Biografický slovník
BUBERL Andreas 29.11.1832-3.7.1907: Porovnání verzí
(BUBERL_Andreas_29.11.1832-3.7.1907) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.11.1832 | | datum narození = 29.11.1832 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Kynšperk nad Ohří |
| datum úmrtí = 3.7.1907 | | datum úmrtí = 3.7.1907 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Františkovy Lázně |
| − | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />43- Významný představitel obecní správy |
| − | 43- Významný představitel obecní správy | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 271 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BUBERL, Andreas,''' ''* 29. 11. 1832 Kynšperk nad Ohří, † 3. 7. 1907 Františkovy Lázně, lékař, politik'' | ||
| + | |||
| + | Maturoval na gymnáziu v Chebu (1854) a vystudoval medicínu | ||
| + | na lékařské fakultě (Josefineu) ve Vídni. 1859 se zúčastnil | ||
| + | války proti Piemontu a Francii jako vrchní lékař polního | ||
| + | špitálu v Mantově. 1866 působil jako plukovní lékař v prusko- | ||
| + | rakouské válce, utrpěl však úraz a následně byl přeložen | ||
| + | (rovněž jako plukovní lékař) k posádkovému špitálu v Terezíně. | ||
| + | 1867 se oženil s dcerou lázeňského lékaře z Františkových | ||
| + | Lázní Paula Cartellieriho. Od 1869 se v tomto městě, | ||
| + | kam tehdy dojížděla vlivná klientela z řad vysoké aristokracie | ||
| + | i dobře situovaného měšťanstva, stal lázeňským lékařem. Posléze | ||
| + | se rozhodl pro dráhu komunálního politika. Byl zvolen | ||
| + | do obecního zastupitelstva a 1882–87 zasedal v městské radě. | ||
| + | 1887–95 byl poslancem českého zemského sněmu. Mandát | ||
| + | získal 12. 9. 1887 v doplňovacích volbách za volební obvod | ||
| + | Falknov (dnes Sokolov), Vildštejn (dnes Skalná), Kynšperk | ||
| + | nad Ohří a Hazlov místo zesnulého poslance JUDr. Franze | ||
| + | Zunterera. 1889 byl B. zvolen podruhé, tentokrát již ve volbách | ||
| + | řádných. 14. 11. 1889 byl však zbaven mandátu z důvodu | ||
| + | své účasti na pasivní rezistenci německých poslanců: | ||
| + | v doplňovacích volbách 2. 1. 1890 však znovu uspěl a mohl | ||
| + | mandát vykonávat až do konce volebního období (1895) | ||
| + | poté, co se němečtí poslanci na český sněm po vídeňských | ||
| + | punktacích vrátili. Byl odpůrcem českých státoprávních | ||
| + | snah. Stal se rytířem Řádu Františka Josefa. | ||
| + | |||
| + | Byl otcem lékaře a spisovatele Leonharda B. (1868–1927) | ||
| + | a finančníka ing. Friedricha B. (1884–1968), ředitele rakouského | ||
| + | mincovního úřadu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 158n.; EBL 1, s. 92; Lišková, s. 37; R. Schránil – J. Husák, Der | ||
| + | Landtag des Königreiches Böhmen, 1911, s. 169; nekrolog in: Bohemia 5. 7. | ||
| + | 1907. | ||
| + | |||
| + | Roman Vondra | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1832]] | [[Kategorie:1832]] | ||
| + | [[Kategorie:Kynšperk nad Ohří]] | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
| + | [[Kategorie:Františkovy Lázně]] | ||
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:56
| Andreas BUBERL | |
 | |
| Narození | 29.11.1832 |
|---|---|
| Místo narození | Kynšperk nad Ohří |
| Úmrtí | 3.7.1907 |
| Místo úmrtí | Františkovy Lázně |
| Povolání |
15- Lékaři 43- Významný představitel obecní správy |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 271 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43080 |
BUBERL, Andreas, * 29. 11. 1832 Kynšperk nad Ohří, † 3. 7. 1907 Františkovy Lázně, lékař, politik
Maturoval na gymnáziu v Chebu (1854) a vystudoval medicínu na lékařské fakultě (Josefineu) ve Vídni. 1859 se zúčastnil války proti Piemontu a Francii jako vrchní lékař polního špitálu v Mantově. 1866 působil jako plukovní lékař v prusko- rakouské válce, utrpěl však úraz a následně byl přeložen (rovněž jako plukovní lékař) k posádkovému špitálu v Terezíně. 1867 se oženil s dcerou lázeňského lékaře z Františkových Lázní Paula Cartellieriho. Od 1869 se v tomto městě, kam tehdy dojížděla vlivná klientela z řad vysoké aristokracie i dobře situovaného měšťanstva, stal lázeňským lékařem. Posléze se rozhodl pro dráhu komunálního politika. Byl zvolen do obecního zastupitelstva a 1882–87 zasedal v městské radě. 1887–95 byl poslancem českého zemského sněmu. Mandát získal 12. 9. 1887 v doplňovacích volbách za volební obvod Falknov (dnes Sokolov), Vildštejn (dnes Skalná), Kynšperk nad Ohří a Hazlov místo zesnulého poslance JUDr. Franze Zunterera. 1889 byl B. zvolen podruhé, tentokrát již ve volbách řádných. 14. 11. 1889 byl však zbaven mandátu z důvodu své účasti na pasivní rezistenci německých poslanců: v doplňovacích volbách 2. 1. 1890 však znovu uspěl a mohl mandát vykonávat až do konce volebního období (1895) poté, co se němečtí poslanci na český sněm po vídeňských punktacích vrátili. Byl odpůrcem českých státoprávních snah. Stal se rytířem Řádu Františka Josefa.
Byl otcem lékaře a spisovatele Leonharda B. (1868–1927) a finančníka ing. Friedricha B. (1884–1968), ředitele rakouského mincovního úřadu.
L: BL 1, s. 158n.; EBL 1, s. 92; Lišková, s. 37; R. Schránil – J. Husák, Der Landtag des Königreiches Böhmen, 1911, s. 169; nekrolog in: Bohemia 5. 7. 1907.
Roman Vondra
