jungmannově náměstí, od 1867 pokračoval na pražském
 +
Aka demickém gymnáziu. Studia byl nucen pro chatrné zdraví
 +
načas přerušit. Po maturitě 1876 se zapsal na tehdy ještě
 +
nerozdělenou univerzitu na obor klasické filologie. Jeho
 +
mladším vrstevníkem se tam stal Josef Král. Na univerzitě
 +
prošel B. nejen filologickou školou Kvíčalovou, ale zapojil
 +
se aktivně do kulturního života Akademického čtenářského
 +
spolku a do českého literárního dění. Od 1879 přispíval nejprve
 +
do zábavného tisku (''Koleda'', ''Česká rodina''), záhy však
 +
i do ''Ruchu'', od 1880 do ''České včely'' a ''Světozoru''. Po ukončení
 +
univerzitních studií nastoupil 1880 jako suplent na reálné
 +
gymnázium v Plzni a stal se přispěvatelem ''Květů'', od 1884
 +
pod pseudonymem J. Bartoch ''Zlaté Prahy''. Současně se profiloval jako klasický filolog. Významným se stal jeho zdařilý
 +
překlad části Sofoklova ''Filoktéta'' a několika zlomků z Alkaia
 +
uveřejněný v ''Programu gymnázia plzeňského na rok 1881''.
 +
V Plzni byl osvětově činný, přednášel mimo jiné ve Spolku
 +
přátel vědy a literatury, zejména 1883 o J. Vrchlickém. 1882
 +
složil státní zkoušku. Od 1886 (kdy vznikla) vyučoval současně
 +
dva roky na obchodní akademii v Plzni. Centrem jeho zájmu
 +
se stala antika. Podnikl proto několik větších cest na jih,
 +
zejména 1887 do Benátek a Terstu, 1888 pobyl měsíc v Římě.
 +
Po jmenování profesorem 1889 přesídlil do Hradce Králové,
 +
kde na tamním klasickém gymnáziu působil až do svého penzionování
 +
1918 jako profesor klasické filologie a filozofické
 +
propedeutiky. 1904 se zúčastnil archeologické cesty po řeckých
 +
ostrovech. 1908 vydal dvě práce, cestopis ''Dvanáct dní''
 +
''na moři Egejském'' a výbor z Cicerona s názvem ''M. T. Ciceronis''
 +
''Disputationum Tusculanorum partes selectae''. Do řady časopisů
 +
přispíval vedle překladů z ruštiny (A. S. Puškin) a srbochorvatštiny
 +
(S. Matavulj) i překlady z latiny a řečtiny (Sofokles,
 +
Alkaios, Cicero) a populárními statěmi z řecké a římské historie.
 +
Knižně vydal jen S. Matavuljeho ''Bělehradské povídky''
 +
(1910). Jako klasický filolog, básník, prozaik a překladatel
 +
z klasických i moderních jazyků a znalec řecké a římské kultury
 +
byl B. všestrannou kulturní osobností. Byl vynikajícím
 +
filologem, náležel k zastáncům a představitelům novohumanistického
 +
směru. Antickou, a zvláště hellénskou, vzdělanost
 +
považoval za nejbezpečnější průpravu novodobé kultury ducha
 +
i srdce a za spolehlivého ukazatele všestranné vzdělanosti.
 +
Pěstování antické kultury a studium klasické filologie prosazoval
 +
důrazně už na středních školách. Hlavnímu směru svého
 +
zájmu, problematice starého Říma, věnoval obsáhlou monografickou práci ''Topografie starověkého Říma'' (1925). S antikou
 +
souvisela i značná část jeho původní básnické tvorby, psané
 +
od 80. let zprvu pro různé časopisy, později shrnuté do sbírky
 +
''Kniha staromódních veršů'' (1931). Verši psanými ve znamení
 +
J. Vrchlického a usilujícími o epickou objektivnost a mravní
 +
sílu se pokoušel o dějinné mytické evokace, užíval řečnické
 +
akcenty a antické motivy (zejména báseň o galském vlastenci
 +
Dumnirigovi s námětem z Caesarových ''Zápisků o válce galské'',
 +
protirakousky vyhrocená jako podobenství českého politického
 +
osudu). Zařadil i básně realistického a intimního, vesměs
 +
teskného, ladění. Ke konci života se zabýval psaním vlastních
 +
vzpomínek, které však již sám vydat nestačil.
 +
 
