Biografický slovník
BUBENÍČKOVÁ Emilie 1.12.1844-10.12.1920: Porovnání verzí
(BUBENÍČKOVÁ-ŠRÁMKOVÁ_Emilie_1.12.1844-10.12.1920) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Emilie BUBENÍČKOVÁ | + | | jméno = Emilie BUBENÍČKOVÁ |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Bubenickova Emilie portret.jpeg |
| datum narození = 1.12.1844 | | datum narození = 1.12.1844 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 10.12.1920 | | datum úmrtí = 10.12.1920 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 269 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BUBENÍČKOVÁ, Emilie,''' ''* 1. 12. 1844 Praha, † 10. 12. 1920 Praha, zpěvačka'' | ||
| + | |||
| + | Pocházela ze zámožné hudbymilovné rodiny, která podporovala | ||
| + | její talent. Školila se mj. u profesora pražské konzervatoře | ||
| + | Franze Vogela a u Františka Pivody. Upozornila na sebe | ||
| + | 16. 8. 1865 jako sólistka při pražském provedení Lisztova | ||
| + | oratoria ''Svatá Alžběta'' a vystupovala na hudebních zábavách | ||
| + | Umělecké besedy. 1866–68 ji rodina poslala na studia do Paříže | ||
| + | (prof. Pierre François Wartel). Již v této době dostala | ||
| + | nabídku angažmá od dvorní opery v Berlíně. 1868 hostovala | ||
| + | v několika představeních v Praze v Prozatímním divadle, ale | ||
| + | počítala s mezinárodní kariérou. V dubnu 1869 vystoupila | ||
| + | na Žofíně jako Mařenka v představení Smetanovy ''Prodané'' | ||
| + | ''nevěsty'' ve prospěch dostavby chrámu sv. Víta, tutéž roli zpívala | ||
| + | 1. 6. 1869 v premiéře upravené verze opery v Prozatímním | ||
| + | divadle. Na této scéně během 1870 několikrát vystoupila. | ||
| + | Již na podzim téhož roku se zavázala k hostování v petrohradském | ||
| + | dvorním divadle, byla též koncertní sólistkou | ||
| + | Ruské hudební společnosti. Současně hostovala i ve dvorní | ||
| + | opeře v Berlíně. Do Petrohradu se na delší dobu vrátila 1871. | ||
| + | Okolnosti jejího ruského angažmá nejsou do podrobností | ||
| + | známy, stejně jako další osudy. 1872 se bezvýsledně jednalo | ||
| + | o možnosti angažmá v Prozatímním divadle. Poslední zatím | ||
| + | zjištěná biografická informace pochází z 1. 2. 1879, kdy | ||
| + | se provdala za JUDr. Karla Šrámka. | ||
| + | |||
| + | B. byla velmi nadějnou pěvkyní především pro dramatický | ||
| + | obor, měla však široké možnosti i v oboru lyrickém a koloraturním. | ||
| + | Kromě Smetany zpívala v Praze Ch. Gounoda | ||
| + | (Markéta, ''Faust a Markéta''), G. Verdiho (Gilda, ''Rigoletto''; | ||
| + | Leonora, ''Troubadour''; Violetta, ''La Traviata'') a G. Meyerbeera | ||
| + | (Markéta z Valois, ''Hugenoti''). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Světozor 3, 1869, s. 192; tamtéž 4, 1870, s. 216; České divadlo 8, 1869, | ||
| + | s. 137 (premiéra úpravy Prodané nevěsty); Národní listy 7. 11. 1867 (nabídka | ||
| + | z Berlína); tamtéž 12. 8. 1870; tamtéž 30. 6. a 28. 10. 1871 (Petrohrad); | ||
| + | tamtéž 2. 2. 1879 (sňatek); Česká Thalie 4, 1870, s. 157; Věstník pěvecký | ||
| + | a hudební 48, 1944, s. 145; Bartoš: PD opera, s. 142n., 157, 232n., 239, | ||
| + | 272, 285; J. Schánilec, Za slávou. Čtení o českých hudebnících v Rusku, | ||
| + | 1961, s. 114n., 212; ODS (foto), s. 348; HS 1, s. 143. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/274731 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1920]] | [[Kategorie:1920]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:51
| Emilie BUBENÍČKOVÁ | |
 | |
| Narození | 1.12.1844 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 10.12.1920 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 269 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58293 |
BUBENÍČKOVÁ, Emilie, * 1. 12. 1844 Praha, † 10. 12. 1920 Praha, zpěvačka
Pocházela ze zámožné hudbymilovné rodiny, která podporovala její talent. Školila se mj. u profesora pražské konzervatoře Franze Vogela a u Františka Pivody. Upozornila na sebe 16. 8. 1865 jako sólistka při pražském provedení Lisztova oratoria Svatá Alžběta a vystupovala na hudebních zábavách Umělecké besedy. 1866–68 ji rodina poslala na studia do Paříže (prof. Pierre François Wartel). Již v této době dostala nabídku angažmá od dvorní opery v Berlíně. 1868 hostovala v několika představeních v Praze v Prozatímním divadle, ale počítala s mezinárodní kariérou. V dubnu 1869 vystoupila na Žofíně jako Mařenka v představení Smetanovy Prodané nevěsty ve prospěch dostavby chrámu sv. Víta, tutéž roli zpívala 1. 6. 1869 v premiéře upravené verze opery v Prozatímním divadle. Na této scéně během 1870 několikrát vystoupila. Již na podzim téhož roku se zavázala k hostování v petrohradském dvorním divadle, byla též koncertní sólistkou Ruské hudební společnosti. Současně hostovala i ve dvorní opeře v Berlíně. Do Petrohradu se na delší dobu vrátila 1871. Okolnosti jejího ruského angažmá nejsou do podrobností známy, stejně jako další osudy. 1872 se bezvýsledně jednalo o možnosti angažmá v Prozatímním divadle. Poslední zatím zjištěná biografická informace pochází z 1. 2. 1879, kdy se provdala za JUDr. Karla Šrámka.
B. byla velmi nadějnou pěvkyní především pro dramatický obor, měla však široké možnosti i v oboru lyrickém a koloraturním. Kromě Smetany zpívala v Praze Ch. Gounoda (Markéta, Faust a Markéta), G. Verdiho (Gilda, Rigoletto; Leonora, Troubadour; Violetta, La Traviata) a G. Meyerbeera (Markéta z Valois, Hugenoti).
L: Světozor 3, 1869, s. 192; tamtéž 4, 1870, s. 216; České divadlo 8, 1869, s. 137 (premiéra úpravy Prodané nevěsty); Národní listy 7. 11. 1867 (nabídka z Berlína); tamtéž 12. 8. 1870; tamtéž 30. 6. a 28. 10. 1871 (Petrohrad); tamtéž 2. 2. 1879 (sňatek); Česká Thalie 4, 1870, s. 157; Věstník pěvecký a hudební 48, 1944, s. 145; Bartoš: PD opera, s. 142n., 157, 232n., 239, 272, 285; J. Schánilec, Za slávou. Čtení o českých hudebnících v Rusku, 1961, s. 114n., 212; ODS (foto), s. 348; HS 1, s. 143.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jitka Ludvová
