BRZÁK-FELIX Jan 6.4.1912-15.7.1988: Porovnání verzí
(BRZÁK-Felix_Jan_6.4.1912-15.7.1988) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Jan BRZÁK- | + | | jméno = Jan BRZÁK-FELIX |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Brzak-Felix Jan portret.jpg |
| datum narození = 6.4.1912 | | datum narození = 6.4.1912 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 240-241 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BRZÁK-FELIX, Jan,''' ''* 6. 4. 1912 Praha, † 15. 7. 1988 Praha, kanoista, vodní slalomář'' | ||
+ | |||
+ | Životní dráha „kluka od vody“ k olympijským medailím | ||
+ | a světovým mistrovským titulům začínala na břehu Vltavy, | ||
+ | kde B. (s výjimkou válečných let 1914–18) vyrůstal spolu | ||
+ | s dalšími třemi bratry. Vyučil se v otcově truhlářské dílně | ||
+ | a po vzoru staršího bratra Bohouše, přezdívaného Racek, stavěl | ||
+ | loďky a projížděl se s nimi po Vltavě. Závodit začal v oddílu | ||
+ | vodních skautů, který vedl profesor ČVUT Šimek. Mezi | ||
+ | skauty také získal přezdívku Felix (podle postavičky kocoura | ||
+ | Felixe, kterou měl vyšitou na čepici). | ||
+ | |||
+ | Záhy vytvořil dvojici s Vladimírem Syrovátkou-Rusem a společně | ||
+ | vybojovali 1929 první titul mistra ČSR v závodě kanoí | ||
+ | dvojic (C 2) na trati 10 km (celkem jich B. získal 14, poslední | ||
+ | 1953). Na kilometrové trati získal B. v kategorii C 2 | ||
+ | domácí mistrovský titul 1934 (s Vl. Syrovátkou), 1939–40 | ||
+ | (s B. Karlíkem), 1941 (s Vl. Švédou), 1943–46 (s K. Holubem) | ||
+ | a 1948–52 (s B. Kudrnou). Pravidelně se účastnil propagační | ||
+ | vodácké jízdy z Českých Budějovic do Prahy a několikrát | ||
+ | vytvořil traťový rekord. | ||
+ | |||
+ | Na prvním ME v rychlostní kanoistice 1933 v Praze obsadila | ||
+ | dvojice B. – Syrovátka-Rus 2. místo v závodě C 2 na 1 km. | ||
+ | O rok později na ME v Kodani získali prvenství na trati | ||
+ | 1 km i na 10 km. Na berlínské olympiádě 1936 byly poprvé | ||
+ | zařazeny vodácké závody a dvojice B. – Syrovátka-Rus triumfovala | ||
+ | na kilometrové trati. | ||
+ | |||
+ | Vítězná olympijská dvojice se záhy po OH 1936 rozešla a B. | ||
+ | partner se věnoval především stavbě lodí. B. začal závodit | ||
+ | s mladším bratrem Františkem-Felíčkem na kajaku (mistři | ||
+ | republiky v závodě dvojic 1937), ale brzy se vrátil na kanoi. | ||
+ | Vytvořil novou dvojici s B. Karlíkem a na MS 1938 ve Stockholmu | ||
+ | získali světový primát v kategorii C 2 na 10 km. Jako | ||
+ | druzí projeli cílem na kilometrové trati, ale později byli diskvalifikováni, neboť minuli cílovou bójku. | ||
+ | |||
+ | S Karlíkem se rozešel za okupace a po osvobození vytvořil | ||
+ | B. novou dvojici s B. Kudrnou; společně získali zlatou | ||
+ | medaili v kategorii C 2 na 1 km na OH 1948 a v Helsinkách | ||
+ | 1952 obsadili 2. místo. Na MS 1950 v Kodani zvítězili | ||
+ | na kilometrové i desetikilometrové trati. Ještě na MS 1954 | ||
+ | v Mâconu obsadila dvojice B. – Kudrna 6. místo v závodě | ||
+ | C 2 na 1 km. | ||
+ | |||
+ | B. se nevyhýbal ani dalším sportům. Pravidelně se účastnil | ||
+ | lyžařských závodů a v červenci 1949 startoval na MS ve vodním | ||
+ | slalomu. Ve vodách Rhôny nedaleko Ženevy obsadil | ||
+ | 3. místo v závodě kanoí jednotlivců (C 1) a spolu s B. Kudrnou | ||
+ | byli třetí v kategorii C 2. Stříbrné medaile si odvezl ze | ||
+ | závodu družstev C 1 a C 2. | ||
+ | |||
+ | Závodní činnost zakončil zasloužilý mistr sportu (od 1953) | ||
+ | a nositel Zlatého odznaku ICF (Mezinárodní kanoistické | ||
