BRUNA Eduard 27.7.1822-24.6.1899: Porovnání verzí
(BRUNA_Eduard_27.7.1822-24.6.1899) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.7.1822 | | datum narození = 27.7.1822 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 24.6.1899 | | datum úmrtí = 24.6.1899 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Kyselka u Karlových Varů |
| povolání = 53- Historik | | povolání = 53- Historik | ||
48- Politický publicista | 48- Politický publicista | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BRUNA, Eduard,''' ''* 27. 7. 1822 Praha, † 24. 6. 1899 Kyselka u Karlových Varů, historik, novinář, geograf'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem dělostřeleckého důstojníka. Od 1840 studoval | ||
+ | na pražské univerzitě, 1845 dosáhl doktorátu (PhDr.). 1845 | ||
+ | žádal o možnost vyučovat fyzickou geografii (jako vůbec první, | ||
+ | byť nehabilitovaný, docent tohoto oboru na pražské univerzitě), | ||
+ | získal ji 1847; 1848 se stal soukromým docentem | ||
+ | fyzické geografie a českých dějin. V přednáškách popularizoval | ||
+ | mj. dílo F. Palackého. Jako jeden z prvních přednášejících | ||
+ | využil práva svobodné výuky na univerzitě. V revolučních | ||
+ | letech 1848–49 patřil k akademickým radikálům. Stal se členem | ||
+ | Národního výboru a v květnu 1848 se účastnil deputace | ||
+ | do Innsbrucku, kam v důsledku revolučních událostí dočasně | ||
+ | přesídlil rakouský dvůr. V červnu 1848 velel v Klementinu | ||
+ | oddílu studentů filozofie. Perzekuci však unikl, trestní stíhání | ||
+ | vedené proti němu bylo v srpnu 1848 zastaveno. Zatčen | ||
+ | byl však 1849 v souvislosti s účastí na připravovaném májovém | ||
+ | spiknutí. Při výsleších údajně přitížil řadě svých druhů, | ||
+ | nejvíce Karlu Sladkovskému. K odsouzení B. opět nedošlo | ||
+ | pro nedostatek důkazů. | ||
+ | |||
+ | Ve svém jediném díle ''Geschichte Böhmens'' převzal filozofii dějin | ||
+ | Augustina Smetany. Rozvinul v něm základní myšlenku | ||
+ | o tom, že Slované mají uskutečnit ideu sociální spravedlnosti | ||
+ | v dějinách. V následujících letech se B. vzdal další politické | ||
+ | činnosti a vstoupil do státních služeb. 1852–89 působil | ||
+ | jako šéfredaktor listu ''Prager Zeitung'', 1867 založil jeho večerník | ||
+ | ''Prager Abendblatt''. Univerzitní kariéru ukončil, pouze | ||
+ | 1859/60 a 1867/68 byl děkanem doktorského kolegia filozofické fakulty pražské univerzity. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Geschichte Böhmens, 1849. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' BL 1, s. 155; EBL 1, s. 91 (kde chybně místo narození Kyselka); ISN 3, | ||
+ | s. 178; KSN 2, s. 152n.; V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově | ||
+ | 1348–1967, 1968, s. 54, 61, 390 (s místem úmrtí Praha); Kutnar, s. 243; | ||
+ | DUK 3, s. 93, 99, 353; SČF, s. 59; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské | ||
+ | univerzitě 2, 1965, s. 16, 20n. | ||
+ | |||
+ | Roman Vondra, Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:48- Politický publicista]] | [[Kategorie:48- Politický publicista]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1822]] | [[Kategorie:1822]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1899]] | [[Kategorie:1899]] | ||
+ | [[Kategorie:Kyselka]] |
Verze z 8. 1. 2017, 12:32
Eduard BRUNA | |
Narození | 27.7.1822 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 24.6.1899 |
Místo úmrtí | Kyselka u Karlových Varů |
Povolání |
53- Historik 48- Politický publicista 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42931 |
BRUNA, Eduard, * 27. 7. 1822 Praha, † 24. 6. 1899 Kyselka u Karlových Varů, historik, novinář, geograf
Byl synem dělostřeleckého důstojníka. Od 1840 studoval na pražské univerzitě, 1845 dosáhl doktorátu (PhDr.). 1845 žádal o možnost vyučovat fyzickou geografii (jako vůbec první, byť nehabilitovaný, docent tohoto oboru na pražské univerzitě), získal ji 1847; 1848 se stal soukromým docentem fyzické geografie a českých dějin. V přednáškách popularizoval mj. dílo F. Palackého. Jako jeden z prvních přednášejících využil práva svobodné výuky na univerzitě. V revolučních letech 1848–49 patřil k akademickým radikálům. Stal se členem Národního výboru a v květnu 1848 se účastnil deputace do Innsbrucku, kam v důsledku revolučních událostí dočasně přesídlil rakouský dvůr. V červnu 1848 velel v Klementinu oddílu studentů filozofie. Perzekuci však unikl, trestní stíhání vedené proti němu bylo v srpnu 1848 zastaveno. Zatčen byl však 1849 v souvislosti s účastí na připravovaném májovém spiknutí. Při výsleších údajně přitížil řadě svých druhů, nejvíce Karlu Sladkovskému. K odsouzení B. opět nedošlo pro nedostatek důkazů.
Ve svém jediném díle Geschichte Böhmens převzal filozofii dějin Augustina Smetany. Rozvinul v něm základní myšlenku o tom, že Slované mají uskutečnit ideu sociální spravedlnosti v dějinách. V následujících letech se B. vzdal další politické činnosti a vstoupil do státních služeb. 1852–89 působil jako šéfredaktor listu Prager Zeitung, 1867 založil jeho večerník Prager Abendblatt. Univerzitní kariéru ukončil, pouze 1859/60 a 1867/68 byl děkanem doktorského kolegia filozofické fakulty pražské univerzity.
D: Geschichte Böhmens, 1849.
L: BL 1, s. 155; EBL 1, s. 91 (kde chybně místo narození Kyselka); ISN 3, s. 178; KSN 2, s. 152n.; V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 54, 61, 390 (s místem úmrtí Praha); Kutnar, s. 243; DUK 3, s. 93, 99, 353; SČF, s. 59; K. Kazbunda, Stolice dějin na pražské univerzitě 2, 1965, s. 16, 20n.
Roman Vondra, Jiří Martínek