BRÁZDA Oskar 30.9.1887-19.12.1977

Z Personal
Oskar BRÁZDA
Narození 30.9.1887
Místo narození Rosice (dnes Pardubice)
Úmrtí 19.12.1977
Místo úmrtí Líčkov u Žatce
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42196

BRÁZDA, Oskar, * 30. 9. 1887 Rosice (dnes Pardubice), † 19. 12. 1977 Líčkov u Žatce, malíř

Syn hostinského a nájemce pražské kavárny Slavia. 1903–11 studoval u R. Bachera a K. Pochwalskiho na výtvarné akademii ve Vídni; pohyboval se též v okruhu malíře Gustava Klimta. Od 1913 pobýval v Itálii na římském stipendiu. Tehdy vzbudil pozornost svými portréty. V Římě poznal švédskou spisovatelku Amelii Posseovou (1884–1957), s níž se 1915 oženil. Po vstupu Itálie do první světové války na straně Dohody byl B. 1915–16 jako rakousko-uherský občan internován na Sardinii, 1916 propuštěn na zákrok ruského vyslanectví. Prostřednictvím M. R. Štefánika se zapojil do protirakouského zahraničního odboje, v němž se seznámil s T. G. Masarykem a E. Benešem. 1916–17 působil v československé tiskové kanceláři a 1917–18 v Odbočce Národní rady československé v Římě. B. byl též autorem výtvarné podoby praporu československých legií v Itálii. Po vzniku ČSR zůstal ještě několik let v Římě, kde dosáhl značného uměleckého úspěchu (mj. opakovaně vystavoval na benátském bienále), s vlastí však udržoval kontakty. 1925 mu italská vláda udělila titul Cavaliere dell Ordine della Corona d’Italia.

Téhož roku se s celou svou rodinou vrátil do vlasti, koupil zámek a zbytkový statek v Líčkově u Žatce, 1925–30 jej zrenovoval a žil tam až do konce života. (Kvůli jeho správě dokonce vystudoval zemědělskou školu v Roudnici nad Labem.) Věnoval se nadále své výtvarné, hlavně portrétní tvorbě; na zámku je uložena jeho umělecká pozůstalost. Je autorem podobizen řady význačných osobností (např. T. Bati, E. Beneše), malovaných v tradičním akademickém duchu. Tvořil také zdařilé krajinomalby v pozdně impresionistickém stylu. Manželka Amelie, s níž měl dva syny, odešla 1939 do Švédska, po válce se vrátila zpět a s B. žili krátkou dobu opět v Líčkově, 1948 ČSR definitivně opustila. Během nacistické okupace českých zemí byl B. vězněn, propuštěn byl až po intervenci švédské vlády a do konce okupace byl nucen žít v Dobříši. Po smrti první manželky se B. oženil se svou modelkou Marií Weisovou (* 1929), která zámek Líčkov 1992 zrestituovala a zřídila tam 1999 galerii, po B. pojmenovanou.

D: samostatné výstavy: Jednota umělců výtvarných, Praha, 1930; Mostecké kulturní středisko, Most, 1977; Galerie Petra Brandla, Praha, 1996; kolektivní výstavy: Mezinárodní bienále moderního umění, Benátky, 1920, 1922, 1924; Vlastní podobizna, Galleria d’Arte Moderna, Milán, 1920; Opona městského divadla v Žatci, 1948; Vesmír a lidstvo (cyklus 40 obrazů), Líčkov, 60. léta 20. století.

L: Vollmer 1, s. 304; OSND 1/2, s. 719; Toman 1, s. 96; Saur 14, s. 36; O. Špecinger, Malíř O. B. a zámek Líčkov, 1996; P. Kováč, Znovuobjevení malíře O. B., in: Právo 14. 6. 1996; SČSVU 1, s. 209n.; MČE 1, s. 556; Tomeš 1, s. 135.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Tomáš Sekyrka, Jiří Martínek

  • Autoportrét, 1955

  • Rybáři, 1967

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BRÁZDA_Oskar_30.9.1887-19.12.1977&oldid=106810“