+ | federace) 1954. Pracoval pak v komunálním podniku, který | ||
+ | se zabýval výrobou lodí, jako lesní dělník v Krkonoších | ||
+ | i na stavbě silnice ke Slapské přehradě. Později se stal pracovníkem | ||
+ | výzkumného oddělení n. p. Sport v Praze-Modřanech. | ||
+ | |||
+ | V kanoistice vynikl i B. mladší bratr '''František Brzák-Felíček''' | ||
+ | (* 1915). Závodil na kajaku a spolu s J. Dusilem obsadil | ||
+ | v závodě dvojic na OH 1936 čtvrté místo a jako šestý | ||
+ | se umístil v závodě jednotlivců (K 1) na 10 km. Šestý skončil | ||
+ | v kategorii K 1 na ME 1933. Po skončení závodní činnosti | ||
+ | se věnoval stavbě lodí (spoluautor knihy ''Stavba kanoí a kajaků'', | ||
+ | 1956, 1961) a 1952 vedl jako trenér československé | ||
+ | kajakáře na OH v Helsinkách. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrology: (j), Odešla legenda kanoistiky, in: Rudé právo 20. 7. 1988; | ||
+ | J. B., in: Československý sport 19. 7. 1988; (KPT), Zemřel největší kanoista | ||
+ | světa, in: Lidová demokracie 18. 7. 1988; (kpt), Rozloučení s J. B.-F., in: | ||
+ | Lidová demokracie 23. 7. 1988; ETK 1/1, s. 88; ETK 2/1, s. 83; Malá encyklopedie | ||
+ | olympijských her, 1981, s. 62; ČBS, s. 71; Tomeš 1, s. 149; F. Kolář | ||
+ | a kol., Kdo byl kdo – Naši olympionici, 1999, s. 66n.; Kdo je kdo v Česko-slovensku, 1969, s. 107; B. Karlík, Čtvrt století v čele vodáků, 1955, passim; | ||
+ | V. Syrovátka-Rus, Lavina nejkrásnějších vzpomínek, in: Československý | ||
+ | sport 9. 8. 1962; J. Veis – I. Hanousek, Osud na vodě, in: Zlato, stříbro, | ||
+ | bronz, 1969, s. 93n.; (anonym), Felix sedmdesátníkem, in: Československý | ||
+ | sport 6. 4. 1982; B. Karlík, Sedmdesátka J. F.-B., in: Lidová demokracie 6. 4. | ||
+ | 1984; Z. Paulů, Srostlý s pádlem a vodou, in: Československý sport 27. 10. | ||
+ | 1984; Felix a Felíček, in: Vodní sporty 36, 1984, č. 7, s. 12; Z. Šupich, Nikdy | ||
+ | nebyl sám, in: Zátopek a ti druzí, 1986, s. 41n.; Ottova encyklopedie ČR | ||
+ | 3, 2006, s. 401. | ||
+ | |||
+ | Miloslav Martínek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1912]] | [[Kategorie:1912]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Brzak-Felix Jan kanoe.jpg|Jan Brzák-Felix a Vladimír Syrovátka | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:00
Jan BRZÁK-FELIX | |
Narození | 6.4.1912 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 15.7.1988 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 240-241 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42991 |
BRZÁK-FELIX, Jan, * 6. 4. 1912 Praha, † 15. 7. 1988 Praha, kanoista, vodní slalomář
Životní dráha „kluka od vody“ k olympijským medailím a světovým mistrovským titulům začínala na břehu Vltavy, kde B. (s výjimkou válečných let 1914–18) vyrůstal spolu s dalšími třemi bratry. Vyučil se v otcově truhlářské dílně a po vzoru staršího bratra Bohouše, přezdívaného Racek, stavěl loďky a projížděl se s nimi po Vltavě. Závodit začal v oddílu vodních skautů, který vedl profesor ČVUT Šimek. Mezi skauty také získal přezdívku Felix (podle postavičky kocoura Felixe, kterou měl vyšitou na čepici).
Záhy vytvořil dvojici s Vladimírem Syrovátkou-Rusem a společně vybojovali 1929 první titul mistra ČSR v závodě kanoí dvojic (C 2) na trati 10 km (celkem jich B. získal 14, poslední 1953). Na kilometrové trati získal B. v kategorii C 2 domácí mistrovský titul 1934 (s Vl. Syrovátkou), 1939–40 (s B. Karlíkem), 1941 (s Vl. Švédou), 1943–46 (s K. Holubem) a 1948–52 (s B. Kudrnou). Pravidelně se účastnil propagační vodácké jízdy z Českých Budějovic do Prahy a několikrát vytvořil traťový rekord.
