BUBLÍK Josef 12.2.1920-18.6.1942: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 73: Řádka 73:
  
 
'''P:''' Vojenský historický archiv Trnava (Slovensko), kmenový list J. B.
 
'''P:''' Vojenský historický archiv Trnava (Slovensko), kmenový list J. B.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/347008 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Jan Němeček
 
Jan Němeček

Verze z 13. 10. 2018, 22:26

Josef BUBLÍK
Narození 12.2.1920
Místo narození Bánov u Uherského Brodu
Úmrtí 18.6.1942
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83211

BUBLÍK, Josef, * 12. 2. 1920 Bánov u Uherského Brodu, † 18. 6. 1942 Praha, důstojník, účastník 2. odboje

Po ukončení základní školní docházky 1931 nastoupil na arcibiskupské reálné gymnázium v Kroměříži, o rok později přešel na reálné gymnázium v Uherském Brodě. Po maturitě v červnu 1939 zahájil studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 německými okupanty se rozhodl pro exil. 28. 12. 1939 odešel se svými přáteli přes Slovensko, Jugoslávii a Sýrii do Francie. Tam byl v československém výcvikovém středisku v Agde zařazen k pěšímu pluku 2, s nímž se zúčastnil 1940 bojů na západní frontě. Po pádu Francie odjel 13. 7. 1940 do Velké Británie, kde byl po vzniku 1. československé smíšené brigády zařazen k 2. rotě pěšího praporu 2. Ke dni 1. 4. 1941 byl povýšen na desátníka aspiranta a 28. 10. 1941 na četaře aspiranta. 1941 se přihlásil k výcviku pro zvláštní účely, prošel pak na britských ostrovech kursy na výcvikových farmách, které jej měly připravit k výsadku do okupované vlasti. Po jejich absolvování byl spolu s velitelem rotmistrem Bohuslavem Koubou a četařem Janem Hrubým zařazen do skupiny Bioscop. Jejich výcvik směroval k sabotážní činnosti s důrazem na používání trhavin k destrukčním účelům v dopravě, absolvovali také kurs průmyslové sabotáže. Měli tak provádět destrukce na železničních tratích v oblasti Vlárského průsmyku a na trati Hranice– Horní Lideč–Púchov, dalším vytčeným cílem byla zbrojovka ve Vsetíně, kde měli destrukcí ochromit výrobu.

Skupina, jež letěla spolu s dalšíma dvěma – Bivouac a Steel –, byla vysazena v tzv. protektorátu v noci z 27. na 28. 4. 1942 u Požár na Křivoklátsku. Navázala kontakty s domácími spolupracovníky nejprve ve Slaném a posléze v Praze. Bohužel však pokus 30. 4. 1942 vyzvednout vysílačku a destrukční materiál (které ukryli po seskoku) nevyšel kvůli přestřelce s četnickou hlídkou, v níž zahynul jeden z parašutistů, Arnošt Mikš ze skupiny Zinc. Poté se Hrubý a B. ukrývali na různých místech v Praze s novými krycími jmény. Třetí člen skupiny, Kouba, spáchal 3. 5. 1942 sebevraždu na četnické stanici v Kutné Hoře.

Po atentátu na R. Heydricha se B. schoval spolu s parašutisty z dalších skupin v pravoslavném kostele sv. Karla Boromejského v Resslově ulici v Praze. Úkryt však byl odhalen, kostel obklíčily německé jednotky. Po nerovném boji spáchal B. na kůru kostela sebevraždu, aby nepadl do zajetí.

Za hrdinství v boji s nepřítelem byl in memoriam vyznamenán dvakrát Československým válečným křížem 1939, Československou vojenskou pamětní medailí se štítkem F-VB, Československým vojenským řádem Za svobodu a Řádem rudé zástavy. 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

L: J. Andrejs, Smrt boha smrti, 1997, passim; J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1941–1943, 1997; M. Ivanov, Atentát na Reinharda Heydricha, 1987, s. 106n., 250n.; Z. Jelínek, Operace Silver A, 1992, s. 81, 84n.; týž, Západní paraskupiny a domácí odboj, 1992, 154; O. Sládek, Přicházeli z nebe, 1993, s. 42n., 48, 58; J. Šolc, Bylo málo mužů. Českoslovenští parašutisté na západní frontě za druhé světové války, 1992, s. 86n.; Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 38.

P: Vojenský historický archiv Trnava (Slovensko), kmenový list J. B.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček