BUBNÍK Zdeněk 14.1.1888-23.4.1975: Porovnání verzí
(BUBNÍK_Zdeněk_14.1.1888-23.4.1975) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 23.4.1975 | | datum úmrtí = 23.4.1975 | ||
− | | místo úmrtí = Klínec | + | | místo úmrtí = Klínec u Davle |
| povolání = 40- Hospodářství - ostatní | | povolání = 40- Hospodářství - ostatní | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 275 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BUBNÍK, Zdeněk,''' ''* 14. 1. 1888 Praha, † 23. 4. 1975 Klínec u Davle, kriminalista, novinář'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v rodině novoměstského živnostníka, člena | ||
+ | ústředního výkonného výboru České strany národně sociální. | ||
+ | Po maturitě na klasickém gymnáziu v Žitné ulici v Praze | ||
+ | (1907) studoval B. právnickou fakultu české univerzity | ||
+ | a brzy začal přispívat jako lokálkář do ''Českého slova''. Po univerzitním | ||
+ | absolutoriu (1911) nastoupil jako vedoucí soudní | ||
+ | rubriky do mladočeského deníku ''Národní listy''. V žánru | ||
+ | soudničky se zařadil po bok Rudolfu Těsnohlídkovi, Josefu | ||
+ | Haisovi-Týneckému a Emilu Vachkovi. Koncem první světové | ||
+ | války se zapojil do domácího odboje v okruhu Aloise | ||
+ | Rašína, Františka Síse a Rudolfa Bienerta, byl členem výkonné | ||
+ | administrativy Národního výboru československého. | ||
+ | Od mládí se zajímal o kriminalistiku, ve dnech tzv. převratu | ||
+ | organizoval pražskou pořádkovou službu, od 1. 1. 1919 | ||
+ | nastoupil ve čtvrtém (bezpečnostním) oddělení Policejního | ||
+ | ředitelství Praha jako kriminální inspektor. Během 20. let | ||
+ | se vypracoval v nejúspěšnějšího pátrače meziválečného období, | ||
+ | mezi pražskými detektivy se těšil největší popularitě. | ||
+ | Jeho schopnosti plynuly z podrobné znalosti typů zločinnosti | ||
+ | a z formulace zásady opakovatelnosti provedení násilných | ||
+ | trestných činů, dále z osobních styků s pražskou galerkou, | ||
+ | ze studia dějin kriminalistiky a z nepodceňování detailů, | ||
+ | zdánlivě zcela zanedbatelných. Za svého působení u policie | ||
+ | měl stoprocentní vyřešenost všech případů. Pražské pátrací | ||
+ | skupině velel 1920–29. V rozmezí 1929–30 byl vrchním | ||
+ | kriminálním inspektorem Kriminální ústředny, 1930–32 | ||
+ | byl pověřen vedením vinohradského policejního komisařství. | ||
+ | Od kriminální policie musel odejít pro nepochopení | ||
+ | nadřízených, kteří mu záviděli úspěchy a finanční odměny | ||
+ | za dopadení pachatelů. Osamostatnil se a 1932–48 vedl soukromou | ||
+ | detektivní kancelář na Václavském náměstí. Úzce | ||
+ | spolupracoval s kriminální policií (po osvobození s Oblastní | ||
+ | kriminální ústřednou Praha). Inspiroval spisovatele E. Vachka | ||
+ | k postavě inspektora Klubíčka a sám se stal předlohou pro | ||
+ | postavu inspektora Boušeho z ''Panoptika hříšných lidí'' Jiřího | ||
+ | Marka. Svoje zážitky vylíčil v dokumentárně cenné knize pamětí. | ||
+ | Pohřben byl v Klínci. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Detektiv vzpomíná, 1969. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' KSN 2, s. 170. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' archiv autora hesla. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:40- Hospodářství - ostatní]] | [[Kategorie:40- Hospodářství - ostatní]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1975]] | [[Kategorie:1975]] | ||
[[Kategorie:Klínec]] | [[Kategorie:Klínec]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:07
Zdeněk BUBNÍK | |
Narození | 14.1.1888 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 23.4.1975 |
Místo úmrtí | Klínec u Davle |
Povolání | 40- Hospodářství - ostatní |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 275 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43106 |
BUBNÍK, Zdeněk, * 14. 1. 1888 Praha, † 23. 4. 1975 Klínec u Davle, kriminalista, novinář
Narodil se v rodině novoměstského živnostníka, člena ústředního výkonného výboru České strany národně sociální. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Žitné ulici v Praze (1907) studoval B. právnickou fakultu české univerzity a brzy začal přispívat jako lokálkář do Českého slova. Po univerzitním absolutoriu (1911) nastoupil jako vedoucí soudní rubriky do mladočeského deníku Národní listy. V žánru soudničky se zařadil po bok Rudolfu Těsnohlídkovi, Josefu Haisovi-Týneckému a Emilu Vachkovi. Koncem první světové války se zapojil do domácího odboje v okruhu Aloise Rašína, Františka Síse a Rudolfa Bienerta, byl členem výkonné administrativy Národního výboru československého. Od mládí se zajímal o kriminalistiku, ve dnech tzv. převratu organizoval pražskou pořádkovou službu, od 1. 1. 1919 nastoupil ve čtvrtém (bezpečnostním) oddělení Policejního ředitelství Praha jako kriminální inspektor. Během 20. let se vypracoval v nejúspěšnějšího pátrače meziválečného období, mezi pražskými detektivy se těšil největší popularitě. Jeho schopnosti plynuly z podrobné znalosti typů zločinnosti a z formulace zásady opakovatelnosti provedení násilných trestných činů, dále z osobních styků s pražskou galerkou, ze studia dějin kriminalistiky a z nepodceňování detailů, zdánlivě zcela zanedbatelných. Za svého působení u policie měl stoprocentní vyřešenost všech případů. Pražské pátrací skupině velel 1920–29. V rozmezí 1929–30 byl vrchním kriminálním inspektorem Kriminální ústředny, 1930–32 byl pověřen vedením vinohradského policejního komisařství. Od kriminální policie musel odejít pro nepochopení nadřízených, kteří mu záviděli úspěchy a finanční odměny za dopadení pachatelů. Osamostatnil se a 1932–48 vedl soukromou detektivní kancelář na Václavském náměstí. Úzce spolupracoval s kriminální policií (po osvobození s Oblastní kriminální ústřednou Praha). Inspiroval spisovatele E. Vachka k postavě inspektora Klubíčka a sám se stal předlohou pro postavu inspektora Boušeho z Panoptika hříšných lidí Jiřího Marka. Svoje zážitky vylíčil v dokumentárně cenné knize pamětí. Pohřben byl v Klínci.
D: Detektiv vzpomíná, 1969.
L: KSN 2, s. 170.
P: archiv autora hesla.
Martin Kučera