 +
'''D:''' Dvanáct dní na moři Egejském, 1908; M. T. Ciceronis Disputationum
 +
Tusculanorum partes selectae, 1908; S. Matavulj, Bělehradské povídky, 1910;
 +
Sborník prací filologických … profesoru J. Královi k 60. narozeninám, 1913
 +
(spoluautor); Topografie starověkého Říma, 1925; Kniha staromódních veršů,
 +
1931; Vzpomínky L. B., 1938.
 +
 
 +
'''L:''' Urbánkův Věstník, 1883, s. 15n.; A. N. (A. Novák), Kniha staromódních
 +
veršů, in: Lidové noviny 9. 4. 1932 (recenze na B. dílo); Kulturní adresář
 +
1936 (heslo); OSN 4, s. 781n.; nekrology: B. R. (Ryba), in: Listy filologické,
 +
1936, s. 467n.; Národní listy 9. 8. 1936; Národní politika 6. 9. 1936, s. 5;
 +
Padesát let obchodní akademie v Plzni, 1936, s. 116; ne (A. Novák), Profesor
 +
L. B. mrtev, in: Lidové noviny 6. 9. 1936; Naše věda 17, 1936, s. 250n.;
 +
ČČH, 1936, s. 646; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–1970 a 1935–1936, 1970;
 +
J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 432;
 +
LČL 1, s. 307n.; L. Řezníková, Filolog mezi centrem a periferií. L. B. (1858
 +
až 1936), in: Kuděj 5, 2003, č. 1, s. 46n.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL, Praha; Archiv AV ČR, Praha.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
−
 
 
[[Kategorie:1858]]
 
[[Kategorie:1858]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1936]]
 
[[Kategorie:1936]]
 +
[[Kategorie:Hradec Králové]]

Verze z 29. 12. 2016, 20:31

Ladislav BRTNICKÝ
Narození 7.1.1858
Místo narození Praha
Úmrtí 2.9.1936
Místo úmrtí Hradec Králové
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42130

BRTNICKÝ, Ladislav, * 7. 1. 1858 Praha, † 2. 9. 1936 Hradec Králové, pedagog, filolog, archeolog

