BUŠEK Petr 5.5.1824-29.1.1894: Porovnání verzí

Z Personal
(BUŠEK_Petr_5.5.1824-29.1.1894)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.5.1824
 
| datum narození = 5.5.1824
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 29.1.1894
 
| datum úmrtí = 29.1.1894
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Husa u Sychrova
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Petr BUŠEK
+
}}
 +
 
 +
'''BUŠEK, Petr''' ''(též BUSCHEK), * 5. 5. 1824 Praha, † 29. 1. 1894 Husa u Sychrova, řezbář, sochař''
 +
 
 +
Základy řezbářského řemesla získal u otce. Po studiu na pražské
 +
AVU si 1846 otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a své
 +
vzdělání zakončil nedlouhým pobytem na akademii ve Vídni.
 +
1848 se v Praze zúčastnil bojů na barikádách. Poté se vrátil
 +
ke své práci a záhy získal oblibu pražských zákazníků a uznání
 +
kolegů. 1850 byl jmenován spolkovým řezbářem Společenstva
 +
řezbářů. Orientoval se zejména na náročné řezbářské
 +
práce, určené nejbohatší klientele. V létě 1856 přijal nabídku
 +
knížete Kamila Rohana a přemístil svou dílnu na Sychrov.
 +
Tamní zámek vyzdobil mnoha dekorativními dřevořezbami,
 +
nábytkem i architektonickými prvky (schodiště, kazatelna)
 +
v duchu neogotiky. Vedle vlastní inspirace pracoval i podle
 +
návrhů knížecího stavitele Josefa Pruvota a předlohových
 +
knih a vzorníků G. G. Ungewittera a A. W. N. Pugina. Přes
 +
značné zaneprázdnění těmito zakázkami přijímal B. od počátku
 +
60. let i jiné – nábytek pro barona Leitenbergera
 +
do Josefova Dolu, křtitelnici a oltář pro evangelický kostel
 +
v Čáslavi; zásoboval drobnými předměty i hosty nedalekých
 +
lázní v Sedmihorkách a obchody v Praze. V otcově řemesle
 +
a tradici rodinné dílny pokračovali dva z jeho synů – '''Dominik'''
 +
'''B.''' (1855–1934) a '''Konstantin B.''' (1861–1938), kteří
 +
rozšířili výrazový rejstřík dílny. Ani to však nedokázalo zabránit
 +
úpadku rodinného podniku v letech první světové války.
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 120; R. Adam, Umělci Sychrovska 2. P. B., in: Od Ještěda
 +
k Troskám. Vlastivědný sborník českého severu 3, 1924–1925, s. 110n.; M.
 +
Kadlec, Řezbář P. B. a Sychrov, in: M. Mžyková (ed.), Kamenná kniha. Sborník
 +
k romantickému historismu – novogotice, 1997, s. 193n.
 +
 
 +
Tomáš Sekyrka
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
 
[[Kategorie:1824]]
 
[[Kategorie:1824]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1894]]
 
[[Kategorie:1894]]
 +
[[Kategorie:Husa]]

Verze z 20. 2. 2017, 18:54

Petr BUŠEK
Narození 5.5.1824
Místo narození Praha
Úmrtí 29.1.1894
Místo úmrtí Husa u Sychrova
Povolání 75- Sochař nebo medailér

BUŠEK, Petr (též BUSCHEK), * 5. 5. 1824 Praha, † 29. 1. 1894 Husa u Sychrova, řezbář, sochař

Základy řezbářského řemesla získal u otce. Po studiu na pražské AVU si 1846 otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a své vzdělání zakončil nedlouhým pobytem na akademii ve Vídni. 1848 se v Praze zúčastnil bojů na barikádách. Poté se vrátil ke své práci a záhy získal oblibu pražských zákazníků a uznání kolegů. 1850 byl jmenován spolkovým řezbářem Společenstva řezbářů. Orientoval se zejména na náročné řezbářské práce, určené nejbohatší klientele. V létě 1856 přijal nabídku knížete Kamila Rohana a přemístil svou dílnu na Sychrov. Tamní zámek vyzdobil mnoha dekorativními dřevořezbami, nábytkem i architektonickými prvky (schodiště, kazatelna) v duchu neogotiky. Vedle vlastní inspirace pracoval i podle návrhů knížecího stavitele Josefa Pruvota a předlohových knih a vzorníků G. G. Ungewittera a A. W. N. Pugina. Přes značné zaneprázdnění těmito zakázkami přijímal B. od počátku 60. let i jiné – nábytek pro barona Leitenbergera do Josefova Dolu, křtitelnici a oltář pro evangelický kostel v Čáslavi; zásoboval drobnými předměty i hosty nedalekých lázní v Sedmihorkách a obchody v Praze. V otcově řemesle a tradici rodinné dílny pokračovali dva z jeho synů – Dominik B. (1855–1934) a Konstantin B. (1861–1938), kteří rozšířili výrazový rejstřík dílny. Ani to však nedokázalo zabránit úpadku rodinného podniku v letech první světové války.

L: Toman 1, s. 120; R. Adam, Umělci Sychrovska 2. P. B., in: Od Ještěda k Troskám. Vlastivědný sborník českého severu 3, 1924–1925, s. 110n.; M. Kadlec, Řezbář P. B. a Sychrov, in: M. Mžyková (ed.), Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu – novogotice, 1997, s. 193n.

Tomáš Sekyrka