BRZOBOHATÝ Bohumír 6.4.1869-24.11.1949: Porovnání verzí

Z Personal
(BRZOBOHATÝ_Bohumír_6.4.1869-24.11.1949)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.4.1869
 
| datum narození = 6.4.1869
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 24.11.1949
 
| datum úmrtí = 24.11.1949
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohumír BRZOBOHATÝ
+
}}
 +
 
 +
'''BRZOBOHATÝ, Bohumír''' ''(též BALDREICH, Gottfried), * 6. 4. 1869 Vídeň (Rakousko), † 24. 11. 1949 Praha, kapelník''
 +
 
 +
Vyrostl mezi vídeňskou českou menšinou, od deseti let byl
 +
sopranistou chlapeckého sboru dvorní opery. 1890 absolvoval
 +
konzervatoř, kde byl žákem Antona Brucknera. Debutoval
 +
jako kapelník v divadle ve slezském Bílsku (nyní
 +
Bielsko-Biała) a poté střídal krátká angažmá (1893 opereta
 +
v městském divadle v Opavě jako Gottfried Brzobohaty,
 +
1894 Berlín, Friedrich-Wilhelm-Städtisches Theater, 1896
 +
operetní divadlo v Magdeburku, velmi krátce v Hannoveru
 +
a Štrasburku). V německém prostředí používal jména Gottfried
 +
Baldreich. 1897–99 působil se společností ředitele
 +
Emanuela Raula v zimních měsících v německém divadle
 +
v Prešpurku (Bratislava), v letní sezoně v Karlových Varech
 +
(jako Baldreich). V rámci lázeňského programu se zasloužil
 +
i o kvalitní operní představení (mj. B. Smetana: ''Prodaná''
 +
''nevěsta''). 1899 získal šestileté angažmá jako první kapelník
 +
ve spojených městských divadlech Elberfeld-Barmen, kde
 +
nastudoval náročný repertoár (mj. R. Wagner: ''Der Ring des''
 +
''Nibelungen'', C. Saint-Saëns: ''Heinrich VIII''., H. Pfitzner: ''Die''
 +
''Rose vom Liebesgarten'', G. Charpentier: ''Louise'', ad.). 1905
 +
získal kapelnické místo ve vídeňském Kaiserjubiläums-
 +
-Stadttheater, které se měnilo z činoherního na hudební divadlo
 +
(Volksoper) a zaměřilo se na německou romantickou
 +
operu, singspiel a lidové hry se zpěvy. Po smrti kapelníka
 +
pražského Národního divadla Františka Jílka se B. ucházel
 +
o uvolněné místo. Po zkušebním představení (8. 3. 1911,
 +
R. Wagner: ''Bludný Holanďan'') ho šéf opery Karel Kovařovic
 +
angažoval na šest let. Smlouva byla prodlužována i po 1920,
 +
za Otakara Ostrčila. 1933 zanechal B. umělecké činnosti. Do Prahy přišel s bohatými zkušenostmi z německých jevišť.
 +
Záhy doplnil své znalosti českého jazyka. Dirigoval ponejvíce
 +
světový repertoár v celé stylové šíři a zpravidla ve více
 +
nastudováních (W. A. Mozart: ''Don Juan'', ''Così fan tutte'', ''Figarova''
 +
''svatba'', ''Kouzelná flétna''; G. Meyerbeer: ''Afričanka'', ''Hugenoti'',
 +
''Prorok''; R. Wagner: ''Lohengrin'', ''Tannhäuser''; G. Verdi:
 +
''Troubadour'', ''Aida'', ''Rigoletto'', ''Maškarní ples'', ''Violetta'', ''Othello'',
 +
''Falstaff''; Ch. W. Gluck, G. Rossini, Ch. Gounod, D. Auber,
 +
A. Lortzing, P. Mascagni, G. Puccini ad.). Výjimečně dirigoval
 +
balety (A. Wormser: ''Marnotratný syn''; E. Wolff: ''Zlatorog'',
 +
1913) nebo soudobé zahraniční novinky (M. Ravel: ''Dítě''
 +
''a kouzla'', 1927). Z českého repertoáru mu nikdy nebyl svěřen
 +
B. Smetana či A. Dvořák. Nově nastudoval díla Z. Fibicha
 +
(''Bouře'', 1912; ''Hedy'', 1915; ''Šárka'', 1917, 1925), J. B.
 +
Foerstra, ''Eva'' (1917), V. Nováka, ''Zvíkovský rarášek'' (1930)
 +
a po smrti K. Kovařovice jeho operu ''Cesta oknem'' (1921).
 +
Připravil premiéry českých autorů (F. Neumann: ''Milkování'',
 +
1911; K. Weis: ''Útok na mlýn'', 1912; A. Piskáček: ''Ughlu'',
 +
1914; J. Jeremiáš: ''Starý král'', 1919). Už v zahraničí byl B.
 +
respektován jako velmi seriózní, vždy dokonale připravený
 +
a svědomitý dirigent s výtečnou pamětí. V Národním divadle
 +
neměl vůdčí ambice a nevstupoval do konkurenčních sporů
 +
o pozice. Se souborem pracoval cílevědomě na vysoké úrovni.
 +
Se svou vyrovnanou a klidnou povahou uměl v náročném
 +
prostředí také diplomaticky jednat. Po více než dvacet let tam
 +
patřil k nejcennějším a nejproduktivnějším kapelníkům.
 +
 
