BUBNÍK Zdeněk 14.1.1888-23.4.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(BUBNÍK_Zdeněk_14.1.1888-23.4.1975)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 23.4.1975
 
| datum úmrtí = 23.4.1975
| místo úmrtí = Klínec (okr. Praha-západ)
+
| místo úmrtí = Klínec u Davle
 
| povolání = 40- Hospodářství - ostatní
 
| povolání = 40- Hospodářství - ostatní
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Zdeněk BUBNÍK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 275
 +
}}
 +
 
 +
'''BUBNÍK, Zdeněk,''' ''* 14. 1. 1888 Praha, † 23. 4. 1975 Klínec u Davle, kriminalista, novinář''
 +
 
 +
Narodil se v rodině novoměstského živnostníka, člena
 +
ústředního výkonného výboru České strany národně sociální.
 +
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Žitné ulici v Praze
 +
(1907) studoval B. právnickou fakultu české univerzity
 +
a brzy začal přispívat jako lokálkář do ''Českého slova''. Po univerzitním
 +
absolutoriu (1911) nastoupil jako vedoucí soudní
 +
rubriky do mladočeského deníku ''Národní listy''. V žánru
 +
soudničky se zařadil po bok Rudolfu Těsnohlídkovi, Josefu
 +
Haisovi-Týneckému a Emilu Vachkovi. Koncem první světové
 +
války se zapojil do domácího odboje v okruhu Aloise
 +
Rašína, Františka Síse a Rudolfa Bienerta, byl členem výkonné
 +
administrativy Národního výboru československého.
 +
Od mládí se zajímal o kriminalistiku, ve dnech tzv. převratu
 +
organizoval pražskou pořádkovou službu, od 1. 1. 1919
 +
nastoupil ve čtvrtém (bezpečnostním) oddělení Policejního
 +
ředitelství Praha jako kriminální inspektor. Během 20. let
 +
se vypracoval v nejúspěšnějšího pátrače meziválečného období,
 +
mezi pražskými detektivy se těšil největší popularitě.
 +
Jeho schopnosti plynuly z podrobné znalosti typů zločinnosti
 +
a z formulace zásady opakovatelnosti provedení násilných
 +
trestných činů, dále z osobních styků s pražskou galerkou,
 +
ze studia dějin kriminalistiky a z nepodceňování detailů,
 +
zdánlivě zcela zanedbatelných. Za svého působení u policie
 +
měl stoprocentní vyřešenost všech případů. Pražské pátrací
 +
skupině velel 1920–29. V rozmezí 1929–30 byl vrchním
 +
kriminálním inspektorem Kriminální ústředny, 1930–32
 +
byl pověřen vedením vinohradského policejního komisařství.
 +
Od kriminální policie musel odejít pro nepochopení
 +
nadřízených, kteří mu záviděli úspěchy a finanční odměny
 +
za dopadení pachatelů. Osamostatnil se a 1932–48 vedl soukromou
 +
detektivní kancelář na Václavském náměstí. Úzce
 +
spolupracoval s kriminální policií (po osvobození s Oblastní
 +
kriminální ústřednou Praha). Inspiroval spisovatele E. Vachka
 +
k postavě inspektora Klubíčka a sám se stal předlohou pro
 +
postavu inspektora Boušeho z ''Panoptika hříšných lidí'' Jiřího
 +
Marka. Svoje zážitky vylíčil v dokumentárně cenné knize pamětí.
 +
Pohřben byl v Klínci.
 +
 
 +
'''D:''' Detektiv vzpomíná, 1969.
 +
 
 +
'''L:''' KSN 2, s. 170.
 +
 
 +
'''P:''' archiv autora hesla.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:40- Hospodářství - ostatní]]
 
[[Kategorie:40- Hospodářství - ostatní]]
 
 
[[Kategorie:1888]]
 
[[Kategorie:1888]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:Klínec]]
 
[[Kategorie:Klínec]]

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 17:07

Zdeněk BUBNÍK
Narození 14.1.1888
Místo narození Praha
Úmrtí 23.4.1975
Místo úmrtí Klínec u Davle
Povolání 40- Hospodářství - ostatní
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 275
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43106

BUBNÍK, Zdeněk, * 14. 1. 1888 Praha, † 23. 4. 1975 Klínec u Davle, kriminalista, novinář

Narodil se v rodině novoměstského živnostníka, člena ústředního výkonného výboru České strany národně sociální. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Žitné ulici v Praze (1907) studoval B. právnickou fakultu české univerzity a brzy začal přispívat jako lokálkář do Českého slova. Po univerzitním absolutoriu (1911) nastoupil jako vedoucí soudní rubriky do mladočeského deníku Národní listy. V žánru soudničky se zařadil po bok Rudolfu Těsnohlídkovi, Josefu Haisovi-Týneckému a Emilu Vachkovi. Koncem první světové války se zapojil do domácího odboje v okruhu Aloise Rašína, Františka Síse a Rudolfa Bienerta, byl členem výkonné administrativy Národního výboru československého. Od mládí se zajímal o kriminalistiku, ve dnech tzv. převratu organizoval pražskou pořádkovou službu, od 1. 1. 1919 nastoupil ve čtvrtém (bezpečnostním) oddělení Policejního ředitelství Praha jako kriminální inspektor. Během 20. let se vypracoval v nejúspěšnějšího pátrače meziválečného období, mezi pražskými detektivy se těšil největší popularitě. Jeho schopnosti plynuly z podrobné znalosti typů zločinnosti a z formulace zásady opakovatelnosti provedení násilných trestných činů, dále z osobních styků s pražskou galerkou, ze studia dějin kriminalistiky a z nepodceňování detailů, zdánlivě zcela zanedbatelných. Za svého působení u policie měl stoprocentní vyřešenost všech případů. Pražské pátrací skupině velel 1920–29. V rozmezí 1929–30 byl vrchním kriminálním inspektorem Kriminální ústředny, 1930–32 byl pověřen vedením vinohradského policejního komisařství. Od kriminální policie musel odejít pro nepochopení nadřízených, kteří mu záviděli úspěchy a finanční odměny za dopadení pachatelů. Osamostatnil se a 1932–48 vedl soukromou detektivní kancelář na Václavském náměstí. Úzce spolupracoval s kriminální policií (po osvobození s Oblastní kriminální ústřednou Praha). Inspiroval spisovatele E. Vachka k postavě inspektora Klubíčka a sám se stal předlohou pro postavu inspektora Boušeho z Panoptika hříšných lidí Jiřího Marka. Svoje zážitky vylíčil v dokumentárně cenné knize pamětí. Pohřben byl v Klínci.

D: Detektiv vzpomíná, 1969.

L: KSN 2, s. 170.

P: archiv autora hesla.

Martin Kučera