BUŠEK Petr 5.5.1824-29.1.1894: Porovnání verzí
(BUŠEK_Petr_5.5.1824-29.1.1894) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.5.1824 | | datum narození = 5.5.1824 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 29.1.1894 | | datum úmrtí = 29.1.1894 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Husa u Sychrova |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BUŠEK, Petr''' ''(též BUSCHEK), * 5. 5. 1824 Praha, † 29. 1. 1894 Husa u Sychrova, řezbář, sochař'' | ||
+ | |||
+ | Základy řezbářského řemesla získal u otce. Po studiu na pražské | ||
+ | AVU si 1846 otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a své | ||
+ | vzdělání zakončil nedlouhým pobytem na akademii ve Vídni. | ||
+ | 1848 se v Praze zúčastnil bojů na barikádách. Poté se vrátil | ||
+ | ke své práci a záhy získal oblibu pražských zákazníků a uznání | ||
+ | kolegů. 1850 byl jmenován spolkovým řezbářem Společenstva | ||
+ | řezbářů. Orientoval se zejména na náročné řezbářské | ||
+ | práce, určené nejbohatší klientele. V létě 1856 přijal nabídku | ||
+ | knížete Kamila Rohana a přemístil svou dílnu na Sychrov. | ||
+ | Tamní zámek vyzdobil mnoha dekorativními dřevořezbami, | ||
+ | nábytkem i architektonickými prvky (schodiště, kazatelna) | ||
+ | v duchu neogotiky. Vedle vlastní inspirace pracoval i podle | ||
+ | návrhů knížecího stavitele Josefa Pruvota a předlohových | ||
+ | knih a vzorníků G. G. Ungewittera a A. W. N. Pugina. Přes | ||
+ | značné zaneprázdnění těmito zakázkami přijímal B. od počátku | ||
+ | 60. let i jiné – nábytek pro barona Leitenbergera | ||
+ | do Josefova Dolu, křtitelnici a oltář pro evangelický kostel | ||
+ | v Čáslavi; zásoboval drobnými předměty i hosty nedalekých | ||
+ | lázní v Sedmihorkách a obchody v Praze. V otcově řemesle | ||
+ | a tradici rodinné dílny pokračovali dva z jeho synů – '''Dominik''' | ||
+ | '''B.''' (1855–1934) a '''Konstantin B.''' (1861–1938), kteří | ||
+ | rozšířili výrazový rejstřík dílny. Ani to však nedokázalo zabránit | ||
+ | úpadku rodinného podniku v letech první světové války. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Toman 1, s. 120; R. Adam, Umělci Sychrovska 2. P. B., in: Od Ještěda | ||
+ | k Troskám. Vlastivědný sborník českého severu 3, 1924–1925, s. 110n.; M. | ||
+ | Kadlec, Řezbář P. B. a Sychrov, in: M. Mžyková (ed.), Kamenná kniha. Sborník | ||
+ | k romantickému historismu – novogotice, 1997, s. 193n. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Sekyrka | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1824]] | [[Kategorie:1824]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1894]] | [[Kategorie:1894]] | ||
+ | [[Kategorie:Husa]] |
Verze z 20. 2. 2017, 19:54
Petr BUŠEK | |
Narození | 5.5.1824 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 29.1.1894 |
Místo úmrtí | Husa u Sychrova |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43466 |
BUŠEK, Petr (též BUSCHEK), * 5. 5. 1824 Praha, † 29. 1. 1894 Husa u Sychrova, řezbář, sochař
Základy řezbářského řemesla získal u otce. Po studiu na pražské AVU si 1846 otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a své vzdělání zakončil nedlouhým pobytem na akademii ve Vídni. 1848 se v Praze zúčastnil bojů na barikádách. Poté se vrátil ke své práci a záhy získal oblibu pražských zákazníků a uznání kolegů. 1850 byl jmenován spolkovým řezbářem Společenstva řezbářů. Orientoval se zejména na náročné řezbářské práce, určené nejbohatší klientele. V létě 1856 přijal nabídku knížete Kamila Rohana a přemístil svou dílnu na Sychrov. Tamní zámek vyzdobil mnoha dekorativními dřevořezbami, nábytkem i architektonickými prvky (schodiště, kazatelna) v duchu neogotiky. Vedle vlastní inspirace pracoval i podle návrhů knížecího stavitele Josefa Pruvota a předlohových knih a vzorníků G. G. Ungewittera a A. W. N. Pugina. Přes značné zaneprázdnění těmito zakázkami přijímal B. od počátku 60. let i jiné – nábytek pro barona Leitenbergera do Josefova Dolu, křtitelnici a oltář pro evangelický kostel v Čáslavi; zásoboval drobnými předměty i hosty nedalekých lázní v Sedmihorkách a obchody v Praze. V otcově řemesle a tradici rodinné dílny pokračovali dva z jeho synů – Dominik B. (1855–1934) a Konstantin B. (1861–1938), kteří rozšířili výrazový rejstřík dílny. Ani to však nedokázalo zabránit úpadku rodinného podniku v letech první světové války.
L: Toman 1, s. 120; R. Adam, Umělci Sychrovska 2. P. B., in: Od Ještěda k Troskám. Vlastivědný sborník českého severu 3, 1924–1925, s. 110n.; M. Kadlec, Řezbář P. B. a Sychrov, in: M. Mžyková (ed.), Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu – novogotice, 1997, s. 193n.
Tomáš Sekyrka