BRZOBOHATÝ Bohumír 6.4.1869-24.11.1949: Porovnání verzí
(BRZOBOHATÝ_Bohumír_6.4.1869-24.11.1949) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.4.1869 | | datum narození = 6.4.1869 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 24.11.1949 | | datum úmrtí = 24.11.1949 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BRZOBOHATÝ, Bohumír''' ''(též BALDREICH, Gottfried), * 6. 4. 1869 Vídeň (Rakousko), † 24. 11. 1949 Praha, kapelník'' | ||
+ | |||
+ | Vyrostl mezi vídeňskou českou menšinou, od deseti let byl | ||
+ | sopranistou chlapeckého sboru dvorní opery. 1890 absolvoval | ||
+ | konzervatoř, kde byl žákem Antona Brucknera. Debutoval | ||
+ | jako kapelník v divadle ve slezském Bílsku (nyní | ||
+ | Bielsko-Biała) a poté střídal krátká angažmá (1893 opereta | ||
+ | v městském divadle v Opavě jako Gottfried Brzobohaty, | ||
+ | 1894 Berlín, Friedrich-Wilhelm-Städtisches Theater, 1896 | ||
+ | operetní divadlo v Magdeburku, velmi krátce v Hannoveru | ||
+ | a Štrasburku). V německém prostředí používal jména Gottfried | ||
+ | Baldreich. 1897–99 působil se společností ředitele | ||
+ | Emanuela Raula v zimních měsících v německém divadle | ||
+ | v Prešpurku (Bratislava), v letní sezoně v Karlových Varech | ||
+ | (jako Baldreich). V rámci lázeňského programu se zasloužil | ||
+ | i o kvalitní operní představení (mj. B. Smetana: ''Prodaná'' | ||
+ | ''nevěsta''). 1899 získal šestileté angažmá jako první kapelník | ||
+ | ve spojených městských divadlech Elberfeld-Barmen, kde | ||
+ | nastudoval náročný repertoár (mj. R. Wagner: ''Der Ring des'' | ||
+ | ''Nibelungen'', C. Saint-Saëns: ''Heinrich VIII''., H. Pfitzner: ''Die'' | ||
+ | ''Rose vom Liebesgarten'', G. Charpentier: ''Louise'', ad.). 1905 | ||
+ | získal kapelnické místo ve vídeňském Kaiserjubiläums- | ||
+ | -Stadttheater, které se měnilo z činoherního na hudební divadlo | ||
+ | (Volksoper) a zaměřilo se na německou romantickou | ||
+ | operu, singspiel a lidové hry se zpěvy. Po smrti kapelníka | ||
+ | pražského Národního divadla Františka Jílka se B. ucházel | ||
+ | o uvolněné místo. Po zkušebním představení (8. 3. 1911, | ||
+ | R. Wagner: ''Bludný Holanďan'') ho šéf opery Karel Kovařovic | ||
+ | angažoval na šest let. Smlouva byla prodlužována i po 1920, | ||
+ | za Otakara Ostrčila. 1933 zanechal B. umělecké činnosti. Do Prahy přišel s bohatými zkušenostmi z německých jevišť. | ||
+ | Záhy doplnil své znalosti českého jazyka. Dirigoval ponejvíce | ||
+ | světový repertoár v celé stylové šíři a zpravidla ve více | ||
+ | nastudováních (W. A. Mozart: ''Don Juan'', ''Così fan tutte'', ''Figarova'' | ||
+ | ''svatba'', ''Kouzelná flétna''; G. Meyerbeer: ''Afričanka'', ''Hugenoti'', | ||
+ | ''Prorok''; R. Wagner: ''Lohengrin'', ''Tannhäuser''; G. Verdi: | ||
+ | ''Troubadour'', ''Aida'', ''Rigoletto'', ''Maškarní ples'', ''Violetta'', ''Othello'', | ||
+ | ''Falstaff''; Ch. W. Gluck, G. Rossini, Ch. Gounod, D. Auber, | ||
+ | A. Lortzing, P. Mascagni, G. Puccini ad.). Výjimečně dirigoval | ||
+ | balety (A. Wormser: ''Marnotratný syn''; E. Wolff: ''Zlatorog'', | ||
+ | 1913) nebo soudobé zahraniční novinky (M. Ravel: ''Dítě'' | ||
+ | ''a kouzla'', 1927). Z českého repertoáru mu nikdy nebyl svěřen | ||
+ | B. Smetana či A. Dvořák. Nově nastudoval díla Z. Fibicha | ||
+ | (''Bouře'', 1912; ''Hedy'', 1915; ''Šárka'', 1917, 1925), J. B. | ||
+ | Foerstra, ''Eva'' (1917), V. Nováka, ''Zvíkovský rarášek'' (1930) | ||
