BUBNÍK Karel 28.10.1847-6.11.1887: Porovnání verzí
(BUBNÍK_Karel_28.10.1847-6.11.1887) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.10.1847 | | datum narození = 28.10.1847 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Bedrč u Benešova |
| datum úmrtí = 6.11.1887 | | datum úmrtí = 6.11.1887 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Královské Vinohrady (Praha) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BUBNÍK, Karel,''' ''* 28. 10. 1847 Bedrč u Benešova, † 6. 11. 1887 Královské Vinohrady (Praha), prozaik, dramatik, učitel'' | ||
+ | |||
+ | Obecnou a německou hlavní školu vychodil v Benešově. | ||
+ | Tam absolvoval i nižší gymnázium, vyšší navštěvoval v Praze | ||
+ | na Novém Městě. Maturoval 1868. Z existenčních důvodů | ||
+ | nemohl pokračovat v dalších studiích a začal proto působit | ||
+ | jako učitel jednotřídní školy ve Struhařově na Benešovsku. | ||
+ | Poté, co 1871 vykonal učitelské zkoušky, učil na různých | ||
+ | místech, 1875 zakotvil nakrátko na obecné škole v Bolehošti | ||
+ | u Opočna, ale již po dvou letech odešel do Čelákovic. | ||
+ | Od 1881 učil a žil na Královských Vinohradech. | ||
+ | |||
+ | V době maturity počal časopisecky publikovat, debutoval | ||
+ | v listě ''Praha'' (1868). Od 70. let přispíval do ''Obrazů života'' | ||
+ | deklamacemi (''Úkol vlastenek'', ''Z pamětních dat Kocourkova''), | ||
+ | humoreskami (''Sedm milionů'', ''Vlasatice'') a historickými prózami | ||
+ | (''Přemysl Otakar''). Podobným druhem nenáročné beletrie | ||
+ | a verši naplňoval další dobové listy, od 1872 ''Merendy'', | ||
+ | ''Světozor'' (kde uveřejnil zejména 1872 truchlohru ''Král Otakar'' | ||
+ | ''II.'') a ''Šotka'', humoristickou přílohu ''Obrazů života''. Jako | ||
+ | učitel se od prvního ročníku podílel i na profilování časopisu | ||
+ | ''Naší mládeži'', mimo jiné tam otiskl historickou povídku | ||
+ | ''Travič v dolech Jílovských'', naplňující svou silnou vlastenecko- | ||
+ | mravní tendencí a množstvím tajemných, bizarních | ||
+ | a romantických rekvizit a dobrodružných zvratů dobovou | ||
+ | představu o kvalitní próze pro mládež. Nejčtivější složku B. | ||
+ | díla tvořily humoresky, v nichž projevil smysl pro dějovou | ||
+ | gradaci, vtip a postižení komických situací (''Svoji k svému'', | ||
+ | ''Terno kmotra Brejly''). Dodával je zejména do časopisu ''Paleček'', | ||
+ | resp. (od 1887) ''Nový Paleček''. Další nepříliš náročné | ||
+ | prózy z vesnického a maloměstského prostředí, které představovaly salonní romány a novely, měly vesměs umělecky pokleslejší | ||
+ | kvalitu literatury sentimentu a balancovaly nezřídka | ||
+ | až na hranici literárního braku. Z knižně vydaných to byly: | ||
+ | historický román ''Démon věku'' (1875 u A. Čapka v Jičíně), | ||
+ | humoreska pro mládež ''Toníkovy osudy'' (1881 v ''První české'' | ||
+ | ''knihovně pro mládež na Moravě'' u Šaška), román ''V temnotách'' | ||
+ | ''bludu'' (1884 v Lauermannově edici Knihovna pro lid). Ohlasem | ||
+ | na Nestroye měla být veselohra ''Nový ludrácký trojlístek''. | ||
+ | V pozůstalosti zůstalo historické drama ''Ctibor a soudce'', posmrtně | ||
+ | byl 1888 v časopise ''Vesna'' otištěn historický román | ||
+ | ''Pro lásku a víru.'' | ||
+ | |||
+ | '''L:''' řada pramenů udává chybná životní data B.; nekrolog: sine, Úmrtí, in: | ||
+ | Literární listy 8, 1887, č. 23, 1. 12. 1887, s. 386; F. Bačkovský, Přehled písemnictví | ||