 +
'''D:''' literární vzpomínky (zapsal Emanuel Kopecký), Z prvých štací B. B.,
 +
in: Divadlo 25, 1938/39, s. 152; B. B. vypráví [o K. Burianovi], in: tamtéž
 +
26, 1939/40, s. 7; Vzpomínáme Karla Kovařovice (ed. J. Petr), 1940,
 +
s. 129n.
 +
 
 +
'''L:''' Theater-Almanach für das Jahr 1894–1905, rejstřík (angažmá v Německu);
 +
O. Nebuška, B. B. in: Hudební revue 4, 1911, s. 208; V. Štěpán, in:
 +
tamtéž 5, 1911/12, s. 99, 186; B. B., in: Divadlo 10, 1930/31, č. 9, květen,
 +
s. 17n.; M. Kaufmann, Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, 1932,
 +
s. 72n.; J. Plavec, B. B., in: Národní divadlo 11, 1933/34, č. 2, s. 4n. (s neúplným
 +
přehledem repertoáru); F. P[ala], B. B., in: tamtéž 11, 1933/34, č. 4;
 +
H. Doležil, B. B., in: Tempo 13, 1934, s. 80; Z. Nejedlý, Opera ND od roku
 +
1900 do převratu, 1936, s. 251n. a passim; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního
 +
divadla v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim (rejstřík
 +
ve sv. 6); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice
 +
1, 1968, s. 171, 177n., 190n., 221; tamtéž 2, 1969, passim; Pazdírek, s. 115;
 +
HS 1, s. 142; ND a jeho předchůdci, s. 47 (chybné bibliografické údaje);
 +
Soupis repertoáru Národního divadla 1881–1983, 1–3, 1983; www.narodni-
 +
-divadlo.cz/archiv (dirigovaná představení).
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1869]]
 
[[Kategorie:1869]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1949]]
 
[[Kategorie:1949]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 16. 1. 2017, 15:51

Bohumír BRZOBOHATÝ
Narození 6.4.1869
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 24.11.1949
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42995

BRZOBOHATÝ, Bohumír (též BALDREICH, Gottfried), * 6. 4. 1869 Vídeň (Rakousko), † 24. 11. 1949 Praha, kapelník