+ | a po smrti K. Kovařovice jeho operu ''Cesta oknem'' (1921). | ||
+ | Připravil premiéry českých autorů (F. Neumann: ''Milkování'', | ||
+ | 1911; K. Weis: ''Útok na mlýn'', 1912; A. Piskáček: ''Ughlu'', | ||
+ | 1914; J. Jeremiáš: ''Starý král'', 1919). Už v zahraničí byl B. | ||
+ | respektován jako velmi seriózní, vždy dokonale připravený | ||
+ | a svědomitý dirigent s výtečnou pamětí. V Národním divadle | ||
+ | neměl vůdčí ambice a nevstupoval do konkurenčních sporů | ||
+ | o pozice. Se souborem pracoval cílevědomě na vysoké úrovni. | ||
+ | Se svou vyrovnanou a klidnou povahou uměl v náročném | ||
+ | prostředí také diplomaticky jednat. Po více než dvacet let tam | ||
+ | patřil k nejcennějším a nejproduktivnějším kapelníkům. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' literární vzpomínky (zapsal Emanuel Kopecký), Z prvých štací B. B., | ||
+ | in: Divadlo 25, 1938/39, s. 152; B. B. vypráví [o K. Burianovi], in: tamtéž | ||
+ | 26, 1939/40, s. 7; Vzpomínáme Karla Kovařovice (ed. J. Petr), 1940, | ||
+ | s. 129n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Theater-Almanach für das Jahr 1894–1905, rejstřík (angažmá v Německu); | ||
+ | O. Nebuška, B. B. in: Hudební revue 4, 1911, s. 208; V. Štěpán, in: | ||
+ | tamtéž 5, 1911/12, s. 99, 186; B. B., in: Divadlo 10, 1930/31, č. 9, květen, | ||
+ | s. 17n.; M. Kaufmann, Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, 1932, | ||
+ | s. 72n.; J. Plavec, B. B., in: Národní divadlo 11, 1933/34, č. 2, s. 4n. (s neúplným | ||
+ | přehledem repertoáru); F. P[ala], B. B., in: tamtéž 11, 1933/34, č. 4; | ||
+ | H. Doležil, B. B., in: Tempo 13, 1934, s. 80; Z. Nejedlý, Opera ND od roku | ||
+ | 1900 do převratu, 1936, s. 251n. a passim; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního | ||
+ | divadla v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim (rejstřík | ||
+ | ve sv. 6); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice | ||
+ | 1, 1968, s. 171, 177n., 190n., 221; tamtéž 2, 1969, passim; Pazdírek, s. 115; | ||
+ | HS 1, s. 142; ND a jeho předchůdci, s. 47 (chybné bibliografické údaje); | ||
+ | Soupis repertoáru Národního divadla 1881–1983, 1–3, 1983; www.narodni- | ||
+ | -divadlo.cz/archiv (dirigovaná představení). | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1949]] | [[Kategorie:1949]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 16. 1. 2017, 15:51
Bohumír BRZOBOHATÝ | |
Narození | 6.4.1869 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 24.11.1949 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42995 |
BRZOBOHATÝ, Bohumír (též BALDREICH, Gottfried), * 6. 4. 1869 Vídeň (Rakousko), † 24. 11. 1949 Praha, kapelník
Vyrostl mezi vídeňskou českou menšinou, od deseti let byl sopranistou chlapeckého sboru dvorní opery. 1890 absolvoval konzervatoř, kde byl žákem Antona Brucknera. Debutoval jako kapelník v divadle ve slezském Bílsku (nyní Bielsko-Biała) a poté střídal krátká angažmá (1893 opereta v městském divadle v Opavě jako Gottfried Brzobohaty, 1894 Berlín, Friedrich-Wilhelm-Städtisches Theater, 1896 operetní divadlo v Magdeburku, velmi krátce v Hannoveru a Štrasburku). V německém prostředí používal jména Gottfried Baldreich. 1897–99 působil se společností ředitele Emanuela Raula v zimních měsících v německém divadle v Prešpurku (Bratislava), v letní sezoně v Karlových Varech (jako Baldreich). V rámci lázeňského programu se zasloužil i o kvalitní operní představení (mj. B. Smetana: Prodaná nevěsta). 