BRZORÁD Eduard 8.12.1857-17.11.1903: Porovnání verzí

Z Personal
(BRZORÁD_Eduard_8.12.1857-1903)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Eduard BRZORÁD
 
| jméno = Eduard BRZORÁD
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Brzorad Eduard portret.jpg
 
| datum narození = 8.12.1857
 
| datum narození = 8.12.1857
| místo narození =  
+
| místo narození = Havlíčkův Brod
| datum úmrtí = 1903
+
| datum úmrtí = 17.11.1903
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Havlíčkův Brod
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Eduard BRZORÁD
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 243
 +
}}
 +
 
 +
'''BRZORÁD, Eduard,''' ''* 8. 12. 1857 Havlíčkův Brod, † 17. 11. 1903 Havlíčkův Brod, právník, politik''
 +
 
 +
Gymnázium studoval 1867–75 v rodném městě, tehdy Německém
 +
Brodě. Po maturitě navštěvoval Právnickou fakultu
 +
Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde 1880 získal doktorát.
 +
V době studia byl starostou Akademického čtenářského
 +
spolku, jednatelem akademického spolku Sázava a místopředsedou
 +
spolku Všehrd. Politicky se ztotožnil s radikálními
 +
národovci, ovlivňoval jej mladočech Josef Barák. V mladočeské
 +
straně zastával B. funkci tajemníka. 1880–83 pracoval
 +
jako koncipient v advokátní kanceláři dr. Jana Kučery. V Praze
 +
byl také členem výboru Ústřední matice školské. V osmdesátých
 +
letech se stal notářem v Německém Brodě a zůstal
 +
jím do 1898. Po návratu do rodného města se angažoval
 +
v českém menšinovém školství. Počátkem devadesátých let
 +
byl zvolen poslancem českého zemského sněmu a říšské rady
 +
ve Vídni. Vynikal jako řečník, ostře vystupoval proti punktacím
 +
a proti rakousko-uherskému militarismu. Zasazoval
 +
se o odzbrojení a řešení konfliktů viděl v uzavírání mezinárodních
 +
dohod. Výrazně podporoval snahu o zavedení všeobecného
 +
volebního práva do zákonodárných sborů, jazykové
 +
zrovnoprávnění češtiny s němčinou, hájil zájmy učitelů ap.
 +
Vedle činnosti na zemském sněmu, v říšské radě či v rakousko-
 +
uherských delegacích mluvil B. i na politických táborech
 +
lidu. V komunální politice zastával od 1898 funkci okresního
 +
starosty německobrodského okresu, v únoru 1903 byl
 +
zvolen starostou Německého Brodu. Podílel se i na akcích
 +
divadelních ochotníků, stál v čele tělocvičné jednoty Sokol
 +
a vedl Řemeslnickou besedu. Zemřel předčasně a při pohřbu
 +
se s ním rozloučil jeho spolužák, poslanec Adolf Stránský.
 +
 
 +
'''L:''' R. Schránil – J. Husák, Der Landtag des Königreiches Böhmen 1861–
 +
1911 (Personalien), 1911, s. 155, 264; KSN 2, s. 162; Knauer, s. 74; O. Urban,
 +
Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 451, 481; Havlíčkobrodský
 +
zpravodaj 20, 1993, č. 12, s. 19; 260 let gymnázia v Havlíčkově Brodě, 1995,
 +
s. 61; Lišková, s. 36.
 +
 
 +
'''P:''' SOkA Havlíčkův Brod; Notářství Havlíčkův Brod.
 +
 
 +
Jiří Novotný, Jiří Šouša
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1857]]
 
[[Kategorie:1857]]
 +
[[Kategorie:Havlíčkův Brod]]
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:1903]]
 +
[[Kategorie:Havlíčkův Brod]]

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:04

Eduard BRZORÁD
Narození 8.12.1857
Místo narození Havlíčkův Brod
Úmrtí 17.11.1903
Místo úmrtí Havlíčkův Brod
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 243
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43001

BRZORÁD, Eduard, * 8. 12. 1857 Havlíčkův Brod, † 17. 11. 1903 Havlíčkův Brod, právník, politik

Gymnázium studoval 1867–75 v rodném městě, tehdy Německém Brodě. Po maturitě navštěvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde 1880 získal doktorát. V době studia byl starostou Akademického čtenářského spolku, jednatelem akademického spolku Sázava a místopředsedou spolku Všehrd. Politicky se ztotožnil s radikálními národovci, ovlivňoval jej mladočech Josef Barák. V mladočeské straně zastával B. funkci tajemníka. 1880–83 pracoval jako koncipient v advokátní kanceláři dr. Jana Kučery. V Praze byl také členem výboru Ústřední matice školské. V osmdesátých letech se stal notářem v Německém Brodě a zůstal jím do 1898. Po návratu do rodného města se angažoval v českém menšinovém školství. Počátkem devadesátých let byl zvolen poslancem českého zemského sněmu a říšské rady ve Vídni. Vynikal jako řečník, ostře vystupoval proti punktacím a proti rakousko-uherskému militarismu. Zasazoval se o odzbrojení a řešení konfliktů viděl v uzavírání mezinárodních dohod. Výrazně podporoval snahu o zavedení všeobecného volebního práva do zákonodárných sborů, jazykové zrovnoprávnění češtiny s němčinou, hájil zájmy učitelů ap. Vedle činnosti na zemském sněmu, v říšské radě či v rakousko- uherských delegacích mluvil B. i na politických táborech lidu. V komunální politice zastával od 1898 funkci okresního starosty německobrodského okresu, v únoru 1903 byl zvolen starostou Německého Brodu. Podílel se i na akcích divadelních ochotníků, stál v čele tělocvičné jednoty Sokol a vedl Řemeslnickou besedu. Zemřel předčasně a při pohřbu se s ním rozloučil jeho spolužák, poslanec Adolf Stránský.

L: R. Schránil – J. Husák, Der Landtag des Königreiches Böhmen 1861– 1911 (Personalien), 1911, s. 155, 264; KSN 2, s. 162; Knauer, s. 74; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 451, 481; Havlíčkobrodský zpravodaj 20, 1993, č. 12, s. 19; 260 let gymnázia v Havlíčkově Brodě, 1995, s. 61; Lišková, s. 36.

P: SOkA Havlíčkův Brod; Notářství Havlíčkův Brod.

Jiří Novotný, Jiří Šouša