Vyrostl mezi vídeňskou českou menšinou, od deseti let byl sopranistou chlapeckého sboru dvorní opery. 1890 absolvoval konzervatoř, kde byl žákem Antona Brucknera. Debutoval jako kapelník v divadle ve slezském Bílsku (nyní Bielsko-Biała) a poté střídal krátká angažmá (1893 opereta v městském divadle v Opavě jako Gottfried Brzobohaty, 1894 Berlín, Friedrich-Wilhelm-Städtisches Theater, 1896 operetní divadlo v Magdeburku, velmi krátce v Hannoveru a Štrasburku). V německém prostředí používal jména Gottfried Baldreich. 1897–99 působil se společností ředitele Emanuela Raula v zimních měsících v německém divadle v Prešpurku (Bratislava), v letní sezoně v Karlových Varech (jako Baldreich). V rámci lázeňského programu se zasloužil i o kvalitní operní představení (mj. B. Smetana: Prodaná nevěsta). 1899 získal šestileté angažmá jako první kapelník ve spojených městských divadlech Elberfeld-Barmen, kde nastudoval náročný repertoár (mj. R. Wagner: Der Ring des Nibelungen, C. Saint-Saëns: Heinrich VIII., H. Pfitzner: Die Rose vom Liebesgarten, G. Charpentier: Louise, ad.). 1905 získal kapelnické místo ve vídeňském Kaiserjubiläums- -Stadttheater, které se měnilo z činoherního na hudební divadlo (Volksoper) a zaměřilo se na německou romantickou operu, singspiel a lidové hry se zpěvy. Po smrti kapelníka pražského Národního divadla Františka Jílka se B. ucházel o uvolněné místo. Po zkušebním představení (8. 3. 1911, R. Wagner: Bludný Holanďan) ho šéf opery Karel Kovařovic angažoval na šest let. Smlouva byla prodlužována i po 1920, za Otakara Ostrčila. 1933 zanechal B. umělecké činnosti. Do Prahy přišel s bohatými zkušenostmi z německých jevišť. Záhy doplnil své znalosti českého jazyka. Dirigoval ponejvíce světový repertoár v celé stylové šíři a zpravidla ve více nastudováních (W. A. Mozart: Don Juan, Così fan tutte, Figarova svatba, Kouzelná flétna; G. Meyerbeer: Afričanka, Hugenoti, Prorok; R. Wagner: Lohengrin, Tannhäuser; G. Verdi: Troubadour, Aida, Rigoletto, Maškarní ples, Violetta, Othello, Falstaff; Ch. W. Gluck, G. Rossini, Ch. Gounod, D. Auber, A. Lortzing, P. Mascagni, G. Puccini ad.). Výjimečně dirigoval balety (A. Wormser: Marnotratný syn; E. Wolff: Zlatorog, 1913) nebo soudobé zahraniční novinky (M. Ravel: Dítě a kouzla, 1927). Z českého repertoáru mu nikdy nebyl svěřen B. Smetana či A. Dvořák. Nově nastudoval díla Z. Fibicha (Bouře, 1912; Hedy, 1915; Šárka, 1917, 1925), J. B. Foerstra, Eva (1917), V. Nováka, Zvíkovský rarášek (1930) a po smrti K. Kovařovice jeho operu Cesta oknem (1921). Připravil premiéry českých autorů (F. Neumann: Milkování, 1911; K. Weis: Útok na mlýn, 1912; A. Piskáček: Ughlu, 1914; J. Jeremiáš: Starý král, 1919). Už v zahraničí byl B. respektován jako velmi seriózní, vždy dokonale připravený a svědomitý dirigent s výtečnou pamětí. V Národním divadle neměl vůdčí ambice a nevstupoval do konkurenčních sporů o pozice. Se souborem pracoval cílevědomě na vysoké úrovni. Se svou vyrovnanou a klidnou povahou uměl v náročném prostředí také diplomaticky jednat. Po více než dvacet let tam patřil k nejcennějším a nejproduktivnějším kapelníkům.

D: literární vzpomínky (zapsal Emanuel Kopecký), Z prvých štací B. B., in: Divadlo 25, 1938/39, s. 152; B. B. vypráví [o K. Burianovi], in: tamtéž 26, 1939/40, s. 7; Vzpomínáme Karla Kovařovice (ed. J. Petr), 1940, s. 129n.

L: Theater-Almanach für das Jahr 1894–1905, rejstřík (angažmá v Německu); O. Nebuška, B. B. in: Hudební revue 4, 1911, s. 208; V. Štěpán, in: tamtéž 5, 1911/12, s. 99, 186; B. B., in: Divadlo 10, 1930/31, č. 9, květen, s. 17n.; M. Kaufmann, Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, 1932, s. 72n.; J. Plavec, B. B., in: Národní divadlo 11, 1933/34, č. 2, s. 4n. (s neúplným přehledem repertoáru); F. P[ala], B. B., in: tamtéž 11, 1933/34, č. 4; H. Doležil, B. B., in: Tempo 13, 1934, s. 80; Z. Nejedlý, Opera ND od roku 1900 do převratu, 1936, s. 251n. a passim; F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1–6, 1962–1989, passim (rejstřík ve sv. 6); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1968, s. 171, 177n., 190n., 221; tamtéž 2, 1969, passim; Pazdírek, s. 115; HS 1, s. 142; ND a jeho předchůdci, s. 47 (chybné bibliografické údaje); Soupis repertoáru Národního divadla 1881–1983, 1–3, 1983; www.narodni- -divadlo.cz/archiv (dirigovaná představení).

Jitka Ludvová