Na prvním ME v rychlostní kanoistice 1933 v Praze obsadila dvojice B. – Syrovátka-Rus 2. místo v závodě C 2 na 1 km. O rok později na ME v Kodani získali prvenství na trati 1 km i na 10 km. Na berlínské olympiádě 1936 byly poprvé zařazeny vodácké závody a dvojice B. – Syrovátka-Rus triumfovala na kilometrové trati.
Vítězná olympijská dvojice se záhy po OH 1936 rozešla a B. partner se věnoval především stavbě lodí. B. začal závodit s mladším bratrem Františkem-Felíčkem na kajaku (mistři republiky v závodě dvojic 1937), ale brzy se vrátil na kanoi. Vytvořil novou dvojici s B. Karlíkem a na MS 1938 ve Stockholmu získali světový primát v kategorii C 2 na 10 km. Jako druzí projeli cílem na kilometrové trati, ale později byli diskvalifikováni, neboť minuli cílovou bójku.
S Karlíkem se rozešel za okupace a po osvobození vytvořil B. novou dvojici s B. Kudrnou; společně získali zlatou medaili v kategorii C 2 na 1 km na OH 1948 a v Helsinkách 1952 obsadili 2. místo. Na MS 1950 v Kodani zvítězili na kilometrové i desetikilometrové trati. Ještě na MS 1954 v Mâconu obsadila dvojice B. – Kudrna 6. místo v závodě C 2 na 1 km.
B. se nevyhýbal ani dalším sportům. Pravidelně se účastnil lyžařských závodů a v červenci 1949 startoval na MS ve vodním slalomu. Ve vodách Rhôny nedaleko Ženevy obsadil 3. místo v závodě kanoí jednotlivců (C 1) a spolu s B. Kudrnou byli třetí v kategorii C 2. Stříbrné medaile si odvezl ze závodu družstev C 1 a C 2.
Závodní činnost zakončil zasloužilý mistr sportu (od 1953) a nositel Zlatého odznaku ICF (Mezinárodní kanoistické federace) 1954. Pracoval pak v komunálním podniku, který se zabýval výrobou lodí, jako lesní dělník v Krkonoších i na stavbě silnice ke Slapské přehradě. Později se stal pracovníkem výzkumného oddělení n. p. Sport v Praze-Modřanech.
V kanoistice vynikl i B. mladší bratr František Brzák-Felíček (* 1915). Závodil na kajaku a spolu s J. Dusilem obsadil v závodě dvojic na OH 1936 čtvrté místo a jako šestý se umístil v závodě jednotlivců (K 1) na 10 km. Šestý skončil v kategorii K 1 na ME 1933. Po skončení závodní činnosti se věnoval stavbě lodí (spoluautor knihy Stavba kanoí a kajaků, 1956, 1961) a 1952 vedl jako trenér československé kajakáře na OH v Helsinkách.
L: nekrology: (j), Odešla legenda kanoistiky, in: Rudé právo 20. 7. 1988; J. B., in: Československý sport 19. 7. 1988; (KPT), Zemřel největší kanoista světa, in: Lidová demokracie 18. 7. 1988; (kpt), Rozloučení s J. B.-F., in: Lidová demokracie 23. 7. 1988; ETK 1/1, s. 88; ETK 2/1, s. 83; Malá encyklopedie olympijských her, 1981, s. 62; ČBS, s. 71; Tomeš 1, s. 149; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo – Naši olympionici, 1999, s. 66n.; Kdo je kdo v Česko-slovensku, 1969, s. 107; B. Karlík, Čtvrt století v čele vodáků, 1955, passim; V. Syrovátka-Rus, Lavina nejkrásnějších vzpomínek, in: Československý sport 9. 8. 1962; J. Veis – I. Hanousek, Osud na vodě, in: Zlato, stříbro, bronz, 1969, s. 93n.; (anonym), Felix sedmdesátníkem, in: Československý sport 6. 4. 1982; B. Karlík, Sedmdesátka J. F.-B., in: Lidová demokracie 6. 4. 1984; Z. Paulů, Srostlý s pádlem a vodou, in: Československý sport 27. 10. 1984; Felix a Felíček, in: Vodní sporty 36, 1984, č. 7, s. 12; Z. Šupich, Nikdy nebyl sám, in: Zátopek a ti druzí, 1986, s. 41n.; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 401.
Miloslav Martínek