BRZORÁD Eduard 8.12.1857-17.11.1903: Porovnání verzí
(BRZORÁD_Eduard_8.12.1857-1903) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Eduard BRZORÁD | | jméno = Eduard BRZORÁD | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Brzorad Eduard portret.jpg |
| datum narození = 8.12.1857 | | datum narození = 8.12.1857 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Havlíčkův Brod |
− | | datum úmrtí = 1903 | + | | datum úmrtí = 17.11.1903 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Havlíčkův Brod |
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 243 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BRZORÁD, Eduard,''' ''* 8. 12. 1857 Havlíčkův Brod, † 17. 11. 1903 Havlíčkův Brod, právník, politik'' | ||
+ | |||
+ | Gymnázium studoval 1867–75 v rodném městě, tehdy Německém | ||
+ | Brodě. Po maturitě navštěvoval Právnickou fakultu | ||
+ | Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde 1880 získal doktorát. | ||
+ | V době studia byl starostou Akademického čtenářského | ||
+ | spolku, jednatelem akademického spolku Sázava a místopředsedou | ||
+ | spolku Všehrd. Politicky se ztotožnil s radikálními | ||
+ | národovci, ovlivňoval jej mladočech Josef Barák. V mladočeské | ||
+ | straně zastával B. funkci tajemníka. 1880–83 pracoval | ||
+ | jako koncipient v advokátní kanceláři dr. Jana Kučery. V Praze | ||
+ | byl také členem výboru Ústřední matice školské. V osmdesátých | ||
+ | letech se stal notářem v Německém Brodě a zůstal | ||
+ | jím do 1898. Po návratu do rodného města se angažoval | ||
+ | v českém menšinovém školství. Počátkem devadesátých let | ||
+ | byl zvolen poslancem českého zemského sněmu a říšské rady | ||
+ | ve Vídni. Vynikal jako řečník, ostře vystupoval proti punktacím | ||
+ | a proti rakousko-uherskému militarismu. Zasazoval | ||
+ | se o odzbrojení a řešení konfliktů viděl v uzavírání mezinárodních | ||
+ | dohod. Výrazně podporoval snahu o zavedení všeobecného | ||
+ | volebního práva do zákonodárných sborů, jazykové | ||
+ | zrovnoprávnění češtiny s němčinou, hájil zájmy učitelů ap. | ||
+ | Vedle činnosti na zemském sněmu, v říšské radě či v rakousko- | ||
+ | uherských delegacích mluvil B. i na politických táborech | ||
+ | lidu. V komunální politice zastával od 1898 funkci okresního | ||
+ | starosty německobrodského okresu, v únoru 1903 byl | ||
+ | zvolen starostou Německého Brodu. Podílel se i na akcích | ||
+ | divadelních ochotníků, stál v čele tělocvičné jednoty Sokol | ||
+ | a vedl Řemeslnickou besedu. Zemřel předčasně a při pohřbu | ||
+ | se s ním rozloučil jeho spolužák, poslanec Adolf Stránský. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' R. Schránil – J. Husák, Der Landtag des Königreiches Böhmen 1861– | ||
+ | 1911 (Personalien), 1911, s. 155, 264; KSN 2, s. 162; Knauer, s. 74; O. Urban, | ||
+ | Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 451, 481; Havlíčkobrodský | ||
+ | zpravodaj 20, 1993, č. 12, s. 19; 260 let gymnázia v Havlíčkově Brodě, 1995, | ||
+ | s. 61; Lišková, s. 36. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOkA Havlíčkův Brod; Notářství Havlíčkův Brod. | ||
+ | |||
+ | Jiří Novotný, Jiří Šouša | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
+ | [[Kategorie:Havlíčkův Brod]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
+ | [[Kategorie:Havlíčkův Brod]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:04
Eduard BRZORÁD | |
Narození | 8.12.1857 |
---|---|
Místo narození | Havlíčkův Brod |
Úmrtí | 17.11.1903 |
Místo úmrtí | Havlíčkův Brod |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 243 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43001 |
BRZORÁD, Eduard, * 8. 12. 1857 Havlíčkův Brod, † 17. 11. 1903 Havlíčkův Brod, právník, politik
Gymnázium studoval 1867–75 v rodném městě, tehdy Německém Brodě. Po maturitě navštěvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde 1880 získal doktorát. V době studia byl starostou Akademického čtenářského spolku, jednatelem akademického spolku Sázava a místopředsedou spolku Všehrd. Politicky se ztotožnil s radikálními národovci, ovlivňoval jej mladočech Josef Barák. V mladočeské straně zastával B. funkci tajemníka. 1880–83 pracoval jako koncipient v advokátní kanceláři dr. Jana Kučery. V Praze byl také členem výboru Ústřední matice školské. V osmdesátých letech se stal notářem v Německém Brodě a zůstal jím do 1898. Po návratu do rodného města se angažoval v českém menšinovém školství. Počátkem devadesátých let byl zvolen poslancem českého zemského sněmu a říšské rady ve Vídni. Vynikal jako řečník, ostře vystupoval proti punktacím a proti rakousko-uherskému militarismu. Zasazoval se o odzbrojení a řešení konfliktů viděl v uzavírání mezinárodních dohod. Výrazně podporoval snahu o zavedení všeobecného volebního práva do zákonodárných sborů, jazykové zrovnoprávnění češtiny s němčinou, hájil zájmy učitelů ap. Vedle činnosti na zemském sněmu, v říšské radě či v rakousko- uherských delegacích mluvil B. i na politických táborech lidu. V komunální politice zastával od 1898 funkci okresního starosty německobrodského okresu, v únoru 1903 byl zvolen starostou Německého Brodu. Podílel se i na akcích divadelních ochotníků, stál v čele tělocvičné jednoty Sokol a vedl Řemeslnickou besedu. Zemřel předčasně a při pohřbu se s ním rozloučil jeho spolužák, poslanec Adolf Stránský.
L: R. Schránil – J. Husák, Der Landtag des Königreiches Böhmen 1861– 1911 (Personalien), 1911, s. 155, 264; KSN 2, s. 162; Knauer, s. 74; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 451, 481; Havlíčkobrodský zpravodaj 20, 1993, č. 12, s. 19; 260 let gymnázia v Havlíčkově Brodě, 1995, s. 61; Lišková, s. 36.
P: SOkA Havlíčkův Brod; Notářství Havlíčkův Brod.
Jiří Novotný, Jiří Šouša