Biografický slovník
BRUNCLÍK Stanislav 17.6.1910-14.2.1944: Porovnání verzí
(BRUNCLÍK_Stanislav_17.6.1910-14.2.1944) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.6.1910 | | datum narození = 17.6.1910 | ||
| − | | místo narození = Podmoklice | + | | místo narození = Podmoklice u Semil |
| datum úmrtí = 14.2.1944 | | datum úmrtí = 14.2.1944 | ||
| − | | místo úmrtí = Drážďany | + | | místo úmrtí = Drážďany (Německo) |
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BRUNCLÍK, Stanislav,''' ''* 17. 6. 1910 Podmoklice u Semil, † 14. 2. 1944 Drážďany (Německo), novinář'' | ||
| + | |||
| + | Vystudoval 1925–29 obchodní akademii v Praze-Karlíně | ||
| + | a po maturitě pracoval 1929–31 jako mzdový účetní v ČKD | ||
| + | v Praze-Libni. Již za studentských let sympatizoval s komunistickým | ||
| + | hnutím a přispíval do komunisticky orientovaných | ||
| + | mládežnických časopisů ''Mládí'', ''Avantgarda'' a ''Kritika 28''. | ||
| + | 1929 vstoupil do KSČ, stal se funkcionářem Komunistického | ||
| + | svazu mládeže a 1931 redaktorem komunistického mládežnického | ||
| + | časopisu ''Mladá garda'', spolupracovníkem ''Rudého'' | ||
| + | ''práva'' a marxistické revue ''Levá fronta''. 1933–34 studoval | ||
| + | na Mezinárodní leninské škole v Moskvě a zároveň působil | ||
| + | v aparátu Komunistické internacionály mládeže. Po návratu | ||
| + | do vlasti pracoval krátce jako stranický funkcionář na Hodonínsku. | ||
| + | 1935–38 byl redaktorem ''Haló novin'' a ''Rudého práva'' | ||
| + | a spolupracovníkem týdeníků ''Tvorba'' a ''Rozsévačka''; zaměřoval | ||
| + | se především na zahraničněpolitickou problematiku. | ||
| + | V létě 1937 se jako zpravodaj ''Rudého práva'' zúčastnil protifašistického | ||
| + | kongresu evropské mládeže v Paříži. Od počátku | ||
| + | německé okupace působil pod krycím jménem Karel Klíma | ||
| + | v ilegálních strukturách KSČ: 1939–40 byl instruktorem | ||
| + | prvního ilegálního vedení KSČ pro stranické kraje na Moravě, | ||
| + | 1940–41 postupně krajským tajemníkem strany v Hradci | ||
| + | Králové, v Plzni a na Kladně, 1941–42 instruktorem druhého | ||
| + | ilegálního vedení KSČ a 1942–43 členem třetího ilegálního | ||
| + | vedení KSČ. Podílel se na redakci a distribuci ilegálního | ||
| + | komunistického tisku a 1942–43 redigoval ilegální ''Rudé'' | ||
| + | ''právo''. V ilegalitě se též věnoval literární práci; z francouzštiny | ||
| + | přeložil (pod pseudonymem Jaroslav Benda) Diderotův | ||
| + | dialog ''Rameauův synovec'' a Stendhalova ''Luciena Leuwena'', | ||
| + | z němčiny Eckermannovy ''Hovory s Goethem'' a připravoval | ||
| + | ediční projekt poválečné ''Socialistické knihovny''. 15. 7. 1943 | ||
| + | byl zatčen gestapem, do října 1943 vězněn v Praze na Pankráci, | ||
| + | poté převezen do soudní vazby v Drážďanech. 16. 12. | ||
| + | 1943 byl odsouzen k trestu smrti a v únoru 1944 popraven. | ||
| + | Zatčeni byli i členové jeho rodiny – manželka, otec a matka, | ||
| + | jež zahynula v koncentračním táboře. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' PSN 1, s. 277; MČE 1, s. 585; PSD 1, s. 62; Tomeš 1, s. 146; Nebylo | ||
| + | bezejmenných, 1986, s. 28n. | ||
| + | |||
| + | Josef Tomeš | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Podmoklice]] | [[Kategorie:Podmoklice]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Drážďany]] | [[Kategorie:Drážďany]] | ||
Verze z 8. 1. 2017, 13:51
| Stanislav BRUNCLÍK | |
 | |
| Narození | 17.6.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Podmoklice u Semil |
| Úmrtí | 14.2.1944 |
| Místo úmrtí | Drážďany (Německo) |
| Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 64- Překladatel 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42936 |
BRUNCLÍK, Stanislav, * 17. 6. 1910 Podmoklice u Semil, † 14. 2. 1944 Drážďany (Německo), novinář
Vystudoval 1925–29 obchodní akademii v Praze-Karlíně a po maturitě pracoval 1929–31 jako mzdový účetní v ČKD v Praze-Libni. Již za studentských let sympatizoval s komunistickým hnutím a přispíval do komunisticky orientovaných mládežnických časopisů Mládí, Avantgarda a Kritika 28. 1929 vstoupil do KSČ, stal se funkcionářem Komunistického svazu mládeže a 1931 redaktorem komunistického mládežnického časopisu Mladá garda, spolupracovníkem Rudého práva a marxistické revue Levá fronta. 1933–34 studoval na Mezinárodní leninské škole v Moskvě a zároveň působil v aparátu Komunistické internacionály mládeže. Po návratu do vlasti pracoval krátce jako stranický funkcionář na Hodonínsku. 1935–38 byl redaktorem Haló novin a Rudého práva a spolupracovníkem týdeníků Tvorba a Rozsévačka; zaměřoval se především na zahraničněpolitickou problematiku. V létě 1937 se jako zpravodaj Rudého práva zúčastnil protifašistického kongresu evropské mládeže v Paříži. Od počátku německé okupace působil pod krycím jménem Karel Klíma v ilegálních strukturách KSČ: 1939–40 byl instruktorem prvního ilegálního vedení KSČ pro stranické kraje na Moravě, 1940–41 postupně krajským tajemníkem strany v Hradci Králové, v Plzni a na Kladně, 1941–42 instruktorem druhého ilegálního vedení KSČ a 1942–43 členem třetího ilegálního vedení KSČ. Podílel se na redakci a distribuci ilegálního komunistického tisku a 1942–43 redigoval ilegální Rudé právo. V ilegalitě se též věnoval literární práci; z francouzštiny přeložil (pod pseudonymem Jaroslav Benda) Diderotův dialog Rameauův synovec a Stendhalova Luciena Leuwena, z němčiny Eckermannovy Hovory s Goethem a připravoval ediční projekt poválečné Socialistické knihovny. 15. 7. 1943 byl zatčen gestapem, do října 1943 vězněn v Praze na Pankráci, poté převezen do soudní vazby v Drážďanech. 16. 12. 1943 byl odsouzen k trestu smrti a v únoru 1944 popraven. Zatčeni byli i členové jeho rodiny – manželka, otec a matka, jež zahynula v koncentračním táboře.
L: PSN 1, s. 277; MČE 1, s. 585; PSD 1, s. 62; Tomeš 1, s. 146; Nebylo bezejmenných, 1986, s. 28n.
Josef Tomeš