1899 získal šestileté angažmá jako první kapelník ve spojených městských divadlech Elberfeld-Barmen, kde nastudoval náročný repertoár (mj. R. Wagner: Der Ring des Nibelungen, C. Saint-Saëns: Heinrich VIII., H. Pfitzner: Die Rose vom Liebesgarten, G. Charpentier: Louise, ad.). 1905 získal kapelnické místo ve vídeňském Kaiserjubiläums- -Stadttheater, které se měnilo z činoherního na hudební divadlo (Volksoper) a zaměřilo se na německou romantickou operu, singspiel a lidové hry se zpěvy. Po smrti kapelníka pražského Národního divadla Františka Jílka se B. ucházel o uvolněné místo. Po zkušebním představení (8. 3. 1911, R. Wagner: Bludný Holanďan) ho šéf opery Karel Kovařovic angažoval na šest let. Smlouva byla prodlužována i po 1920, za Otakara Ostrčila. 1933 zanechal B. umělecké činnosti. Do Prahy přišel s bohatými zkušenostmi z německých jevišť. Záhy doplnil své znalosti českého jazyka. Dirigoval ponejvíce světový repertoár v celé stylové šíři a zpravidla ve více nastudováních (W. A. Mozart: Don Juan, Così fan tutte, Figarova svatba, Kouzelná flétna; G. Meyerbeer: Afričanka, Hugenoti, Prorok; R. Wagner: Lohengrin, Tannhäuser; G. Verdi: Troubadour, Aida, Rigoletto, Maškarní ples, Violetta, Othello, Falstaff; Ch. W. Gluck, G. Rossini, Ch. Gounod, D. Auber, A. Lortzing, P. Mascagni, G. Puccini ad.). Výjimečně dirigoval balety (A. Wormser: Marnotratný syn; E. Wolff: Zlatorog, 1913) nebo soudobé zahraniční novinky (M. Ravel: Dítě a kouzla, 1927). Z českého repertoáru mu nikdy nebyl svěřen B. Smetana či A. Dvořák. Nově nastudoval díla Z. Fibicha (Bouře, 1912; Hedy, 1915; Šárka, 1917, 1925), J. B. Foerstra, Eva (1917), V. Nováka, Zvíkovský rarášek (1930) a po smrti K. Kovařovice jeho operu Cesta oknem (1921). Připravil premiéry českých autorů (F. Neumann: Milkování, 1911; K. Weis: Útok na mlýn, 1912; A. Piskáček: Ughlu, 1914; J. Jeremiáš: Starý král, 1919). Už v zahraničí byl B. respektován jako velmi seriózní, vždy dokonale připravený a svědomitý dirigent s výtečnou pamětí. V Národním divadle neměl vůdčí ambice a nevstupoval do konkurenčních sporů o pozice. Se souborem pracoval cílevědomě na vysoké úrovni. Se svou vyrovnanou a klidnou povahou uměl v náročném prostředí také diplomaticky jednat. Po více než dvacet let tam patřil k nejcennějším a nejproduktivnějším kapelníkům.
D: literární vzpomínky (zapsal Emanuel Kopecký), Z prvých štací B. B., in: Divadlo 25, 1938/39, s. 152; B. B. vypráví [o K. Burianovi], in: tamtéž 26, 1939/40, s. 7; Vzpomínáme Karla Kovařovice (ed. J. Petr), 1940, s. 129n.
L: Theater-Almanach für das Jahr 1894–1905, rejstřík (angažmá v Německu); O. Nebuška, B. B. in: Hudební revue 4, 1911, s. 208; V. Štěpán, in: tamtéž 5, 1911/12, s. 99, 186; B. B., in: Divadlo 10, 1930/31, č. 9, květen, s. 17n.; M. Kaufmann, Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, 1932, s. 72n.; J. Plavec, B. B., in: Národní divadlo 11, 1933/34, č. 2, s. 4n. (s neúplným přehledem repertoáru); F. P[ala], B. B., in: tamtéž 11, 1933/34, č. 4; H. Doležil, B. B., in: Tempo 13, 1934, s. 80; Z. Nejedlý, Opera ND od roku 1900 do převratu, 1936, s. 251n. a passim; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim (rejstřík ve sv. 6); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1968, s. 171, 177n., 190n., 221; tamtéž 2, 1969, passim; Pazdírek, s. 115; HS 1, s. 142; ND a jeho předchůdci, s. 47 (chybné bibliografické údaje); Soupis repertoáru Národního divadla 1881–1983, 1–3, 1983; www.narodni- -divadlo.cz/archiv (dirigovaná představení).
Jitka Ludvová