BUBENÍČEK Alexandr 20.2.1899-4.4.1938: Porovnání verzí

Z Personal
(BUBENÍČEK_Alexandr_20.2.1899-4.4.1938)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 20.2.1899
 
| datum narození = 20.2.1899
| místo narození =  
+
| místo narození = Moskva (Rusko)
 
| datum úmrtí = 4.4.1938
 
| datum úmrtí = 4.4.1938
| místo úmrtí = Morella
+
| místo úmrtí = Morella (Španělsko)
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />45- Voják nebo partyzán<br />
68- Redaktor nebo žurnalista
+
45- Voják nebo partyzán
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alexandr BUBENÍČEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 267
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''BUBENÍČEK, Alexandr,''' ''* 20. 2. 1899 Moskva (Rusko), † 4. 4. 1938 Morella (Španělsko), politik''
 +
 
 +
Po návratu rodičů z Ruska do Čech se vyučil obchodním
 +
příručím. Začátkem dvacátých let vstoupil do Komunistické
 +
strany Československa (KSČ), působil jako levicově orientovaný
 +
profesionální funkcionář v Komunistickém svazu
 +
mládeže, kde spolupracoval s Janem Švermou, jedním z pozdějších
 +
vůdců KSČ. 1926 byl vyslán na dvouleté studium
 +
do Mezinárodní leninské školy v Moskvě. Ve vnitrostranických
 +
sporech v KSČ ve druhé polovině dvacátých let podpořil
 +
bolševizaci, kterou prosazovalo stalinské vedení Komunistické
 +
internacionály (KI), jednak jako prostředek k radikalizaci
 +
slábnoucího komunistického hnutí, jednak jako nástroj
 +
k bezvýhradnému podřízení strany KI. Jako stoupenec bolševizace
 +
byl B. na V. sjezdu KSČ 1929 zvolen do Ústředního
 +
výboru. Stal se členem nového, tzv. gottwaldovského vedení
 +
komunistické strany a do 1936 byl i jejím čelným placeným
 +
funkcionářem. 1930–33 působil jako vedoucí sekretář ostravského
 +
kraje a poté jako pracovník ústředního sekretariátu
 +
v Praze. 1936–37 organizoval nábor dobrovolníků pro pomoc
 +
republikánskému Španělsku. Celkem odešlo do Španělska
 +
bojovat kolem 2 500 dobrovolníků. V červenci 1937 tam
 +
odjel i B., vstoupil do mezinárodní brigády a stal se politickým
 +
komisařem baterie Karl Liebknecht. V dubnu 1938 byl
 +
zabit za občanské války ve Španělsku na frontě u Morelly.
 +
 
 +
'''L:''' MČE 1, s. 596; PSD 1, s. 64; Tomeš 1, s. 154.
 +
 
 +
Vlastislav Lacina
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 46:
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
 
[[Kategorie:1899]]
 
[[Kategorie:1899]]
 +
[[Kategorie:Moskva]]
 
[[Kategorie:1938]]
 
[[Kategorie:1938]]
 
[[Kategorie:Morella]]
 
[[Kategorie:Morella]]

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 15:48

Alexandr BUBENÍČEK
Narození 20.2.1899
Místo narození Moskva (Rusko)
Úmrtí 4.4.1938
Místo úmrtí Morella (Španělsko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
68- Redaktor nebo žurnalista
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 267
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43069

BUBENÍČEK, Alexandr, * 20. 2. 1899 Moskva (Rusko), † 4. 4. 1938 Morella (Španělsko), politik

Po návratu rodičů z Ruska do Čech se vyučil obchodním příručím. Začátkem dvacátých let vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), působil jako levicově orientovaný profesionální funkcionář v Komunistickém svazu mládeže, kde spolupracoval s Janem Švermou, jedním z pozdějších vůdců KSČ. 1926 byl vyslán na dvouleté studium do Mezinárodní leninské školy v Moskvě. Ve vnitrostranických sporech v KSČ ve druhé polovině dvacátých let podpořil bolševizaci, kterou prosazovalo stalinské vedení Komunistické internacionály (KI), jednak jako prostředek k radikalizaci slábnoucího komunistického hnutí, jednak jako nástroj k bezvýhradnému podřízení strany KI. Jako stoupenec bolševizace byl B. na V. sjezdu KSČ 1929 zvolen do Ústředního výboru. Stal se členem nového, tzv. gottwaldovského vedení komunistické strany a do 1936 byl i jejím čelným placeným funkcionářem. 1930–33 působil jako vedoucí sekretář ostravského kraje a poté jako pracovník ústředního sekretariátu v Praze. 1936–37 organizoval nábor dobrovolníků pro pomoc republikánskému Španělsku. Celkem odešlo do Španělska bojovat kolem 2 500 dobrovolníků. V červenci 1937 tam odjel i B., vstoupil do mezinárodní brigády a stal se politickým komisařem baterie Karl Liebknecht. V dubnu 1938 byl zabit za občanské války ve Španělsku na frontě u Morelly.

L: MČE 1, s. 596; PSD 1, s. 64; Tomeš 1, s. 154.

Vlastislav Lacina