Biografický slovník
BUŠEK Jan 19.6.1866-29.3.1934: Porovnání verzí
(BUŠEK_Jan_19.6.1866-29.3.1934) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.6.1866 | | datum narození = 19.6.1866 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 29.3.1934 | | datum úmrtí = 29.3.1934 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 78- Hudební interpret | + | | povolání = 78- Hudební interpret<br />73- Uměnovědec nebo historik umění |
| − | 73- Uměnovědec nebo historik umění | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 357-358 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BUŠEK, Jan,''' ''* 19. 6. 1866 Praha, † 29. 3. 1934 Praha, hudební pedagog, publicista'' | ||
| + | |||
| + | Studoval skladbu na pražské konzervatoři (složil státní | ||
| + | zkoušku ze hry na housle a klavír 1891). Vyučoval na Klárově | ||
| + | ústavu slepců a ve škole ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna. | ||
| + | 1893 si otevřel hudební školu na Smíchově (Praha). | ||
| + | Na několik let se stal jednatelem Československé jednoty | ||
| + | hudebních stavů (založena 1896), která se starala o sociální | ||
| + | podmínky života kvalifikovaných hudebníků, a v časopise | ||
| + | ''Dalibor'' vedl 1904–07 její rubriku. V posledních patnácti | ||
| + | letech byl publicisticky činný a napsal do časopisu ''Hudební'' | ||
| + | ''věstník'' (1920–33) řadu biografických článků o skladatelích | ||
| + | a hudebním životě 18.–20. století. Přispíval též do časopisu | ||
| + | ''Za hudebním vzděláním'' (1925/26–1928/29), do ''Národních'' | ||
| + | ''listů'' (1930/31) ad. Samostatně vydal publikace ''Stručná nauka'' | ||
| + | ''o hudbě se zvláštním zřetelem na ústavy hudební'' (1913) | ||
| + | a ''Leopold Jansa'', ''Jan Václav Kalivoda'', ''Jan Vaňhal – Trojice'' | ||
| + | ''slavných českých mistrů houslí'' (1926). Věnoval se úpravám | ||
| + | hudby jiných skladatelů pro pedagogické účely (Vaňhal, | ||
| + | Jansa, Kalivoda ad.), pro domácí provozování upravil směsi | ||
| + | z Dvořákových oper (''Rusalka'', 1920, ''Čert a Káča'', 1921) | ||
| + | a vydával ve sbírkách upravené národní písně, tance, státní | ||
| + | hymny apod, jako doplňky k houslovým školám. Byl oblíbeným | ||
| + | učitelem, jeho nejznámějším žákem byl dirigent Pavel | ||
| + | Dědeček. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Pazdírek 1, s. 125; HS 1, s. 58 (s podrobným soupisem časopiseckých | ||
| + | článků); nekrolog: P. Dědeček – A. Srba, in: Hudební věstník 15, 1934, | ||
| + | s. 58, 62. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Skladby uloženy v Národní knihovně České republiky Praha, v hudebním | ||
| + | oddělení. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | [[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1934]] | [[Kategorie:1934]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 15:50
| Jan BUŠEK | |
 | |
| Narození | 19.6.1866 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 29.3.1934 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
78- Hudební interpret 73- Uměnovědec nebo historik umění |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 357-358 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43463 |
BUŠEK, Jan, * 19. 6. 1866 Praha, † 29. 3. 1934 Praha, hudební pedagog, publicista
Studoval skladbu na pražské konzervatoři (složil státní zkoušku ze hry na housle a klavír 1891). Vyučoval na Klárově ústavu slepců a ve škole ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna. 1893 si otevřel hudební školu na Smíchově (Praha). Na několik let se stal jednatelem Československé jednoty hudebních stavů (založena 1896), která se starala o sociální podmínky života kvalifikovaných hudebníků, a v časopise Dalibor vedl 1904–07 její rubriku. V posledních patnácti letech byl publicisticky činný a napsal do časopisu Hudební věstník (1920–33) řadu biografických článků o skladatelích a hudebním životě 18.–20. století. Přispíval též do časopisu Za hudebním vzděláním (1925/26–1928/29), do Národních listů (1930/31) ad. Samostatně vydal publikace Stručná nauka o hudbě se zvláštním zřetelem na ústavy hudební (1913) a Leopold Jansa, Jan Václav Kalivoda, Jan Vaňhal – Trojice slavných českých mistrů houslí (1926). Věnoval se úpravám hudby jiných skladatelů pro pedagogické účely (Vaňhal, Jansa, Kalivoda ad.), pro domácí provozování upravil směsi z Dvořákových oper (Rusalka, 1920, Čert a Káča, 1921) a vydával ve sbírkách upravené národní písně, tance, státní hymny apod, jako doplňky k houslovým školám. Byl oblíbeným učitelem, jeho nejznámějším žákem byl dirigent Pavel Dědeček.
L: Pazdírek 1, s. 125; HS 1, s. 58 (s podrobným soupisem časopiseckých článků); nekrolog: P. Dědeček – A. Srba, in: Hudební věstník 15, 1934, s. 58, 62.
P: Skladby uloženy v Národní knihovně České republiky Praha, v hudebním oddělení.
Jitka Ludvová
