BRUNCLÍK Stanislav 17.6.1910-14.2.1944: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 14.2.1944
 
| datum úmrtí = 14.2.1944
 
| místo úmrtí = Drážďany (Německo)
 
| místo úmrtí = Drážďany (Německo)
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
+
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />64- Překladatel<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />
64- Překladatel
+
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 226
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 14:42

Stanislav BRUNCLÍK
Narození 17.6.1910
Místo narození Podmoklice u Semil
Úmrtí 14.2.1944
Místo úmrtí Drážďany (Německo)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
64- Překladatel
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 226
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42936

BRUNCLÍK, Stanislav, * 17. 6. 1910 Podmoklice u Semil, † 14. 2. 1944 Drážďany (Německo), novinář

Vystudoval 1925–29 obchodní akademii v Praze-Karlíně a po maturitě pracoval 1929–31 jako mzdový účetní v ČKD v Praze-Libni. Již za studentských let sympatizoval s komunistickým hnutím a přispíval do komunisticky orientovaných mládežnických časopisů Mládí, Avantgarda a Kritika 28. 1929 vstoupil do KSČ, stal se funkcionářem Komunistického svazu mládeže a 1931 redaktorem komunistického mládežnického časopisu Mladá garda, spolupracovníkem Rudého práva a marxistické revue Levá fronta. 1933–34 studoval na Mezinárodní leninské škole v Moskvě a zároveň působil v aparátu Komunistické internacionály mládeže. Po návratu do vlasti pracoval krátce jako stranický funkcionář na Hodonínsku. 1935–38 byl redaktorem Haló novin a Rudého práva a spolupracovníkem týdeníků Tvorba a Rozsévačka; zaměřoval se především na zahraničněpolitickou problematiku. V létě 1937 se jako zpravodaj Rudého práva zúčastnil protifašistického kongresu evropské mládeže v Paříži. Od počátku německé okupace působil pod krycím jménem Karel Klíma v ilegálních strukturách KSČ: 1939–40 byl instruktorem prvního ilegálního vedení KSČ pro stranické kraje na Moravě, 1940–41 postupně krajským tajemníkem strany v Hradci Králové, v Plzni a na Kladně, 1941–42 instruktorem druhého ilegálního vedení KSČ a 1942–43 členem třetího ilegálního vedení KSČ. Podílel se na redakci a distribuci ilegálního komunistického tisku a 1942–43 redigoval ilegální Rudé právo. V ilegalitě se též věnoval literární práci; z francouzštiny přeložil (pod pseudonymem Jaroslav Benda) Diderotův dialog Rameauův synovec a Stendhalova Luciena Leuwena, z němčiny Eckermannovy Hovory s Goethem a připravoval ediční projekt poválečné Socialistické knihovny. 15. 7. 1943 byl zatčen gestapem, do října 1943 vězněn v Praze na Pankráci, poté převezen do soudní vazby v Drážďanech. 16. 12. 1943 byl odsouzen k trestu smrti a v únoru 1944 popraven. Zatčeni byli i členové jeho rodiny – manželka, otec a matka, jež zahynula v koncentračním táboře.

L: PSN 1, s. 277; MČE 1, s. 585; PSD 1, s. 62; Tomeš 1, s. 146; Nebylo bezejmenných, 1986, s. 28n.

Josef Tomeš