+ | českého doby nejnovější, 1899, s. 84; OSN 4, s. 826; V. Kryšpín, | ||
+ | Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, | ||
+ | 1885, s. 362; F. D. Zenkl, Spisovatelé kraje táborského 1, 1902, s. 28n.; | ||
+ | Literární rozhledy 12, 1928, s. 45; Čteme 1, 1939, s. 27; LČL 1, s. 323. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
+ | [[Kategorie:Bedrč]] | ||
[[Kategorie:1887]] | [[Kategorie:1887]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 23. 1. 2017, 18:16
Karel BUBNÍK | |
Narození | 28.10.1847 |
---|---|
Místo narození | Bedrč u Benešova |
Úmrtí | 6.11.1887 |
Místo úmrtí | Královské Vinohrady (Praha) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43103 |
BUBNÍK, Karel, * 28. 10. 1847 Bedrč u Benešova, † 6. 11. 1887 Královské Vinohrady (Praha), prozaik, dramatik, učitel
Obecnou a německou hlavní školu vychodil v Benešově. Tam absolvoval i nižší gymnázium, vyšší navštěvoval v Praze na Novém Městě. Maturoval 1868. Z existenčních důvodů nemohl pokračovat v dalších studiích a začal proto působit jako učitel jednotřídní školy ve Struhařově na Benešovsku. Poté, co 1871 vykonal učitelské zkoušky, učil na různých místech, 1875 zakotvil nakrátko na obecné škole v Bolehošti u Opočna, ale již po dvou letech odešel do Čelákovic. Od 1881 učil a žil na Královských Vinohradech.
V době maturity počal časopisecky publikovat, debutoval v listě Praha (1868). Od 70. let přispíval do Obrazů života deklamacemi (Úkol vlastenek, Z pamětních dat Kocourkova), humoreskami (Sedm milionů, Vlasatice) a historickými prózami (Přemysl Otakar). Podobným druhem nenáročné beletrie a verši naplňoval další dobové listy, od 1872 Merendy, Světozor (kde uveřejnil zejména 1872 truchlohru Král Otakar II.) a Šotka, humoristickou přílohu Obrazů života. Jako učitel se od prvního ročníku podílel i na profilování časopisu Naší mládeži, mimo jiné tam otiskl historickou povídku Travič v dolech Jílovských, naplňující svou silnou vlastenecko- mravní tendencí a množstvím tajemných, bizarních a romantických rekvizit a dobrodružných zvratů dobovou představu o kvalitní próze pro mládež. Nejčtivější složku B. díla tvořily humoresky, v nichž projevil smysl pro dějovou gradaci, vtip a postižení komických situací (Svoji k svému, Terno kmotra Brejly). Dodával je zejména do časopisu Paleček, resp. (od 1887) Nový Paleček. Další nepříliš náročné prózy z vesnického a maloměstského prostředí, které představovaly salonní romány a novely, měly vesměs umělecky pokleslejší kvalitu literatury sentimentu a balancovaly nezřídka až na hranici literárního braku. Z knižně vydaných to byly: historický román Démon věku (1875 u A. Čapka v Jičíně), humoreska pro mládež Toníkovy osudy (1881 v První české knihovně pro mládež na Moravě u Šaška), román V temnotách bludu (1884 v Lauermannově edici Knihovna pro lid). Ohlasem na Nestroye měla být veselohra Nový ludrácký trojlístek. V pozůstalosti zůstalo historické drama Ctibor a soudce, posmrtně byl 1888 v časopise Vesna otištěn historický román Pro lásku a víru.
L: řada pramenů udává chybná životní data B.; nekrolog: sine, Úmrtí, in: Literární listy 8, 1887, č. 23, 1. 12. 1887, s. 386; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899, s. 84; OSN 4, s. 826; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 362; F. D. Zenkl, Spisovatelé kraje táborského 1, 1902, s. 28n.; Literární rozhledy 12, 1928, s. 45; Čteme 1, 1939, s. 27; LČL 1, s. 323.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Marcella Husová