Narodil se v početné rodině pražského finančního úředníka. Školní docházku zahájil nejprve na farní škole na nynějším Jungmannově náměstí, od 1867 pokračoval na pražském Aka demickém gymnáziu. Studia byl nucen pro chatrné zdraví načas přerušit. Po maturitě 1876 se zapsal na tehdy ještě nerozdělenou univerzitu na obor klasické filologie. Jeho mladším vrstevníkem se tam stal Josef Král. Na univerzitě prošel B. nejen filologickou školou Kvíčalovou, ale zapojil se aktivně do kulturního života Akademického čtenářského spolku a do českého literárního dění. Od 1879 přispíval nejprve do zábavného tisku (Koleda, Česká rodina), záhy však i do Ruchu, od 1880 do České včely a Světozoru. Po ukončení univerzitních studií nastoupil 1880 jako suplent na reálné gymnázium v Plzni a stal se přispěvatelem Květů, od 1884 pod pseudonymem J. Bartoch Zlaté Prahy. Současně se profiloval jako klasický filolog. Významným se stal jeho zdařilý překlad části Sofoklova Filoktéta a několika zlomků z Alkaia uveřejněný v Programu gymnázia plzeňského na rok 1881. V Plzni byl osvětově činný, přednášel mimo jiné ve Spolku přátel vědy a literatury, zejména 1883 o J. Vrchlickém. 1882 složil státní zkoušku. Od 1886 (kdy vznikla) vyučoval současně dva roky na obchodní akademii v Plzni. Centrem jeho zájmu se stala antika. Podnikl proto několik větších cest na jih, zejména 1887 do Benátek a Terstu, 1888 pobyl měsíc v Římě. Po jmenování profesorem 1889 přesídlil do Hradce Králové, kde na tamním klasickém gymnáziu působil až do svého penzionování 1918 jako profesor klasické filologie a filozofické propedeutiky. 1904 se zúčastnil archeologické cesty po řeckých ostrovech. 1908 vydal dvě práce, cestopis Dvanáct dní na moři Egejském a výbor z Cicerona s názvem M. T. Ciceronis Disputationum Tusculanorum partes selectae. Do řady časopisů přispíval vedle překladů z ruštiny (A. S. Puškin) a srbochorvatštiny (S. Matavulj) i překlady z latiny a řečtiny (Sofokles, Alkaios, Cicero) a populárními statěmi z řecké a římské historie. Knižně vydal jen S. Matavuljeho Bělehradské povídky (1910). Jako klasický filolog, básník, prozaik a překladatel z klasických i moderních jazyků a znalec řecké a římské kultury byl B. všestrannou kulturní osobností. Byl vynikajícím filologem, náležel k zastáncům a představitelům novohumanistického směru. Antickou, a zvláště hellénskou, vzdělanost považoval za nejbezpečnější průpravu novodobé kultury ducha i srdce a za spolehlivého ukazatele všestranné vzdělanosti. Pěstování antické kultury a studium klasické filologie prosazoval důrazně už na středních školách. Hlavnímu směru svého zájmu, problematice starého Říma, věnoval obsáhlou monografickou práci Topografie starověkého Říma (1925). S antikou souvisela i značná část jeho původní básnické tvorby, psané od 80. let zprvu pro různé časopisy, později shrnuté do sbírky Kniha staromódních veršů (1931). Verši psanými ve znamení J. Vrchlického a usilujícími o epickou objektivnost a mravní sílu se pokoušel o dějinné mytické evokace, užíval řečnické akcenty a antické motivy (zejména báseň o galském vlastenci Dumnirigovi s námětem z Caesarových Zápisků o válce galské, protirakousky vyhrocená jako podobenství českého politického osudu). Zařadil i básně realistického a intimního, vesměs teskného, ladění. Ke konci života se zabýval psaním vlastních vzpomínek, které však již sám vydat nestačil.

D: Dvanáct dní na moři Egejském, 1908; M. T. Ciceronis Disputationum Tusculanorum partes selectae, 1908; S. Matavulj, Bělehradské povídky, 1910; Sborník prací filologických … profesoru J. Královi k 60. narozeninám, 1913 (spoluautor); Topografie starověkého Říma, 1925; Kniha staromódních veršů, 1931; Vzpomínky L. B., 1938.

L: Urbánkův Věstník, 1883, s. 15n.; A. N. (A. Novák), Kniha staromódních veršů, in: Lidové noviny 9. 4. 1932 (recenze na B. dílo); Kulturní adresář 1936 (heslo); OSN 4, s. 781n.; nekrology: B. R. (Ryba), in: Listy filologické, 1936, s. 467n.; Národní listy 9. 8. 1936; Národní politika 6. 9. 1936, s. 5; Padesát let obchodní akademie v Plzni, 1936, s. 116; ne (A. Novák), Profesor L. B. mrtev, in: Lidové noviny 6. 9. 1936; Naše věda 17, 1936, s. 250n.; ČČH, 1936, s. 646; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–1970 a 1935–1936, 1970; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 432; LČL 1, s. 307n.; L. Řezníková, Filolog mezi centrem a periferií. L. B. (1858 až 1936), in: Kuděj 5, 2003, č. 1, s. 46n.

P: LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL, Praha; Archiv AV ČR, Praha.

Marcella Husová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BRTNICKÝ_Ladislav_7.1.1858-2.9.1936&oldid=96948“