Verze z 9. 10. 2019, 14:50, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BRUNOVSKÝ Albín 25.12.1935-20.1.1997

Z Personal
Albín BRUNOVSKÝ
Narození 25.12.1935
Místo narození Zohor u Bratislavy (Slovensko)
Úmrtí 20.1.1997
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 233-234

BRUNOVSKÝ, Albín, * 25. 12. 1935 Zohor u Bratislavy (Slovensko), † 20. 1. 1997 Bratislava (Slovensko), malíř, grafik, pedagog

Studoval 1951–56 na střední škole uměleckého průmyslu a 1956–61 v grafickém oddělení na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u V. Hložníka, kde byl 1963–66 uměleckým aspirantem, 1967–90 odborným asistentem a vedoucím oddělení knižní tvorby a volné grafiky, 1971 získal venia docendi, 1981 profesuru. Po 1990 pracoval ve svobodném povolání. Těžištěm B. tvorby se stala především grafika, v níž používal všechny klasické techniky (akvatinta, mezzotinta, kamenorytina, lept, litografie, suchá jehla i kombinované techniky). Věnoval se ilustraci i užitkové tvorbě (plakáty, poštovní známky, bankovky, ex libris, scénografie). Od 1969 začal malovat také na dřevo, především tvořil velké formáty, které charakterizovaly snová barevnost a pozornost věnovaná detailu (Zahradnice, 1973; Láska, život, touha, 1973–74; Hodiny pro padesátníka, 1985). Kolekci 26 maleb, kterou vytvořil začátkem 70. let původně pro vládní hotel, získalo do sbírek Oravské muzeum v Dolním Kubíně. Typickým rysem B. rukopisu byla minucióznost a imaginace. B. hledal harmonii mezi člověkem a přírodou, zpočátku pod vlivem romantizujícího vnímání venkova českých malířů 19. století (J. Mánes, J. Mařák). Později ho inspirovala grafika M. Švabinského. Nejvíce ho pak ovlivnili V. Hložník a K. Sokol. Mezi B. nejlepší grafické cykly patří: Bella Italia (1970), Příběhy Orfeovy (1980), Dámy v klobouku (1981–82), Chvála zamotaných snů (1984–85), Noční lidé (1996) ad. Ilustroval více než sto knih (P. Dobšinský, Ľ. Feldek, J. Kostra, M. Rúfus, J. Smrek, D. Tatarka, M. Válek, H. Ch. Andersen, A. Dumas, N. V. Gogol, A. Rimbaud, L. N. Tolstoj). Zúčastnil se mnohých výstav doma i v zahraničí a získal řadu ocenění (cena Ex aequo na Biennale Bianco e Nero v Luganu 1964, Cena C. Majerníka za ilustrace Oděských povídek I. Babela 1964, 1. cena na Biennale de la Gravure v Krakově 1966 a 1968, Zlaté jablko na Bienále ilustrací Bratislava 1967, 1977 a 1981, ceny v soutěži o nejkrásnější československou knihu 1967, 1980 a 1988, Prix de la Ville de Paris a cena na Bienále grafiky v Lublani 1967, Cena J. Gottfrieda von Herdera ve Vídni 1969, 1. cena v soutěži na návrh československé pětisetkorunové bankovky 1970, Grand Prix na Bienále užité grafiky v Brně 1972, Grand Prix na Mezinárodním bienále grafiky v Krakově 1980 a 1986, 1. cena na Mezinárodním bienále grafiky ve Varně 1985, 1. cena na Mezinárodní soutěži ex libris Gabriele d’Anur v Pescaru 1988, cena Do Forni v Benátkach, Cena Martina Benky v Martině, cena Ex aequo na Bienále současné slovenské grafiky v Banské Bystrici 1992 ad.). B. grafika byla zastoupena na všech reprezentativních výstavách československé grafiky. 1977 zvítězil v soutěži na novou soustavu československých bankovek, které byly uváděny do oběhu 1985–89. Roku 1989 za ně získal ve Francii ocenění Nejkrásnější bankovka světa. 1967 se stal spoluzakladatelem Bienále ilustrací Bratislava (BIB), pak předsedou jeho mezinárodní komise, v 80. letech vedl workshop pro mladé ilustrátory s podporou UNESCO. B. patřil k mezinárodně uznávaným grafikům i pedagogům (turné po britských výtvarných akademiích, 1986; přednášky na univerzitách: Washington, San Francisco, Cleveland, Chicago, Pittsburgh, 1988). Roku 1968 byl oceněn Státní cenou K. Gottwalda, 1985 jmenován národním umělcem. Jeho díla jsou zastoupena ve významných světových galeriích i soukromých sbírkách.

L: V. Stránský, Básník tvořivého ticha, 1985; Ľ. Peterajová, A. B. (se soupisem díla a samostatných výstav), Bratislava 1985 a 1990; SČUG Hollar 1917–1992, současná grafika. Katalog výstavy, 1992; E. Trojanová, A. B. Teatrum mundi, Bratislava. Katalog výstavy, 1996; Reprezentačný biografický lexikón Slovenska, Martin 1999, s. 46n.; Encyclopaedia Beliana 2, Bratislava 2001, s. 339; M. Vančo, Grafik, inšpirácia, múza a život, Bratislava 2003; SČSVU 1, s. 226.

Anna Šourková