Biografický slovník
BUŘÍVAL František 1.10.1868-8.8.1929: Porovnání verzí
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 355-356 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 15:47
| František BUŘÍVAL | |
 | |
| Narození | 1.10.1868 |
|---|---|
| Místo narození | Česká Třebová |
| Úmrtí | 8.8.1929 |
| Místo úmrtí | Bohumín |
| Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 355-356 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43451 |
BUŘÍVAL, František, * 1. 10. 1868 Česká Třebová, † 8. 8. 1929 Bohumín, politik
Narodil se v rodině nádražního dělníka. V rodišti vychodil obecnou, měšťanskou a dvouletou obchodní školu a začal pracovat jako železniční zřízenec. Od 1897 byl činný ve straně národních dělníků (národně sociální). Zakládal železniční národně sociální odbory, od 1902 byl ústředním tajemníkem Zemské jednoty zaměstnanců drah. 1905 vyvolal tzv. pasivní rezistenci českých železničních zaměstnanců na obranu proti připravované vládní úpravě jejich pracovních poměrů. 1907 byl zvolen poslancem říšské rady. Před válkou organizačně pomáhal při vzniku chorvatské a slovinské národně sociální strany. Stal se blízkým spolupracovníkem V. J. Klofáče; s V. Chocem, J. Netolickým, J. V. Vojnou, V. Freslem a J. Slavíčkem působil ve skupině protirakouských národně sociálních poslanců a 1. 10. 1914 domlouval s T. G. Masarykem postup domácí rezistence. Policie pak našla Masarykův záznam ze schůzky a B. 5. 9. 1915 zatkla. 31. 7. 1916 vynesl soud pro B. trest pětiletého žaláře, který si odpykal (od ledna do amnestie 10. 7. 1917) v pevnosti Stara Gradiška ve Slavonii (dnes Chorvatsko). Od jara 1918 se podílel na práci České strany socialistické a byl zvolen členem jejího předsednictva. Od července 1918 byl členem Národního výboru československého, 1918–29 poslancem Národního shromáždění a 1920–25 místopředsedou poslanecké sněmovny. I poté, co jej postihl 1925 první záchvat mozkové mrtvice, aktivně pracoval ve prospěch železničních zaměstnanců, druhé mozkové příhodě podlehl při odborovém mítinku na Ostravsku.
L: F. S. Frabša, Perzekuce strany národně sociální za války, 1921; týž, Perzekuce strany národně socialistické za 1. a 2. světové války, 1946; OSND 1/2, s. 810; MSN 1, s. 694; ČBS 1, s. 164; Tomeš 1, s. 164.
Martin Kučera
